Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Kolumba /Jana Matylda/ Gabriel
Columba /Ioanna/ Gabriel

24. září, připomínka
Postavení:řeholnice OSB, zakl. Sestry lásky
Úmrtí:1926

ŽIVOTOPIS

Narodila se 3. 5. 1858 ve Stanislavově, tehdy polském, ale podřízeném rakouskému císaři. Dnes Stanisławów od r. 1991 patří k Ukrajině. Její rodiče, Rudolf a Anežka roz. Rawska, jí dali při křtu jméno Jana. V mládí našla zálibu v malování, hudbě, tanci, ale i v modlitbě. To vše díky rodičům, kteří jí také umožnili u benediktinek ve Lvově dosáhnout učitelského diplomu.

Již 30. 8. 1874 vstoupila do benediktinského řádu a přijala jméno Kolumba. Studium dokončila jako řeholnice v roce 1879, převzetím diplomu učitelka středních škol. Věčné sliby složila v srpnu 1882. V roce 1894 se stala převorkou a 24. 1. 1897 abatyší.

S oddaností a láskou se starala jak o spolusestry, tak o chudé, hledající v klášteře pomoc. Mezi nimi se ocitl i 12letý sirotek Pavel Podrucky, který jí způsobil nemalé problémy. Když mu s láskou poskytla pomoc pro rozvoj duchovní i vzdělání, tak se na ni citově upnul. Přitom v době studia se stal nevěřícím a šiřitelem ateistického socialismu. Z těchto důvodů musela Kolumba odejít v dubnu 1900 do Říma, kde jí bylo poskytnuto ubytování u sester Svaté rodiny. Po dvou letech přešla k benediktinkám v Subiaco a za další dva roky se vrátila do Říma. Začala s katechetickou výukou dětí a s péčí o nemocné osoby ve čtvrti Prati, budované v sousedství Vatikánu. Zde navázala spolupráci s P. Vincentem Ceresim z kongregace MSC a za jeho přispění v r. 1908 otevřela pro zneužívané dělnice na Via dei Coronari Rodinný domov a pomáhala jim i po stránce psychologické. Postupně se získáváním spolupracovnic založila nový institut benediktinek: "Sestry lásky". Tyto sestry, s nimiž Kolumba začínala v Rodinném domově vytvářet pocit bezpečí, vědomí hrdosti i solidaritu mezi mladými zneužívanými ženami, se rozešly do dalších italských měst přinášet pomoc bezradným a opuštěným, a to i při své charitativní a vychovatelské práci. Římský vikář kardinál Basil Pampili jejich společnost potvrdil v roce 1925. O rok později, při loučení se sestrami před odchodem na věčnost, jim Kolumba připomínala: "vždy plnit Boží vůli s horlivostí a láskou, neboť láska je zářivým štítem pravé spravedlnosti."

Papež Jan Pavel II. Kolumbu Gabrielovu blahořečil 16. 5. 1993.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Gerardus Sagredo (1046); Pacificus de Sancto Severino (1721); Columba /Ioanna/ Gabriel (1926); Alphonsus a Sancto Corde Mari (1936); Columba (Ioanna) Gabriel (1926); Alphonsus a Sancto Corde Mari (1936); Anatolius, ep. Mediolanen. (s. II); Andochius, Thyrsus et Felix (s. inc.); Rusticus, ep. Arvernen. (s. V); Lupus, ep. Lugdunen. (post 528); Isarnus (1043); Dalmatius Moner (1341); Gulielmus Spenser et Robertus Hardesty (1589); Antonius Martinus Slomšek (1862); Iosephus Raymundus Paschalis Ferrer Botella (1936); Iosephus Maria Ferrándiz Hernández (1936); Incarnatio Gil Valls (1936); Iosephus Raymundus Ferragud Girbés (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský