ŽIVOTOPIS

Jan se hlásil ke katolické církvi i když mnozí katolíci z obav před pronásledováním chodili na nekatolické bohoslužby. Až ve 39 letech se rozhodl stát se knězem a odjel do anglického semináře v Douai ve Francii. V následujících dvou letech za ním přišli i jeho mladší bratři Tomáš a Martin. Jan přes pokročilý věk vyvolával obdiv svou snaživostí a poslušností. V červnu r. 1576 byl vysvěcen na kněze a 7. listopadu se vrátil do Anglie s dalšími čtyřmi druhy.

V té době vládla královna Alžběta, která byla proti každé katolické činnosti. Jan Nelson byl po půl roce přepaden a s obviněním, že je "papeženec" dopraven do londýnského vězení. Janovi se v době věznění podařilo stát se členem jezuitského řádu. Při výsleších neohroženě nazval královnu bludařkou a odmítl složit přísahu, kterou by ji uznal za hlavu církve. Jako velezrádce byl pak odsouzen k smrti. Dva dny do vykonání rozsudku se na smrt připravoval postem a intenzivní modlitbou. V posledních slovech odpustil svým katům.

V prosinci 1886 byl blahořečen papežem Lvem XIII.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Blasius, ep. et m. in Armenia (asi r. 320); Ansgarius (865); Simeon et Anna; Wereburga (asi 700); Ioannes Nelson^♦ (1578); Celerinus, Celerina, Laurentius et Ignatius (s. III); Leonius (s. IV); Teridius et Remedius (s. IV /V); Lupicinus, ep. Lugdunen (s. V ex.); Adelinus (ca. 696); Berlindis (s. IX-X); Helinandus^♦ (post 1230); Maria a Sancto Ignatio (Claudina); Thévenet (1837); Maria Anna Rivier^♦ (1838); Maria Helena Stollenwerk^♦ (1900)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský