Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle


@František-Josef de la Rochefoucauld
František-Josef de la Rochefoucauld

Used with permission of The Hagiography Circle


@Petr-Ludvík de la Rochefoucauld
Petr-Ludvík de la Rochefoucauld

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Jan du Lau d'Allemans, František la Rochefoucauld a Petr de la Rochefoucauld a 93 druhů
Ioannes Maria du Lau d'Allemans, Franciscus Iosephus de la Rochefoucauld, Petrus Ludovicus de la Rochefoucauld et XCIII socii

2. září, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:1792

ŽIVOTOPIS

Dnes zde připomínaní mučedníci patří do jedné ze tří velkých skupin blahořečených, z doby revoluce ve Francii, která vypukla v roce 1789 s hesly o rovnosti, svobodě a bratrství. V dalším roce 12. července došlo ve Francii ke schválení revoluční ústavy, která byla v rozporu s církevním právem. Jednalo se o vytvoření tzv. národní církve, v níž neměli být biskupové jmenováni papežem, ale regionálním shromážděním a faráři ne biskupem, ale lidem. To obsahovala vyhlášená Civilní konstituce duchovenstva. Od duchovních osob revolucionáři vyžadovali odpřísáhnutý souhlas. Prakticky jim šlo o likvidaci katolické církve, protože rušili katolická ustanovení, zrušili řeholní řády, uzavřeli více než 3000 klášterů, ničili církevní kulturní památky a mnoha způsoby dávali najevo svou nenávist.

V Paříži byl ministrem spravedlnosti krutý Danton, který s komunou rozhodoval o zlikvidování vzpurných kněží, kteří veřejně odmítli přísahat na Civilní konstituci. Nechal 31. srpna zveřejnit výnos o deportaci vzpurných osob, ač měli už v plánu nedělní masakr. V zápětí byla roznášena zpráva, že Prusové pochodují na Paříž. Danton pak, v rámci organizace potírání odporu, nařídil povraždit všechny nepoddajné vězně.

Maillard svým biřicům nařídil vraždění v opatství Saint-Germain-des-Prés. Samostatně je též připomínána skupina zavražděných kleriků a někteří odtud prý byli ještě odvlečeni k dalším uvězněným do kostela karmelitek. Zde byl posměšně napodoben soudní proces, trvající do šesté hodiny večerní, při kterém měli vězni nařízeno stát v řadě a postupně byli probodáváni šavlí i bodáky, nasazenými na puškách. Mnozí umírali se slovy odpuštění a s výrazem štěstí. Komisař vedoucí vraždění prý prohlásil: "Já už ničemu nerozumím. Tihle kněží šli na smrt s radostí, jako by šli na svatbu!"

Máme zde před sebou 96 mučedníků z kostela karmelitek, kteří byli blahořečeni 17. 10. 1926 Piem XI. ve skupině 191 mučedníků francouzské revoluce. V jejich čele jsou tři biskupové, dále skupina kněží jezuitského řádu a seznam všech dalších. Samostatně je mezi další skupinou uvedena trojice františkánů s vlastním životopisem, kteří rovněž patří mezi tyto mučedníky z kostela karmelitek.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

Jan /Maria/ du Lau d'Allemans se narodil 30. 10. 1738 v Biras v kantonu Pyrénées-Atlantiques. Stal se arcibiskupem v Arles.

František /Josef/ de la Rochefoucauld se narodil 28. 4. 1736 v Angoulême v kantonu Charente. Stal se biskupem v Beauvais.

Petr /Ludvík/ de la Rochefoucauld se narodil 12. 10. 1744 v Blanzaguet-Saint-Cybard-le-Peyrat v kantonu Charente. Stal se biskupem v Saintes.

Tito tři francouzští biskupové za svou věrnost a zásadní odmítnutí "Civilní konstituce duchovenstva" zakončili svůj pastýřský úkol mezi mučedníky v kostele karmelitek.

Stejnou smrtí zde skončili tito kněží jezuitského řádu:

Jakub Bonnaud (Iacobus Iulius Bonnaud) narodil se 27. 10. 1740 v městě Cap-Haïtien (Cap-Français) v Nord (Haiti). Město leží v části karibského ostrova Haiti, zvané S. Domingo. Do Francie se dostal již jako dítě a byl vychován v jezuitském klášteře v La Fléche. Studoval filosofii a v 18 letech, 20. 12. 1758, vstoupil do jezuitského řádu v Paříži. Po noviciátu byl v roce 1760 poslán vyučovat do řádové škole v  Quimper. Za dva roky došlo ve Francii k zavírání jezuitských klášterů.

Jakub Bonnaud řešil svou situaci vstupem do pařížského semináře sv. Firmína a po dvou letech přešel do Flámska. Tam získal doktorát z teologie a licenciát církevního práva. Pak se jako kněz vrátil do pařížské diecéze. Vedle pastorační činnosti psal odborné a apologetické spisy. Ty zaujaly autunského biskupa a pozdějšího lyonského arcibiskupa Ivana Alexandra de Marbeuf. V Lyonu si proto zvolil Jakuba za generálního vikáře a v roce 1789 ho pověřil napsáním pastýřského listu. Zde, podobně jako i v jiných spisech, Jakub Bonnaud varovně upozorňoval na proticírkevní tzv. občanskou ústavu, s níž byla jako součást připravována Civilní konstituce duchovenstva, na kterou měli kněží skládat přísahu. Kritický postoj pochopitelně revolucionářům vadil a 10. 8. 1792 generálního vikáře uvěznili v klášteře karmelitek. Dne 2. září, po dopoledním masakru v opatství Saint-Germain-des-Prés, přešli krvelační revolucionáři ke karmelitkám, kde krutě povraždili 95 kněží, mezi nimiž byl i o. vikář Jakub Bonnaud. Poprava se odehrávala hlavně v kostele, ale uvádí se, že někteří zranění byli také vyhozeni z okna, k lynčování pospas davu.

Jakub Friteyre-Durvé (Iacobus Friteyre-Durvé) narodil se 18. 4. 1725 v obci Marsac -en-Livradois, Puy-de-Dôme, kraj Auvergne ve středojižní Francii. Odmaturoval v jezuitské koleji v Boillons.

V 17 letech vstoupil do jezuitského řádu v Toulouse, kde 30. 8. 1742 začal noviciát. Po vysokoškolském vzdělání přijal svátost kněžství a působil jako profesor humanitních věd a filozofie ve třech městech, v Perpignan, Carcassone a Montauban. Byl výborný řečník a v rodném kraji, kam se vrátil v r. 1762 po zakázu činnosti řádu, vynikl jako horlivý kazatel. To popudilo proticírkevní kruhy s mocenským vlivem a bylo jasné, že dojde k tvrdému zakročení proti jeho působení ve Francii. Odešel proto do Itálie. Zde počítal s volným působením z papežského státu, ale v r. 1773 papež Klement XIV. zrušil jezuitský řád. To bylo pro Jakuba Friteyre podnětem k návratu do rodné Francie. Své kazatelské nadání uplatnil v pařížské katedrále Notre Dame. Za krále Ludvíka XVI. konal postní kázání také u dvora. Královskou odměnou vedle jmenování kanovníkem měly být i určité důchody, kterých se v roce 1784 zřekl a odešel k eudistům, aby mohl více prožívat řeholní život. Po pěti letech vypukla revoluce a otec Jakub Friteyre se po Paříži pohyboval v přestrojení za podomního obchodníka, aby poskytoval kněžskou službu hlavně těm nejpotřebnějším, kteří se připravovali k odchodu na věčnost. Přes časté měnění bydliště a opatrnost, byl revolucionáři v srpnu 1792 dopaden a uvězněn v klášteře karmelitek. Zde v poslední den života zažil i poslední bolestné zklamání. Jedním z vraždících revolucionářů byl jeho milý farník a ředitel kůru. Když mu o. Jakub Friteyre s překvapením řekl: "Vincente, ty jsi zde?", ten, jak později hovořil o svých "vlasteneckých" činech, mu odpověděl: "A hned uvidíš na co jsem přišel!" - rozmáchl se sekyrou a rozsekl otci Jakubovi hlavu.

Téměř 30 let žil Vincent v pobloudění, ale pro Jakubovo odpuštění tohoto vraha zasáhla před smrtí Boží milost. V chorobném poblouznění křičel o smilování a volal přitom pátera Friteyre. V úzkosti říkal, že si neuvědomoval, co ve skutečnosti činil a prosil: "Jste můj krajan, buďte i mým zachráncem!" A úpěnlivě přidával: "Když jste mi odpustil, tak mne nyní i braňte! Odpuštění! Smilování!"

Jan Charton de Millon (Ioannes Charton de MilIon) se narodil 17. 10. 1736 v Lyonu v kantonu Haute-Savoie. V 15 letech, 7. 9. 1751, vstoupil do jezuitského řádu a již před dokončením studií, podobně jako po nich, byl pověřen vyučováním humanitních věd a rétoriky na jezuitské škole v Imbrunu, v Bourgen-Bresse, Lyonu a Roanne. V roce 1762 došlo k zavírání jezuitských klášterů. Arcibiskup Kryštof de Beaumont ho pak požádal o duchovní vedení řeholních sester Nejsvětější svátosti. Za čas se dostal do seznamu osob, které chtěli revolucionáři zlikvidovat. Používal proto změněné jméno Millou. Ale nebylo mu to moc platné, 2. 9. skončil jako oběť v kostele karmelitek.

Karel Legué (Carolus Franciscus Legué) se narodil 6. 10. 1724 v Rennes, v  Ille-et-Vilaine. V Rennes vstoupil do jezuitského řádu a stal se kazatelem v Paříži. Jeho osud se podobal osudu uvedených druhů.

Karel Bérauld du Pérou (Carolus Ieremias Bérauld du Pérou) se narodil 17. 11. 1737 v Meursac, Charente-Maritime poblíž La Rochelle. V 16 letech, 19. 9. 1753, vstoupil do jezuitského řádu v Paříži. Po noviciátu studoval v kolegiu Ludvíka Velikého a později vyučoval v La Fléche. Po rozpuštění jezuitských komunit v r. 1762 přešel studovat do semináře sv. Firmína. V letech 1765-1766 dokončil teologická studia v Pontą-Mousson. Z důvodu zrušení jezuitských klášterů se připojil ke kongregaci eudistů. V srpnu 1792 byl v Paříži zatčen a 2. 9. v kostele karmelitek zabit.

Klaudius Dumas (Claudius Cayx seu Dumas) se narodil 06. 11. 1724 v Martel v Lot na Jihu Francie. Do jezuitského řádu vstoupil až ve 33 letech, 8. 10. 1757 a to již jako kněz a profesor filosofie. Přednášel v Clermontu a v Carcassonu. Když jezuité museli ze všech svých domů ve Francii odejít, o. Klaudius Dumas pokračoval ve svém působení různými druhy apoštolátu. Celkem 18 let v pařížské diecézi, kde byl i spirituálem skupiny sester uršulínek, a 7 let v dalších. V 67 letech si myslel, že mu bude nejlépe v domě sdružení kněží sv. Františka Saleského, ale 15. 8. 1792 si tam pro něj přišli revolucionáři a odvedli ho do kostela karmelitek, aby ho tam 2. 9. při velkém krveprolévání, pro odmítnutí přísahat na Civilní konstituci duchovenstva, zabili.

Klaudius Gagnieres des Granges (Claudius Franciscus Gagnières des Granges) se narodil 23. 5. 1722 v Chambéry v kantonu Savoie, v alpském kraji jihovýchodní Francie. Ve 22 letech, 12. 9. 1744, vstoupil do jezuitského řádu a po 9 letech přijal v Paříži kněžské svěcení. V roce 1756 složil v Aurillac věčné sliby. Doklady o jeho působení nejsou dostupné, až zpráva, že ho 15. 8. 1792 ve věku 70 let revolucionáři odvedli z domu sdružení kněží sv. Františka Saleského do kostela karmelitek, aby ho tam 2. 9. s ostatními krutě zavraždili.

Klaudius Rousseau /Raoul La Porte/ (Claudius Rousseau) se narodil 6. 12. 1734 v Brestu při severozápadním atlantickém pobřeží. Stal se jezuitou a knězem působícím ve svém rodišti jako farář kostela sv. Ludvíka až do doby, kdy po vypuknutí revoluce musel místo opustit. Zatčený byl v srpnu v Paříži a od revolucionářů uvězněn u karmelitek, kde čekal na svou mučednickou smrt do 2.září.

Lupus Bonnotte (Lupus Thomas seu Bonnotte) se narodil 19. 10. 1719 v Entrains-sur-Nohain v kantonu Nièvre v diecézi Auxerre ve střední Francii. Před dovršením 15 let, 7. 9. 1734, vstoupil do jezuitského řádu. Stal se knězem a věnoval se údajně intelektuální činnosti s vyučováním na jezuitských školách. Z dochovaných náznaků se předpokládá, že šlo o biblistiku, matematiku a humanitní vědy. Zrušení řádu prožil jako kaplan uršulínek v Paříži v ulici St.Jacques. Na počátku revoluce měl prý účast na volbě zástupců kléru do parlamentu. Jako nevyhovující novému zřízení skončil v 72letech ve vězení u karmelitek masakrem 2. září.

Vilém Antonín Delfaut (Gulielmus Antonius Delfaut) se narodil 5. 4. 1733 v Daglan v kantonu Pyrénées-Atlantiques. V 19 letech vstoupil do jezuitského řádu. Vystudoval filozofii a vyučoval humanitní předměty na jezuitských školách v Mauriac, Montpellieru a v Cahorsu. Teologii v Clermontu začal studovat až v roce 1761. V následujícím roce, z důvodů vykázání jezuitů z vysokoškolského institutu v Clermontu, přešel do semináře v rodné diecézi Sarlat. Zde r. 1764 přijal kněžské svěcení a pak zůstal v semináři jako profesor humanitních věd do r. 1770. V tomto roce byl jmenován za nástupce svého strýce Bernarda. S velkou péčí se vytrvale věnoval svěřeným duším. Později byl zvolen za zástupce duchovenstva své diecéze v parlamentu. Za politických změn odmítl měnit své zásady a své odmítnutí přísahy nechal písemně zveřejnit. Brzy poté ho zajali v klášteře eudistů a odvedli ke karmelitkám, což znamenalo být jednou z obětí hromadného zabíjení 2.září.

František Balmain (Franciscus Balmain) se narodil 23. 5. 1733 v Luzy v kantonu Nièvre. Ve 20 letech, 20. 7. 1753, vstoupil do jezuitského řádu a 23. 9. 1764 se stal knězem. Byl poslán vyučovat do Pontą Mousson v autonomním Lotrinsku, protože jinde docházelo k zavírání jezuitských kolejí. Zde také 15. 8. 1769 složil profesní sliby, jenže lotrinský parlament záhy převzal rozhodnutí pařížského a tak ani zde se na jednom místě nesměli zdržovat více jak dva jezuiti a veřejné působení bylo rovněž zakázané. František Balmain tedy začal měnit místa působení a od roku 1778 byl v Paříži zpovědníkem řeholnic Dcer svatého Kříže. Do rukou revolucionářů padl jako důchodce v klášteře eudistů, odkud byl odvlečen ke karmelitkám a 2. 9. zabit.

Dalšími zabitými, 2. 9., v kostele karmelitek byli:

Vincenc Abraham (Vincentius Abrahamw) narodil se 15. 6. 1740 v Charleville, Ardennes Fr a stal se knězem arcidiecéze Remeš.

 Andé /Ondřej/ Angar (Andreas Angar) narodil se 1759 v Paříži a stal se knězem této arcidiecéze.

 Jan Klaudius Aubert (Ioannes Baptista Claudius Aubert) narodil se 19. 3. 1768 v Paříži a stal se knězem diecéze Versailles.

 Jan /Petr/ Bangue (Ioannes Petrus Bangue) narodil se 12. 2. 1744 ve Vuillafans, Doubs Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

Ludvík (Louis) Barreau de la Touche (Ludovicus Barreau de la Touche) narodil se 6. 6. 1758 v Le Mans, Sarthe Fr a stal se knězem OSB u sv. Maura.

 Ludvík /František-Ondřej (André)/ Barret (Ludovicus Franciscus Andreas Barret) narodil se 23. 9. 1758 v Carpentras, Vaucluse Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Josef Bécavin (Iosephus Bécavin) narodil se 6. 2. 1767 v Carquefou, Maine-et-Loire Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Ludvík /Alexis-Mathias/ Boubert (Ludovicus Alexius Matthias Boubert) narodil se 24. 2. 1766 v Amiens, Somme Fr a stal se jáhnem v diecézi Amiens.

 Jan /Antoín-Hyacint/ Boucharene de Chaumeils (Ioannes Antonius Hyacinthus Boucharene de Chaumeils) narodil se 7. 6. 1738 v Pradelles, Haute-Loire Fr a stal se knězem diecéze Viviers.

 Jan /František/ Bousquet (Ioannes Franciscus Bousquet) narodil se 8. 1. 1751 v Ginestas, Aude Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

Klaudius Chaudet (Claudius Chaudet) narodil se v Aix, Bouches-du-Rhône Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Ambrož Augustin Chevreux (Ambrosius Augustinus Chevreux) narodil se 13. 2. 1728 v Orléans, Loiret Fr a stal se knězem OSB u sv. Maura.

Mikuláš Clairet (Cléret) (Nicolaus Clairet) narodil se 1726 v Barfleur, Orne Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Klaudius (Claudie) Colin (Claudius Colin) narodil se 15. 2. 1728 v Charenton, Val-de-Marne Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Bernard /František/ de Cucsac (Bernardus Franciscus de Cucsac) narodil se 1758 v Toulouse, Haute-Garonne Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 František Dardan (Franciscus Dardan) narodil se 13. 6. 1733 v Isturitz, Saint-Martin d'Arberoue, Pyrénées-Atlantiques Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Maturín /Viktor/ Deruelle (Maturinus Victor Deruelle) narodil se 18. 9. 1729 v Paříži a stal se knězem této arcidiecéze.

 Gabriel Desprez de Roche (Gabriel Desprez de Roche) narodil se 1751 v Decize, Nièvre Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Tomáš /Mikuláš/ Dubray (Thomas Nicolaus Dubray) narodil se 21. 1. 1746 v Beauvais, Oise Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 Tomáš /Renát/ Dubuisson (Thomas Renatus Dubuisson) narodil se 6. 7. 1737 v Laval, Mayenne Fr a stal se knězem diecéze Orléans.

  František Dumasrambaud de Calandelle (Franciscus Dumasrambaud de Calandelle) narodil se 18. 10. 1754 v La Chaussade, Creuse Fr a stal se knězem diecéze Limoges.

 Jindřich Ermes (Henricus Hippolytus Ermès) narodil se 1752 v Paříži a stal se knězem této arcidiecéze.

Armand de Foucauld de Pontbriand (Armandus de Foucauld de Pontbriand) narodil se 24. 11. 1751 v Celles, Pyrénées-Atlantiques Fr a stal se knězem arcidiecéze Arles.

Jakub (Jacques) Gabriel Calais (Iacobus Gabriel Galais) narodil se 15. 4. 1754 v Longué, Maine-et-Loire Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 Petr Gauguin (Petrus Gauguin) narodil se 12. 2. 1725 v Esvres, Loir-et-Loire Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

Ludvík (Louis) /Laurent/ Gaultier (Ludovicus Laurentius Gaultier) narodil se 13. 3. 1717 v Bazouges-la-Pérouse, Ille-et-Vilaine Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

Jan Goizet (Ioannes Goizet) narodil se 29. 5. 1742 v Niort, Deux-Sèvres Fr a stal se knězem diecéze Poitiers.

 Ondřej (André) Grasset de Saint-Sauveur (Andreas Grasset de Saint-Sauveur) narodil se 5. 4. 1758 v Montrealu v provincii Québec v Kanadě. Přišel do Francie a stal se knězem arcidiecéze Sens.

 Petr /Michel/ Guérin (Petrus Michael Guérin) narodil se 8. 3. 1759 v Saint-Christophe, Charente-Maritime Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 Jan /Antonín/ Guilleminet (Ioannes Antonius Guilleminet) narodil se 4. 1. 1738 v Bédarieux, Aude Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 František / Ludvík / Hébert (Franciscus Ludovicus Hébert) narodil se 14. 9. 1735 v Crouttes, Orne Fr a stal se knězem kongregace Ježíše a Marie (eudistů).

 Jakub /Štěpán Filip/ (Étienne-Philippe) Hourrier (Iacobus Stephanus Philippus Hourrier) narodil se 16. 7. 1751 v Mailly, Somme Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 Jan /Křtitel/ Jannin (Ioannes Baptista Jannin) narodil se 1754 v Sourdeval-la-Barre, Orne Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Jan Lacan Jeana Lacana (Ioannes Lacan) narodil se v Rodez, Aveyron Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Petr Landry (Petrus Landry) narodil se r. 1762 v Niort, Deux-Sèvres Fr a stal se knězem diecéze Poitiers.

 Maturín /Mikuláš/ de la Villecrohain /le Bous de Villeneuve/ (Maturinus Nicolaus Le Bous de Villeneuve de la Villecrohain) narodil se 19. 12. 1731 v Rennes, Ille-et-Vilaine Fr a stal se řádovým knězem.  

Robert le Bis (Robertus le Bis) narodil se r. 1719 v Saint-Amand, Orne Fr a stal se knězem diecéze Versailles.

 Šalamoun /Vilém Mikuláš Louis/ Leclercq (Salomon /Gulielmus Nicolaus Ludovicus/ Leclercq) narodil se 15. 11. 1745 v Boulogne-ser-Mer, Pas-de-Calais Fr a vstoupil do kláštera v De La Salle Brothers.

 Oliver Lefevre (Oliverius Lefèvre) narodil se 1728 v Grentheville, Calvados Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Urban Lefevre (Urbanus Lefèvrew)  narodil se 21. 1. 1725 v Saint-Pierre-du-Boile, Tours, Indre-et-Loire Fr a stal se knězem pařížské misijní společnosti.

 František Lefranc (Franciscus Lefranc) narodil se 26. 3. 1739 ve Vire, Calvados Fr a stal se knězem kongregace Ježíše a Marie (eudistů).

 Jakub /Josef/ Lejardvier Deslandes (Iacobus Iosephus Lejardinier Deslandes) narodil se r. 1750 v Laigle, Orne Fr a stal se knězem diecéze Coutances.

 Jan Jakub Lemeunier (Iacobus Ioannes Lemeunier) narodil se r. 1747 v Mortagne-au-Perche, Orne Fr a stal se knězem diecéze Sées.

 Vincenc /Josef/ le Rousseau de Rosencoat (Vincentius Iosephus le Rousseau de Rosencoatw) narodil se 3. 7. 1726 v Châteauneuf-du-FAOU, Morbihan Fr a stal se knězem TJ.

 František Casar Londiveau (Franciscus Cæsar Londiveau) narodil se 11. 6. 1764 v Saint-Calais, Sarthe Fr a stal se knězem diecéze Le Mans.

 Ludvík Longuet (Ludovicus Longuet) narodil se 24. 2. 1757 v Saint-Germain-Langot, Calvados Fr a stal se knězem arcidiecéze Tours.

 Jakub František de Lubersac (Iacobus Franciscus de Lubersac) narodil se 1729 v La Forge, Chalais, Pyrénées-Atlantiques Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Jindřich /August/ Luzeau de la Mulonniere (Henricus Augustus Luzeau de la Mulonnière) narodil se 1. 12. 1762 v Sucé-sur-Erdre, Maine-et-Loire Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 Kašpar /Klaudius/ Maignien (Gaspar Claudius Maignien) narodil se v říjnu 1752 v Amance, Haute-Saône Fr a stal se knězem diecéze Beauvais.

 Jan /Filip/ Marchand (Ioannes Philippus Marchand) narodil se 22. 8. 1764 v Marsay, Charente-Maritime Fr a stal se knězem diecéze Poitiers.

 Renát /Julián/ Massey (Renatus Iulianus Massey) narodil se r. 1732 v Rennes, Ille-et-Vilaine Fr a stal se stal se knězem OSB u sv. Maura.

 Ludvík Mauduit (Ludovicus Mauduit) narodil se 31. 12. 1763 v Chevillon, Loiret Fr a stal se knězem arcidiecéze na Orléans.

 František /Louis/ Méallet de Fargues (Franciscus Ludovicus Méallet de Fargues) narodil se 7. 7. 1764 ve Vitrac, Puy-de-Dôme Fr a stal se knězem diecéze Clermont.

 Jakub Alexandr Menuret (Iacobus Alexander Menuret) narodil se 2. 4. 1734 v Montélimar, Haute-Savoie Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Jan Nativelle (Ioannes Baptista Nativelle) narodil se 25. 9. 1749 v Guilberville, Orne Fr a stal se knězem diecéze Versailles.

 Renát Nativelle (Renatus Nativelle) narodil se 28. 1. 1751 v Guilberville, Orne Fr a stal se knězem diecéze Versailles

 August /Denis/ Nézel (Augustus Nézel) narodil se 28. 9. 1770 v Paříži a stal se zde seminaristou.

 Matěj Nogier /Antonín Augustin/ (Matthias Augustinus Nogier) narodil se 25. 2. 1764 v Le Puy, Haute-Loire Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Josef /Tomáš/ Pazery de Thorame (Iosephus Thomas Pazery de Thorame) narodil se 18. 4. 1751 v Aix-en-Provence, Bouches-du-Rhône Fr a stal se knězem diecéze Blois.

 Julius /Honorát Cyprián/ Pazery de Thorame (Iulius Honoratus Cyprianus Pazery de Thorame) narodil se v září 1763 v Aix-en-Provence, Bouches-du-Rhône Fr a stal se knězem diecéze Fréjus.

 Petr /František/ Pazery de Thorame (Petrus Franciscus Pazery de Thorame) narodil se r. 1735 v Aix-en-Provence, Bouches-du-Rhône Fr a stal se knězem arcidiecéze Arles.

 Petr Ploquin (Petrus Ploquin) narodil se 12. 12. 1762 v Villandry, Loir-et-Loire Fr a stal se knězem arcidiecéze na výlety

 Jan Michael Pontus (Ioannes Baptista Michael Pontus) narodil se 19. 6. 1763 v Néville-sur-Mer, Orne Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 Renát /Mikuláš/ Poret (Renatus Nicolaus Poret) narodil se 11. 1. 1732 v Barbery, Calvados Fr a stal se knězem diecéze Sées.

  Julián Poulain-Delaunay (Iulianus Poulain-Delaunay) narodil se 4. 3. 1744 ve Ver-sur-Mer, Calvados Fr a stal se knězem arcidiecéze Rennes.

 Petr /Mikuláš/ Psalmon (Petrus Nicolaus Psalmon) narodil se 29. 6. 1749 v Rouen, Seine-Maritime Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 Jan /Robert/ Quéneau (Ioannes Robertus Quéneau) narodil se 9. 4. 1758 v Angers (Maine-et-Loire) a stal se knězem této diecéze.

 Štěpán (Étienne-François) Deusdedit de Ravvel (Stephanus Franciscus Deusdedit de Ravinel) narodil se 6. 7. 1769 v Bayon, Meurthe-et-Moselle Fr a stal se jáhnem diecéze Nancy.

 Jakub /Augustin Robert/ de Lézardieres (Iacobus Augustinus Robert de Lézardières) narodil se 27. 11. 1768 v Challans, Vendée Fr a stal se jáhnem diecéze Luçon.

Klaudius Rousseau (Claudius Rousseau) narodil se 1. 5. 1751 v Paříži  a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 František /Urban/ Salins de Niart (Franciscus Urbanus Salins de Niart) narodil se 23. 5. 1760 v Neuf-Brisach, Haut-Rhin Fr a stal se knězem diecéze Pamiers.

 Jan /Jindřich Louis-Michel/ Samson (Ioannes Henricus Ludovicus Samson) narodil se 25. 8. 1754 v Avranches, Manche Fr a stal se knězem diecéze Bayeux.

 Jan /Antonín/ Barnabas Séguin (Ioannes Antonius Barnabas Séguin) narodil se 1754 v Carpentras, Vaucluse Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Jan /Antonín/ de Savine (Ioannes Antonius de Savine) narodil se 20. 6. 1760 v Embrunu, Hautes-Alpes Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 Jan Tessier (Ioannes Baptista Maria Tessier) narodil se 1761 v Fontaine-les-Ribouts, Eure-et-Loir Fr a stal se knězem institutu sv. Sulpice.

 František Vareilhe-Duteil (Franciscus Vareilhe-Duteil) narodil se 15. 6. 1734 v Felletin, Creuse Fr a stal se knězem TJ.

 Petr /Ludvík/ Josef Verrier (Petrus Ludovicus Iosephus Verrier) narodil se 28. 12. 1728 v Douai, Nord Fr a stal se knězem arcidiecéze Paříž.

 Karel (Charles) /Regis-Mathieu/ de la Calmette (Carolus Regis Matthæus de la Calmette) narodil se r. 1747 v Nîmes, Gard Fr a byl laikem v pařížské arcidiecézi.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Iustus, ep. Lugdunen (post 381); Zeno, m. Nicomediæ (s. III); Antoninus, m. Apameæ (s. IV); Nonnosus (ca. 570); Agricola, ep. Avenionen (ca. 700); Albertus et Vitus (ca. 1096); Brochardus (ca. 1231); Ingridis (1282); Ioannes Maria du Lau d'Allemans, Franciscus Iosephus de la Rochefoucauld, Petrus Ludovicus de la Rochefoucauld et XCIII socii (1792); Apollinaris /Ioannes Iacobus/ Morel, Ioannes Franciscus Burté et Severinus /Georgius/ Girauld) (1792); Petrus Iacobus Maria Vitalis et XX socii (1792); Theodota, Evodius (s. IV); Habib (322); Prosperus, ep. Tarraconen. (s. IV/V); Syagrius, ep. Augustodunen. (599/600); Elpidius Picenus (ante s. XI); Apollinaris (Ioannes Iacobus) Morel, Ioannes Franciscus Burté* et Severinus (Georgius) Girauld* (1792)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský