Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Štěpán de Castellione Dumbarum
Stephanus de Castellione Dumbarum

7. září, připomínka
Postavení:biskup OCart
Úmrtí:1208

ŽIVOTOPIS

Narodil se r. 1149 v Châtillon-des-Dombes ve Francii. V době dospívání byl horlivý v modlitbě a často se postil. V 25 letech vstoupil do kartuziánského kláštera v Portes-en-Bugey. Po mnoho let zde žil s velmi důsledným dodržováním řádu. Stal se převorem a z té doby se traduje jeho charisma zázraků, dar uzdravování. Po povolání na biskupský stolec v Die, na jihovýchodě Francie, zůstal sám k sobě stejně přísný a dbalý řádových pravidel. Po věřících požadoval zejména řádné svěcení neděle.

Zemřel v Die a po pohřbu u jeho hrobu pokračovaly zázraky uzdravení na jeho přímluvu. Proto již v roce 1231 začala jednání k uznání jeho kultu. V roce 1557 došlo k prohlídce jeho ostatků a tělo prý bylo shledáno neporušené. Po čtyřech letech však jeho hrob znesvětili hugenoti (výbojní fr. klavínisté).


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Marcus Crisini, Stephanus Pongracz et Melchior Grodziecki (1619); Regina, m. Alesiæ (století neznámé); Sozon (století neznámé); Evurtius (s. IV); Gratus, ep. Augustan. (s. V); Clodoaldus (560); Madelberta (asi 705); Ioannes Laudensis (asi 1106); Stephanus de Castellione Dumbarum (1208); Thomas Tsuji, Ludovicus et Ioannes Maki* (1627); Randulphus Corby et Ioannes Duckett (1644); Ioannes Baptista Mazzucconi (1855); Eugenia Picco (1921); Ignatius Klopotwoski (1931); Festus et Desiderius (s. IV); Memorius et socii (s. V); Alpinus, ep. Catalaunen. (s. V); Carissima (s. VI/VII); Hilduardus (ca. 760); Gauzlinus (962); Claudius Barnabas Laurent de Mascloux et Franciscus d'Oudinot de la Boissiere (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský