Světci k nám hovoří...


@

Used with permission of The Hagiography Circle

blah. Justo Takayama Ukon

Iustus Takayama Ukon

3. února, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí:1615

ŽIVOTOPIS

Narodil se v roce 1552 v Haibara-cho v japonské prefektuře Nara. Byl pokřtěn jezuitskými misionáři v roce 1564, kdy mu bylo 12 let. Pak prošel obdobím, ve kterém svoji víru zanedbával a myslel více na obhajování samurajského postavení. Pro udržení si šlechtické pozice „daimyō“ se po boku svého otce účastnil bojů. V roce 1571 se v rámci rituálu dospívání dostal do souboje, po kterém si uvědomil, že má žít jako křesťan.

V roce 1574 se oženil a měl tři syny (z nichž dva brzy zemřeli) a dceru. Když později šógun Tojotomi Hideyoshi zakázal praktikovat křesťanství, Takayama odmítl vzdát se své víry. V důsledku toho ztratil svá území, majetek, hodnost i moc a v roce 1614 byl vyhoštěn na Filipíny. Víře v Krista dal přednost před kariérou, postavením a bohatstvím. Uvádí se, že do dvou měsíců poté, co dorazil do Manily, zemřel na onemocnění s vysokou horečkou.

Blahořečený byl 7. 2. 2017 v Ósace.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Blasius, ep. et m. in Armenia (asi r. 320); Ansgarius (865); Simeon et Anna; Celerinus, Celerina, Laurentius et Ignatius, m. Carthagine (s. III.); Leonius (s. IV.); Teridius et Remedius (s. IV./V.); Lupicinus, ep. Lugdunen (s. V.); Adelinus (asi 696); Wereburga (asi 700); Berlindis (s. VIII. až X.); Helinandus (po roce 1230); Ioannes Nelson (1578); Iustus Takayama Ukon (1615); Maria a Sancto Ignatio (Claudina) Thévenet (1837); Maria Anna Rivier (1838); Maria Helena Stollenwerk (1900); Aloysius Andritzki (1943)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.