Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Jonáš
Iona

21. září, připomínka
Postavení:prorok SZ
Úmrtí:8. stol. př. Kr.
Atributy:keř, ryba, tykev

ŽIVOTOPIS

V Bibli je Jonáš představován v knize nesoucí jeho jméno a je řazen mezi tzv. 12 malých proroků. Bůh ho poslal do Ninive, ale on se před svěřeným úkolem snažil utéci na opačnou stranu do Taršíše. Na cestě je Božím zásahem zastaven a vrácen k místu jeho poslání. Po ohlášení trestu nastal v Ninive nečekaný obrat. Město se dalo na pokání a bylo zachráněno. Jonáš v závěru knihy vystupuje obdobně jako "starší syn v podobenství o marnotratném synu" a je od Boha názorně poučen.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

POUČNÝ PŘÍBĚH

Boží moc není ničím vázána a Boží milost dává příležitost k nápravě i tam, kde jde o velká provinění - což je zvěstí celého příběhu.

Jonáš se místo na východ promyšleně vydal na západ do Taršíše, o níž pověsti říkaly, že má bránu do podsvětí, kde Hospodin nemluví. Celý Jonášův útěk je označován jako "sestup" - do Jafó, na loď a do podpalubí, kde spal, zatímco posádka bojovala s bouří. Nakonec vyšlo najevo, že bouře souvisí s jeho útěkem a on sám navrhl, aby byl vhozen do moře. S utišením bouře se i při své neposlušnosti stal svědkem Boží moci a milosti, protože jeho vyznání a oběť vedly pohanské námořníky, aby se obrátili k živému Bohu.

Vyprávění o Jonášovi je zvěstí o Hospodinu. To on zasahuje svou mocí a přivádí Jonáše ke splnění úkolu. Jako nástroj v jeho ruce je použita veliká ryba a Jonášův pobyt v jejích útrobách symbolizuje dobu úzkosti, temna a smrti. Tou musí prorok projít, aby poznal velkou Boží milost a mohl se stát věrným svědkem. Uvedené třídenní (byť na pozadí lunárního motivu - třech temných nocí) ukazuje k Ježíši Kristu, který smrtí, pobytem v hrobě i vzkříšením, získal milost nám všem. Zároveň je zde Jonáš i znamením pro farizeje (Mt 12,39-40).

Jonáš, který se chtěl dostat do míst, kde k němu Hospodin nebude mluvit, se dostal do míst jisté smrti, kde přestává naděje a končí život. Okusil co znamená být od Boha vzdálen, být tam, kde nemluví. V dosahu smrti se uchýlil k modlitbě a v ní spatřil Boží blízkost a milost. Volal k Bohu a dostalo se mu milosti obnoveného vztahu s ním a návratu do života. V příběhu je zdůrazňována svrchovaná Boží moc. Předivná záchrana (byť by zde mohlo jít o použití části mýtu, kterému byl dán nový obsah) se stala podobenstvím o jeho úkolu a ochraně Boží.

Jonáš pak splnil úkol a tři dny procházel městem Ninive, jehož obvodové hradby měřily přibližně 13 km. Ninivští vzali jeho kázání vážně a "uvěřili Bohu". Sám král vyzval celé město k pokání. Jednalo se o nápravu životního stylu a tak byl účinek překvapivý. Bůh se slitoval a odpustil ohlášený trest, protože se obyvatelé města dali na cestu pokání.

Jonáš se však z toho neradoval. Naopak, nechtěl vidět dílo ohlášené zvěsti. Zdála se mu lživou a v nepotrestání Ninive viděl nespravedlnost. Dokonce vytýkal Bohu, že se smilovává nad těmi, kteří se mu rouhali, a odpouští jim. Boží milosrdenství se mu stalo pohoršením. Hospodin ho ale nezatracuje a s láskyplnou mírností ho názorně poučuje na rychle rostoucí rostlině (asi 2m skočci), která mu poskytovala ochranu, ale nahlodána červem náhle ráno uschla. Jonášovi jí bylo líto, ztratil stín, který poskytovala a "přál si umřít". Tu mu Hospodin řekl: "Tobě je líto skočce, s kterým jsi neměl žádnou práci, kterému jsi nedal vzrůst; přes noc vyrostl, přes noc zahynul. A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravé od nepravého ..?"(Jon 4,10n)

Zde příběh svědčící o Božím milosrdenství končí.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Na tento příběh budu odpovídat důvěrou v Boží milosrdenství a úsilím přiblížit ho dalším lidem a je k němu. Pomodlím se za rozeznávání pravého od nepravého - u sebe i u druhých.

Bože, Tys nám zjevil, že láska k Tobě a k bližnímu je naplněním všech Tvých přikázání; pomáhej nám, jako svatému proroku Jonášovi, vidět potřebu milosrdenství, a jednou skrze ně vejít do Tvého království. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Matthæus Levi; Iona (8. stol. př. Kr.); Landelinus, monachus Ettenhen. (s. VII); Quadratus, discipulus Apostolorum (s. II); Pamphilus, m. Romæ (s. inc.); Alexander, m. Romæ ad Baccanas (s. inc.); Eusebius, Nestabus (362); Castor, ep. Apten. (ca. 420); Cadocus (s. VI); Gerulphus (ca. 750); Maura, virgo (ca. 850); Marcus Scalabrini de Mutina (1498); Vincentius Galbis Gironés et Emmanuel Torró Garcíaw, 21 sept. (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský