Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Marie /Viléma /Emílie de Rodat
Maria Gulielma

19. září, připomínka
Postavení:mystička, zakladatelka Sester sv. Rodiny
Úmrtí:1852

ŽIVOTOPIS

Narodila se 6. 9. 1787 na zámku Druelle u Rodez v jižní části Francie. Její rodiče Gian Luigi de Rodat a Enrichetta de Pomeyrols byli křesťané šlechtického původu. Ve dvou letech Marii Emílii dali do péče babičky z matčiny strany, žijící na zámku Ginals nedaleko Villefranche de Rouergue. Zde byla v období francouzské revoluce vychovávána v křesťanském duchu a ve větším bezpečí. V roce 1798 oslavila první svaté přijímání. Období poprav a strachu z policie trvalo ještě čtyři roky.

V roce 1804, o slavnosti Božího Těla, se rozhodla žít jen pro Boha. V 18 letech začala navštěvovat sestry od Saint Cyr z Villefranche. Za revoluce byly kláštery zrušeny a vstup do řádu nebyl snadný. Situace se začala měnit až na jaře 1815. Emílie a tři mladé ženy začaly ve Villefranche vytvářet společenství sester Svaté rodiny a poskytovat vzdělání chudým. V následujícím roce pronajaly dům a začaly vyučovat 40 dětí. Se zakládáním komunity jí pomáhal P. Maison od Saint-Cyr a sepsal pro ni řeholní pravidla podle vzoru svatého Augustina. Emílie s pěti dalšími sestrami složila první sliby a jako představená vedla komunitu. Pro vznikající kongregaci kolem r. 1818 Emílie získala bývalý klášter v Cordeliers. V roce 1819 začala mít zdravotní problémy, zvonění v uších, a v obličeji se jí objevilo rakovinné onemocnění.

Počet domů vzrůstal a sestry kromě vyučování navštěvovaly i nemocnice a věznice. Kongregace byla oficiálně schválena biskupem Rodez r. 1832.

Emílie musela překonávat mnoho utrpení a zkoušek. Žila ve velké víře v Boží prozřetelnost a zdálo se, že vše potřebné získává jakoby zázrakem. Prožívala však i období duchovní vyprahlosti. Ve víře překonávala i nepříjemnou kritiku a většinou i přes všechny potíže bývala veselá. Snad každý problém dokázala řešit s laskavostí a vtipem. Její obavy se týkaly pýchy a zvláště v posledních letech žila proto velmi skromně a vynikala pokorou.

Růst kongregace je zřejmý ze skutečnosti, že již v roce 1852 měla 32 klášterů, u nichž probíhala výuka a 5 kontemplativních komunit. V tomto roce matka Marie Emílie de Rodat ve Villefranche de Rouergue zemřela ve věku 65 let na onemocnění rakovinou.

Blahořečená byla v roce 1940 a svatořečená 23. 4. 1950 papežem Piem XII.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ianuarius, ep. Beneventan (s. IV.); Peleus, Nilus (s. IV); Theodorus, ep. Cantuarien (690); Lantbertus (957); Maria de Cervellón (1290); Alphonsus de Orozco (1591); Maria Gulielma (1852); Trophimus, m. Synnadæ (s. inc.); Eustochius (461); Sequanus (s. VI); Marianus, eremita (s. VI); Grericus seu Abbo, ep. Meten. (ca. 642); Pomposa (853); Arnulphus, ep. Vapincen. (ca. 1075); Hyacinthus Hoynelos González (1936); Francisca Cualladó Baixauli (1936); Maria a Iesu de la Yglesia y de Varo, Maria Perdolens et Consolata Aguiar-Mella y Díaz* (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský