Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

Rimagil
Rimagil




sv. Rimagil
Rimagilus

3. září, připomínka
Postavení:opat a biskup OSB
Úmrtí:ca. 671-679
Patron:Arden; vzýván o pomoc při neplodnosti žen
Atributy:biskupská mitra, model kostela, vlk či medvěd

ŽIVOTOPIS

Narodil se v začátku VII. století v Bourges v Akvitánii ve Francii do zámožné rodiny. Na jeho výchově se podílel kněz Sulpicius, pozdější biskup a světec. Rimagil vynikal nadáním a dostal se ke dvoru východofranckého krále Sigberta, rovněž pozdějšího světce. Čestný úřad však nevyhovoval jeho touze v tichosti sloužit Bohu i lidem. Brzy po návratu domů odešel do Solignac Le Vigen, jižně od Limoges, kde Eligius vystavěl benediktinský klášter. Tam se stal Rimagil mnichem a poměrně brzy i opatem. Pod jeho moudrým vedením život v klášteře proslul kázní a zbožností mnichů.

Po 16 letech byl povolán na biskupský stolec v nizozemském městě Maastricht, za nástupce biskupa Amanda. Zde vynikal pokorou, otcovskou láskou k lidu a kazatelským uměním. Žil asketicky a lid vedl od hříšných světských rozkoší na cestu Božích přikázání a evangelních ctností. Za přispění krále Sigisberta III. budoval kláštery a založil opatství Stablo (dnešní Stavelot na území Belgie) a Malmedy v pohoří Ardennes, mezi tehdy pohanským obyvatelstvem. Do těchto klášterů uváděl mnichy s napomenutím: "Důvěřujte Bohu, zachovávejte přikázání, vystříhejte se marných myšlenek a kajícností si udržujte duši čistou. Náš nepřítel má tisíce možných způsobů, kterými nám chce uškodit. Jeho útoky mohou přispět k našemu povznesení jen když mu budeme umět odpírat. Zlý duch se bojí bdění na modlitbách, života v postu, trpělivosti, dobrovolné chudoby, pokory s opovrhováním chválou a čisté lásky ke Kristu. Tím vším nad ním zvítězíte, proto této zbroje používejte:"

Rimagil působil na biskupském stolci požehnaně a stal se velmi oblíbeným, přesto asi roku 650 doporučil za svého nástupce Teodora a sám odešel do kláštera v dnešním Stavelot, kde byl opatem a zůstal zde až do své smrti. Vzdělával mladé muže a ukazoval cestu pokoje, který svět dát nemůže.

Jeho ostatky byly vyzdviženy v roce 1042.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Gregorius Magnus Pp I, doctor Eccl (604); Phœbe (I. s); Basilissa, m. in Bithynia (s. IV); Mansuetus, ep. Tullen (s. IV); Rimagilus (ca. 671-679); Bartholom, Franciscus Terrero* (1632); Birgitta a Iesu Morello (1679); Andreas Abel Alricy et LXXIV socii (1792); Ioannes Baptista Bottex, Michael Maria Franciscus de la Gardette et Franciscus Hyacinthus le Livec de Tresurin* (1792); Sandalius (ca. s. IV); Macanisius (514); Auxanus (ca. 589); Aigulphus (ca. 675); Vitalianus, episcopus (s. VII/VIII); Chrodogangus (s. VIII); Guala (1244)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský