Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Ladislav Miegoń
Ladislaus Miegoń

15. září, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí:1942

ŽIVOTOPIS

Narodil se 30. 9. 1892 v Samborci u Sandoměře v Polsku, do zámožnější rolnické rodiny Stanislava a Mariany, roz. Rewerové. Měl 6 sourozenců a všichni vyrůstali v ovzduší hluboké víry. Po gymnáziu Ladislav v roce 1908 nastoupil do semináře v Sandoměři. Kněžské svěcení přijal 2. 2. 1915 a pak působil v Iwaniskách, v Modliborzycích a od 1. 9. 1915 v Bodzentyne. V dalším roce vystřídal farnosti v Glowaczowé a Staszowé a pak byl poslán do Ilzach. Od začátku polské samostatnosti měl zájem o pastorační působení v armádě, ale povolení dostal až po vzniku polního ordinariátu s biskupem St. Gallem. Byl přidělen k námořnímu praporu v Alexandrowě Kujawském.

Vynikal skromností, nezaujatostí a dobrotou. Za svou udatnost v době války byl vyznamenán dvěma kříži. Po službě v Torune, Pucku a Gdyni se r. 1928 přistěhoval do Lublina, kde bez velkého nadšení přijal povýšení a začal studium na Katolické universitě.

Do funkce kapitána námořního praporu se vrátil v roce 1934 s radostí, že mezi vojáky mohl pokračovat v pastoračním působení. V září 1939 strávil se svými vojáky 19 dní při obraně pobřeží, na které útočili Němci. Po okupaci námořní nemocnice v Babích Dolech, kde pečoval o raněné, se dostal do zajetí. Podle konvence bylo do dvou týdnů rozhodnuto, že jako kněz bude propuštěn. Ladislav se však výhody svobody zřekl, aby nadále mohl poskytovat duchovní službu svým vojákům a odplul s nimi do Flensburgu. V prosinci jej ale Němci od raněných vojáků transportovali k Fuldě, do rothenburgského tábora pro zajaté důstojníky IX C. Zde 18. 4. 1940 vytřídili vojenské kněze a přemístili do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde dostali trestanecké úbory s čísly. Po dvou letech byl Ladislav Miegoń deportován do Dachau. S novým číslem 21223 se dostal do skupiny 51 vojenských kněží, v níž během krátké doby jich 20 zemřelo. Zde se především snažil pomáhat druhým, nedbaje o své potřeby. Velkému hladovění a těžké práci jeho organismus podlehl. Před smrtí však ještě přijal svaté svátosti. Bylo mu 50 let. Spálený byl v táborovém krematoriu.

Blahořečený byl 13. 6. 1999 papežem Janem Pavlem II. ve Varšavě mezi 108 polskými mučedníky.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

P. Maria Virgo, Perdolens ; Nicomedes (století neznámé); Nicetas Gothus (asi 370); Rolandus de Medicis (1386); Catharina Fieschi (1510); Ioannes Baptista et Hyacinthus de los Angelis (1700); Antonius Maria Schwartz (1929); Ladislaus Miegoń (1942); Paulus Manna, presbyter (1952); Valerianus, m. Tornusii (s. inc.); Ioannes Baptista et Hyacinthus ab Angelis, martyres (1700); Straton, Valerius (s. IV); Alpinus, ep. Lugdunen. (s. IV); Aprus, ep. Tullen. (s. VI); Aichadrus (s. VII); Emila et Ieremias (852); Iosephus Puglisi (1993); Paschalis Penadés Jornet (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský