Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


relikviář s ostatky
relikviář s ostatky




blah. Turibia či Marie de la Cabeza
Turibia seu Maria de la Cabeza

9. září, připomínka
Postavení:manželka
Úmrtí:s. XII

ŽIVOTOPIS

Narodila se údajně v Torrejón v Kastilii ve Španělsku. Jako Marie Turibie z Cabezy se provdala za zbožného Isidora z Madridu (s pam. 15. 5.). V Torrelaguně spolu vytvořili vzornou křesťanskou rodinu, ale jejich jediný syn v dětském věku zemřel. Žili velmi chudě. Isidor pracoval v zemědělství a opravdovost jeho náboženského postoje nepřispívala ani v Torrelaguně, kde pracoval u podezřívavého sedláka, k pohodě na pracovišti. Oba manželé se proto domluvili na návrat do Madridu. I zde dávali přednost účasti na mši svaté před jakoukoliv prací. Hodnocení stupně důležitosti bylo u nich, na rozdíl od lidí považujících se za moudré, odlišné. Isidor i Marie byli vždy věrni sobě i svým povinnostem. Oba vynikali láskou, Isidor dokázal být všude obdivuhodně trpělivý a Marie byla velmi aktivní v konání dobra a k chudým projevovala štědrost, kterou její muž podporoval. V případě Isidorova úmrtí se mluví asi o roku 1130, ale u Mariina není udáván. Možná k němu došlo později. Po smrti docházelo na přímluvu obou k zázračným událostem.

Kult této Marie je nejsilnější v Cabeza, soustřeďující se kolem mariánské poustevny. Odtud byly její ostatky (objevené asi teprve r. 1596) v r. 1615 přeneseny do Torrelaguna v souvislosti s otevřením procesu blahořečení. Papež Inocenc XII. její kult potvrdil 11. 8. 1697.

Mezi zapsaná zázračná uzdravení, předcházející uznání Isidorova kultu, patří náhlé navrácení zdraví těžce onemocnělému králi Filipu III. na cestě z Lisabonu, když byly k němu doneseny Isidorovy ostatky, protože se lékaři vzdali naděje na uzdravení. Isidorovo uctívání pak bylo papežem Pavlem V. schváleno 4. 6. 1619. Isidor však byl již r. 1170 z madridského hřbitova přenesen do kostela sv. Ondřeje, v němž byl kdysi pokřtěn. Důvodem byla i skutečnost, že při otevření hrobu po 40 letech bylo jeho tělo i oděv v zachovalém stavu. Bulu o jeho svatořečení vydal až 9. 6. 1724 papež Benedikt III. Marie je však vedena pouze jako blahoslavená. I když nemají společnou památku, jejich společné manželství si zaslouží vyzdvižení jako vzoru pro dnešní svět.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Petrus Claver (1654); Gorgonius, m. Romæ (po r. 203); Hyacinthus, m. in Sabinis (století neznámé); Ciaranus (s. VI); Turibia seu Maria de la Cabeza (s. XII); Georgius Douglas (1587); Maria Euthymia /Emma/ Űffing (1955); Petrus Bonhomme, presbyter (1861); Iacobus Desideratus Laval (1864); Franciscus Gárate Aranguren (1929)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský