Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Kašpar Stanggassinger
Gaspar Stanggassinger

26. září, připomínka
Postavení:kněz CSsR
Úmrtí:1899

ŽIVOTOPIS

Narodil se 12. 8. 1871 v Unterkälbersteine v německé oblasti Berchtesgadenu, v Dolním Bavorsku, jako druhý ze 16 dětí rolníka Kašpara S. a Krescencie roz. Amort. Od dětství byl velmi vnímavý k duchovním záležitostostem a od začátku školní docházky si přál stát se jednou knězem. Snadno se učil a zvládal mnohé dovednosti.

V 16 letech složil slib čistoty. V roce 1889 prodělal onemocnění tyfu, při kterém zápasil se smrtí. Po uzdravení se zúčastnil rekolekce u jezuitů, které v něm zanechaly druhý silný dojem a trvale se zasvětil Nejsv. Srdci Ježíšovu.

Po maturitě na arcibiskupském gymnáziu ve Freisingu vstoupil v r. 1890 do kněžského semináře. V době prázdnin se v rakouském Dürnbergu seznámil s redemptoristy. Při rozhodování o vstupu do jejich řádu, kterému otec nepřál, mu zpovědník řekl: "Pakliže to chce Bůh, zařídí, aby se jeho vůle uskutečnila."

Kašpar pak u Panny Marie vnímal vnitřní hlas: "Jdi k redemptoristům do Gars nad Inn!" Do tohoto kláštera v Bavorsku vstoupil 6. 10. 1892 a 20. 11. obdržel řeholní hábit. V ten den si zapsal předsevzetí: "Mohu, chci a musím se stát svatým."

Řeholní sliby složil 16. 10. 1893 v Dürrnbergu, pokračoval ve studiu teologie a 28.12 1893 přijal podjáhenské svěcení. V Řezně 21. 9. 1894 obdržel jáhenské svěcení a po úspěšném smíření s otcem byl 16. 6. 1895 vysvěcen na kněze. Do denníku si připsal: "Všechno co jsem, svůj život, krev, zdraví i hlas, všechny své schopnosti budu věnovat pro spásu duší pod praporem sv. Alfonse". O svátku Jana Křtitele měl v Berchtesgadenu primici.

Jeho neuskutečněnou touhou byla misijní práce v Brazílii, ale zůstal věrný svému rozhodnutí jít bez výhrad kamkoli bude představenými poslán. Ti z něj udělali prefekta v malém semináři v Dürrnbergu. Zároveň chodil zpovídat a působil na gymnáziu jako katecheta a učitel německého, latinského a řeckého jazyka. Vyzařovala z něj nezištná láska k Bohu i ke studentům. Představení se rozhodli učinit ho od září 1899 ředitelem malého semináře v Gars nad Innem. Nastoupil, ale jeho činnost přerušilo prasknutí slepého střeva, po němž dostal prudký zánět pobřišnice a již 26. září 1899, ve věku 28 let skonal, jako obvykle smířen s Boží vůlí.

Jeho ostatky byly 9. 1. 1935 přeneseny za účasti kardinála Michaela von Faulhaber do kaple Nejsv. Srdce Ježíšova ve farním kostele v Gars. Dne 16. 1. 1986 mu s potvrzením hrdinských ctností byl dán titul ctihodný služebník Boží a 11. 12. 1987 byl uznán zázrak potřebný pro jeho blahořečení. Týkal se sestry Marie Theofile Kleeberger, která v r. 1934 měla dvě neúspěšné operace žaludku a bez naděje na vyléčení byla ve vážném stavu poslána domů k matce. Po novéně 6. 4. 1935 k o. Kašparu Stanggassinger byla náhle zbavena všech nemocí a dožila se 70 let (+1957).

Kašpar Stanggassinger byl blahořečený 24. 4. 1988 papežem Janem Pavlem II.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Cosmas et Damianus (asi s. III.); Gedeon (asi kolem r. 1050 př. Kr.); Nilus, abbas Cryptoferren (1004/1005); Teresia /Maria Victoria/ Couderc (1885); Gaspar Stanggassinger (1899); Aloysius Tezza, presbyter (1923); Maria Jordá Botella (1936); Iulius) Esteve Flors (1936); Teresia (Maria Victoria) Couderc (1885); Bonaventura (Iulius) Esteve Flors (1936); Senator, m. Albani (s. III/IV); Eusebius, ep. Bononien. (s. IV); Stephanus de Rossano, monachus (1001); Lucia de Caltagirone (1400); Maria a Refugio (Teresia) Rosat Balasch et Maria a Calvario (Iosepha) Romero Clariana. (1936); Iosephus Maria Vidal Segú (1936); Raphael Pardo Molina (1936); Crescentia Valls Espí (1936); Maria ab Oblivione Noguera Albelda (1936); Leo (Emmanuel) Legua Martí (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský