Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Brigita Morello
Birgitta a Iesu Morello

3. září, připomínka
Postavení:vdova a řeholnice OSU
Úmrtí:1679

ŽIVOTOPIS

Narodila se 17. 6. 1610 v malé italské obci San Michaele di Pagano ležící u města Rapallo, 40 km jižně od Janova. Byla šestým dítětem z jedenácti Lavínie roz. Borzesové a Mikuláše Morelly, který byl členem Universitní rady a od r. 1633 gubernátorem (místodržícím) v Rapallo. Od 12 let Brigity byla její matka těžce nemocná a Brigita převzala starost o ni i o mladší sourozence.

S dospíváním toužila po vstupu do kláštera, ale otec zdůvodnil nemožnost takového plánu z důvodu, že jí není schopen zajistit potřebné věno. Brigitu sdělení natolik ranilo, že od lékařů byla považována za nemocnou neznámou chorobou. V té době prožila zjevení Panny Marie a následně nabyla zdraví.

Ve 23 letech se provdala za Matouše Zancariho, chtějjíc Bohu sloužit alespoň v manželství. Poznala, že jde o těžší službu než v řeholní komunitě. Manžela následovala do Salsomaggiore v parmském knížectví. Za doby španělské invaze do Janovské republiky v roce 1636 manželé Zancariovi utekli před vojskem na těžce dostupný zámek Tabiano. Po návratu domů manžel Brigity dostal tyfus a zemřel. Mladá 27letá bezdětná vdova se rozhodla vést zasvěcený život a složila soukromý slib doživotní čistoty. Tuto změnu stavu vyjadřovalo i její jméno Brigita od Ježíše. Ujímala se chudých a ve farnosti učila katechismus. Od r.1640 bydlela v Piacenze u bratra a vyprošovala si poznání Božího plánu s ní. Tamní kněžna Markéta Farnese měla zájem v Piasenze otevřít dům kongregace Voršilek (OSU -založila Anděla Merici -pam. 27. 1.) a Brigitě navrhla, aby se ujala tohoto úkolu. Jednalo se zároveň o výchovu a výuku dívek z dobrých rodin. Po vytvoření nové komunity OSU byla Brigita žádána, aby ji vedla jako představená. Ona to však z pokory odmítla, přijala pouze funkci ekonomky kláštera a novicmistrové.

Spolusestry i ostatní v ní poznávali nejen dobrou ekonomku, ale i rozeného pedagoga. Brigita se s nadšením věnovala chovankám a díky svým zkušenostem a moudrosti je velmi dobře připravovala pro životní volbu. Měla mystické dary a vynikala láskou, která během let zrála utrpením. Stala se matkou dobré rady pro nejrůznější lidi. Často vyzývala k důvěře slovy: "Důvěřuj, velké srdce! Bůh je nám Otcem a nikdy nás neopustí!"

Přes sužování nemocemi žila asketicky a svůj pozemský život končila s pověstí svatosti. Do počtu blahoslavených ji slavnostně zapsal až papež Jan Pavel II. 15. 3. 1998 ve Vatikánské basilice.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Gregorius Magnus Pp I, doctor Eccl (604); Phœbe (I. s); Basilissa, m. in Bithynia (s. IV); Mansuetus, ep. Tullen (s. IV); Rimagilus (ca. 671-679); Bartholom, Franciscus Terrero* (1632); Birgitta a Iesu Morello (1679); Andreas Abel Alricy et LXXIV socii (1792); Ioannes Baptista Bottex, Michael Maria Franciscus de la Gardette et Franciscus Hyacinthus le Livec de Tresurin* (1792); Sandalius (ca. s. IV); Macanisius (514); Auxanus (ca. 589); Aigulphus (ca. 675); Vitalianus, episcopus (s. VII/VIII); Chrodogangus (s. VIII); Guala (1244)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský