Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. David Okelo a Jiljí Irwa
David Okelo et

18. září, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:1918

ŽIVOTOPIS

Oba dva byli mladými katechety v Ugandě, kteří v prostotě ducha prolili za Krista a jeho církev svou krev ve věku 12 až 16 let.

David Okelo se narodil kolem roku 1902 v malé vesnici Ogom-Payira v Severní Ugandě. Rodiče Lodi a Amon byli pohané. Daudi nebo-li David se v dětském věku seznámil s misionáři a přijal katolickou víru. Dne 1. 6. 1916, asi 14letý, přijal sv. křest od P. Cesara Gambaretto a poprvé přistoupil k přijetí Krista v eucharistii. Postupoval s velkou horlivostí v praktikování nauky víry a v konání skutků lásky. Již v dalším roce přišel za představeným v Kitume s prosbou, že se chce stát katechetou. Vykonal potřebnou přípravu a vydal se do 80 km vzdálené obce Paimol. V ní byl uvítán dalšími misionáři a společně s mladším Jiljím (Egídiou) Irwa přijal svátost biřmování.

Jiljí Irwa se narodil kolem r. 1906 v obci Bar-Kitoba, ležící severozápadně od Kitgum, rovněž do pohanské rodiny. Po přijetí iniciačních svátostí se s Davidem společně učili modlitby a základní katechetické poučky. Výuku náboženství přes den zaměřovali především na děti a po západu slunce vyprávěli o Ježíšovi a jeho Matce všem, kdo byli ochotni naslouchat. Také se modlili růženec a zpívali duchovní písně. Za hlásáním evangelia se vydávali i do okolních vesnic. První nebezpečí jim přitom začalo hrozit ze strany otrokářů.

O čtyři roky mladší Jiljí jako asistent skvěle doplňoval Davida, který byl klidné povahy. Jiljí byl temperamentní s jemnými způsoby i uměním dítěte naléhat. Dokázal vzbuzovat zájem a vnášet ducha radosti. David při svých povinnostech katechety se zdál neúnavný, ale vždy se stranil politických témat. Domorodci totiž zaujímali nepřátelský postoj k anglickým úřadům, které vydávaly nepřiměřená nařízení. Vytvářela se ilegální opozice vůči koloniální nadvládě a nepřátelský postoj k Angličanům se přenášel i na ostatní cizince a tedy i na misionáře. Katecheze mladých domorodců tak měla snad větší naději. Na připomenutí dvojího ohrožení David misionáři jednou odpověděl: "Smrti se nebojím. I Ježíš zemřel za nás!"

Odvaha chlapce neopustila ani když jednoho rána přišlo do Paimol pět záhadných cizinců, kteří jim nařídili přestat s hlásáním náboženství. Oba zaskočeni a zneklidněni odmítli a byli proto bestiálním způsobem zavražděni. Nejprve David byl probodán oštěpy. Jiljí se rozplakal se slovy, že neudělali nic špatného a prý dodal: "Ze stejného důvodu, proč jste zabili Davida, musíte i mne, protože jsme se sešli, abychom společně učili Božím pravdám." Nato byl přitlačen na oplocení a bit oštěpem. Pak přiskočil druhý a použil na jeho hlavu nůž.

Papež Jan Pavel II. je blahořečením 20. 10. 2002 v Římě pozvedl společně do slávy oltáře.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Iosephus de Cupertino (1663); Ferreolus, m. apud Viennam (s. III); Richardis (asi 895); Carolus Era (1936); Iosephus Kut (1942); David Okelo et (1918); Oceanus (s. inc.); Ariadna (s. inc.); Eustorgius, ep. Mediolanen.I (ante 355); Senarius (s. VI); Eumenius (ca. s. VII); Ferdinandus García Sendra et Iosephus García Mas (1936); Ambrosius (Salvator) Chuliá Ferrandis, Valentinus (Vincentius) ]aunzarás Gómez (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský