Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Jan Laudensis
Ioannes Laudensis

7. září, připomínka
Postavení:biskup OSB
Úmrtí:asi 1106

ŽIVOTOPIS

Narodil se asi r. 1026 v Lodi Vecchio, ležící jihozápadně od Milána v regionu Lombardie v Itálii. Od dětství vynikal v lásce k Bohu i ke kamarádům, v čistotě a zbožnosti a snad i v úsilí následovat asketické světce. Uvádí se o něm, že spal u kostela v Lodi na holé zemi s hlavou opřenou o kámen. Toužil po duchovním životě a stal se člověkem modlitby a práce. Byl společníkem sv. Petra Damiána (pam. 21. 2.) na jeho diplomatické misi, zřejmě r. 1059.

Není známo, kdy Jan z Lodi přijal kněžské svěcení, ani kdy se s Petrem Damiánem seznámil. Údaje se rozcházejí. Vstoupil do kláštera benediktinských poustevníků ve Fonte Avelana na Monte Catria, kde byl Petr Damián převorem od r. 1043 (ten se v r.1057 stal kard. a biskupem v Ostii). Uvádí se, že Jan měl klášterní celu v blízkosti kostela, byl vytrvalý v půstu a v zimě chodil bosý. Stal se zde převorem a později za hladomoru, který zasáhl celu Itálii, vynikl v heroické lásce při péči o chudé. Osobně získal pro ně obilí až v Apulii. Bylo to za cenu mimořádné oběti v jeho pokročilém věku.

V roce 1104, již značně vyčerpaný, byl zvolen biskupem v Gubbio. I na tomto místě vynikal láskou, dobročinností a maximálním nasazením. Následující rok zemřel. Jeho ostatky byly uloženy do katedrály v Umbrian.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Marcus Crisini, Stephanus Pongracz et Melchior Grodziecki (1619); Regina, m. Alesiæ (století neznámé); Sozon (století neznámé); Evurtius (s. IV); Gratus, ep. Augustan. (s. V); Clodoaldus (560); Madelberta (asi 705); Ioannes Laudensis (asi 1106); Stephanus de Castellione Dumbarum (1208); Thomas Tsuji, Ludovicus et Ioannes Maki* (1627); Randulphus Corby et Ioannes Duckett (1644); Ioannes Baptista Mazzucconi (1855); Eugenia Picco (1921); Ignatius Klopotwoski (1931); Festus et Desiderius (s. IV); Memorius et socii (s. V); Alpinus, ep. Catalaunen. (s. V); Carissima (s. VI/VII); Hilduardus (ca. 760); Gauzlinus (962); Claudius Barnabas Laurent de Mascloux et Franciscus d'Oudinot de la Boissiere (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský