Franciscus Ioannes Bonifatius
| 11. září, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | 1946 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se dne 7. 9. 1912 v Pirano na istrijském poloostrově v severovýchodní Itálii (dnes Piran v jihozápadním Slovinsku) u Jadranského pobřeží. Vyrůstal ve skromných poměrech věřící rodiny, v níž byl druhý ze sedmi dětí.V Terstu se 27. 12. 1936 stal knězem.
V letech 1943 až 1945 jugoslávští vojáci maršála Tita ve spojení s italskými komunisty prováděli etnické čistky a je uváděno, že tisíce lidí skončilo ve společném hrobě, v tzv. "Foibe", která byla krasovou propastí jen několik kilometrů od Terstu. Její hloubka je uváděna do 200 m. Do ní byl snad vhozen i P. Bonifác. Mezi velkým množstvím Italů bylo komunistickými vojáky Tita zabito asi přes 50 kněží.
Prvním působištěm P. Bonifáce bylo Citta Nova, a dalším Sogner Villa Gardossi. V této farnosti vyvíjel horlivé aktivity, projevoval lásku k chudým, navštěvoval rodiny a zejména nemocné. Jeho pastýřská iniciativa se nelíbila stoupencům komunistického diktátora Tita. Milicionáři ho proto ve Villa Gardossi naložili do auta, podle jednoho svědka zcela vysvlékli, zmlátili a nakonec mu kamenem rozbili hlavu. Bylo mu 34 let. Údajně byl pak vhozen do "Foibe", což není patřičně prokazatelné. Jeho ostatky nalezeny nebyly.
Dekret o jeho mučednictví byl vyhlášen 3. 7. 2008 papežem Benediktem XVI. a slavnostní blahořečení 4. 10. 2008 v katedrále San Giusto v Terstu při bohoslužbě vedené arcibiskupem Angelo Amato.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Æmilianus, ep. Vercellen (s. VI.); Ioannes Gabriel Perboyre (1840); Protus et Hyacinthus (s. III); Felix et Regula (století neznámé); Paphnutius (s. IV.); Leudinus seu Bodo (před r. 680); Bonaventura de Barcinone /Michael/ Gran♦ (1684); Franciscus Ioannes Bonifatius♦ (1946); Bonaventura de Barcinone (Michael) Gran♦ (1684); Patiens, ep. Lugdunen. (ca. 480); Sacerdos, ep. Lugdunen. (552); Daniel, ep. Bancoren. et abbas (ca. 584); Adelphius (ca. 670); Elias Speleota (960); Gaspar Koteda♦, Franciscus Takeya et Petrus Shichiemon* (1622); Franciscus Mayaudon♦ (1794); Petrus de Alcantara (Laurentius) Villanueva Larráyoz♦ (1936); Iosephus Maria Segura Penadés♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský