Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Irmgarda
Irmgardis

4. září, připomínka
Postavení:poustevnice
Úmrtí:asi 1089
Atributy:kříž, mladá šlechtična s čelenkou nebo poutnice s holí a zakrvácená rukavice

ŽIVOTOPIS

Narodila se kolem r. 1020 jako dcera hraběte z rodu Apelů, na hradě v Severním Porýní na území Německa. Po smrti rodičů začala své dědictví rozdělovat nemocnicím, sociálním zařízením i kostelům a na další dobročinné účely, mezi které patřila podpora opatství sv. Pantaleona. Třikrát podnikla pouť do Říma. Podle legendy přinesla do tohoto města hlínu z hrobu sv. Voršily. Při vstupu do Říma byla v hlíně obsažena krev, která zbarvila rukavici.

V Súchtelnu u Krefeldu žila Irmgarda nějakou dobu jako poustevnice, ale konec života strávila v Kolíně nad Rýnem, kde podporovala klášter a poblíž dómu zřídila nemocnici.

Za 230 let po smrti církev potvrdila její svatost. Ostatky sv. Irmgardy byly zároveň r. 1319 uloženy v kolínském dómu do kaple sv. Anežky.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Moyses, propheta (zač. 12. stol. př. Kr); Rosalia, virgo panormitana (s. XII); Marinus, anachoreta (s. IV/V); Bonifatius Pp I. (422); Ida, vidua in Saxonia (825); Irmgardis (asi 1089); Catharina Mattei (1547); Maria a Sancta Crecilia Romana /Dina/ Bellanger (1929); Bernardus /Iosephus/ Bieda Grau (1936); Caletrix (ante 573); Fredaldus (ca. s. IX); Scipio Hieronymus Brigéat de Lambert (1794); Maria a Sancta Crecilia Romana (Dina) Bellanger (1929); Iosephus Paschalis Carda Saporta (1936); Franciscus Sendra Ivars (1936); Bernardus (Iosephus) Bieda Grau (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský