Phileas et Philoromus
4. února, připomínka | |
Postavení: | mučedníci |
Úmrtí: | s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Římským martyrologiem je nám dnes předkládáno doložitelné svědectví dvou mučedníků, kteří žili s Kristem a pro Krista položili i svůj život. Je to obraz síly víry, která pro lásku k Bohu vydrží všechno až do vrcholného vítězství ve smrti. Spolu s popisem týkajícím se jejich soudu a smrti je ve věrohodných aktech uváděno velmi kruté a dlouhé mučednictví věrných křesťanů z té doby.Fileas byl bohatým šlechticem z Thmuis v Egyptě, který v dospělosti konvertoval ke křesťanství. Později byl zvolen biskupem a jak o něm píše církevní historik Eusebius z Cesareje: „Byl ve své vlasti známý svými veřejnými funkcemi, prokazovanými službami a proslul svými filozofickými znalostmi“.
Kolem roku 303 během zuřivého pronásledování vyhlášeného Diokleciánem byl zatčen a uvězněn v Alexandrii.
Z vězení napsal před svou smrtí výmluvný dopis, ve kterém uvedl: „Mučedníci, kteří nosili v sobě Krista, snášeli všechny bolesti, nejrůznější muka, a to nejen jednou, ale často i opakovaně.“
U soudu před prefektem Culcianem byla přítomna rovněž jeho manželka, děti a bratr i další příbuzní. Ti jej z popudu prefekta usilovně přemlouvali ke zřeknutí se víry, ale Fileas prý odpověděl: „Uvažoval jsem a mým neotřesitelným rozhodnutím je zemřít pro Ježíše Krista."
U soudu byl přítomen také římský důstojník Filorom, který měl údajně postavení hlavního císařského pokladníka a ve více případech je uváděn jako soudce. Zde se však vyjádřil k tomu, co viděl, že všichni se snaží přimět Filease, aby společně popřeli Boha, a nevidí, že Fileas pro rozjímání o nebeské slávě se vůbec nestará o věci pozemské. Svým postojem se dostal na stranu odsouzeného, a tak pro pevnost svých postojů byli oba popraveni stětím. I když rok jejich mučednictví není přesně znám, došlo k němu mezi léty 306 a 312. Podle tradice 4. 2. 306.
Eutychius, m. Romæ (století neznámé); Papias, Diodorus et Claudianus, martyrum in Pamphylia (s. III.); Phileas et Philoromus (s. IV.); Isidorus, presb. in Ægypto (asi 449); Aventinus, ep. Carnuten (po roce 511); Aventinus, famulus (asi 537); Rabanus Maurus (856); Nicolaus Studita (868); Gilbertus, presb. (1189); Ioanna Valois (1505); Ioannes Speed♦ (1594); Iosephus de Leonessa (1612); Ioannes de Brito (1693); Eduardus Franciscus Pironio ♦ (1998)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský