Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Venerius
Venerius, eremita

13. září, připomínka
Postavení:poustevník
Úmrtí:s. VII.
Patron:zálivu Luni, La Spezia v Perském zálivu
Atributy:lodní plachta

ŽIVOTOPIS

Narodil se kolem r. 560 v severní Itálii, odkud přišel do Janovského zálivu a usadil se na ostrově Tino v Ligurském moři. Zde žil jako poustevník a sloužil Bohu i lidem. Řídil se evangeliem a tuto radostnou zvěst hlásal slovy i skutky námořníkům, kteří u ostrova přistáli. Za jejich ochranu se modlil a v noci za špatného počasí na vyvýšeném místě údajně zapaloval oheň, který jako maják svítil námořníkům. Světlo jeho ohně mělo také připomínat jiný maják, Světlo pocházející z Boha, Ježíše, v němž je spása světa a pro lidstvo to hlavní bezpečné útočiště. V bouřích světa je tou pravou orientací a jeho evangelní rady nabídkou spolehlivé pomoci pro tento svět.

Venerius byl pro námořníky pomocníkem a odrazem Boží lásky, kterou jim připomínal. Nepodloženě bývá uváděno, že se stal opatem. Udává se, že zemřel v roce 630 a benediktinští mniši ještě v témže století postavili nad jeho hrobem kapli. Z Luni byly jeho ostatky přeneseny kvůli útokům Vikingů do Reggio a nakonec zpět na ostrov Tino. Zde se 13. září, při slavení památky Veneria, koná žehnání rybářských člunů. Na slavnost byla dovážena světcova socha z diecéze La Spezia.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes Chrysostomus, ep. et doctor Eccl. (407); Iulianus, m. Ancyræ (s. IV); Marcellinus, m. Carthagine (413); Maurilius (453); Amatus, abbas Habenden (asi 629); Venerius, eremita (s. VII.); Amatus, ep. Sedunen (asi 690); Maria a Iesu López de Rivas (1640); Ligorius (století neznámé); dedicatio basilicarum Calvarii et Sepulcri Domini (355); Litorius (371); Claudius Dumonet (1794); Aurelius Maria (Benvenutus) Villalón Acebrón (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský