Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Leoba
Leoba

28. září, připomínka
Postavení:abatyše OSB
Úmrtí:asi 782
Atributy:zvony

ŽIVOTOPIS

Narodila se kolem roku 710 do šlechtické rodiny ve Wessex v Anglii. Její matka Ebba byla příbuznou biskupa Bonifáce (pam. 5. 6.), který je označován za apoštola Německa. Již v království Sussex se jí dostalo značného vzdělání. Kolem r. 735 je uváděna jako řeholnice v benediktinském klášteře ve Wimborne Minster poblíž Dorsetu.

V roce 748 biskup Bonifác požádal asi o 30 řeholnic, které by v misii pod vedením Leoby pomohly při zakládání ženských klášterů na Německém území. Leoba se sestrami se usadila v Tauberbischofsheimu u Würzburgu.

Byla přívětivá a usměvavá, až nekonečně trpělivá, velmi inteligentní a odvážná. Znalá Písma i mnohých církevních spisovatelů, jejichž díla prý četla v latině. Tato laskavá abatyše přitom vynikala pokorou. Sestry vedla podle benediktinské řehole, která spojuje modlitbu s prací. Všechny vykonávaly různé manuální práce, před nimiž byla upřednostňována společná modlitba. Nebylo opomíjeno ani využití vzdělání. Martyrologium o Leobě říká, že slovem i příkladem vedla svěřené dívky Boží cestou k dokonalosti.

V souvislosti s působením Leoby je zmiňován i další klášter Schornsheim u Mohuče, kam byla Leoba opět poslaná v roce 782, ale brzy na to, 28. září zde zemřela. Pohřbena byla ve Fuldě.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Venceslaus, dux Bohemiæ (929/935); Laurentius Ruiz de Manila et XV socii: Dominicus Ibá, passio: 14 aug. 1633 (1633 až 1634); Chariton, abbas (asi 350); Eustochium, virgo in Palæstina (asi 419); Leoba (asi 782); Simon de Rojas (1624); Amalia Abad Casasempere (1936); Iosephus Tarrats Comaposada (1936); Ioachim a Sancta Iosepha /Iosephus/ Juliá et Iosephus Casas Ros de Ordal (1936); Nicetas Budka (1949); ; Alph, Alexander et Zosimus (s. IV); Zama (ca. s. IV); Exsuperius, ep. Tolosan. (post 411); Salonius (post 450); Faustus, ep. Regien. (post 485); Annemundus (ca. 658); Chunialdus et Gisilarius (s. VIII); Bernardinus de Feltre (1494); Ioannes Shozaburo, Mancius Ichizayemon (1630); Franciscus Xaverius Ponsa Casallarch (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský