Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Frederik Albert
Fridericus Albert

30. září, připomínka
Postavení:kněz
Úmrtí:1876

ŽIVOTOPIS

Narodil 16. 10. 1820 v Turíně v severní Itálii jako první ze šesti dětí Aloise Alberta a Lucie roz. Riccio. Otec byl štábním důstojníkem sardínské armády. Frederik s naprostou samozřejmostí vstoupil na vojenskou akademii. Byl zde plný neklidu a vynikal, vzhledem k povolání, nepřiměřenou zbožností. Při modlitbě před relikviářem blah. Šebestiána Valfrégy z Turína pocítil náhlé osvícení a povolání ke kněžství. Zrušil pak všechny své závazky, včetně známosti, a rodině se pokusil své jednání vysvětlit. Pustil se do teologických studií, která na universitě v Turíně zakončil 19. 5. 1843 doktorátem. Další měsíc 10. 6. přijal kněžské svěcení, po kterém přes 7 let zastával místo dvorního kaplana na královském dvoře, zprvu Charlese Alberta a pak Viktora Emanuela II. Propuštěn byl po homilii, pronesené ke královské rodině na zámku Moncalieri. Rozvedl tam komentář, týkající se cizoložství, a nepřímo ostře odsoudil královy erotické výstřelky. Ač ostatní byli jeho odvahou zděšeni, král mu však při propuštění poděkoval a ocenil, že mu vždy říkal pravdu.

Frederik se o něco později, 18. 4. 1852 stal farářem v Lanzo Torinese. Byla to rozlehlá farnost v horském kraji, který měl špatnou pověst. Vlastníma rukama začal Frederik opravovat rozpadávající se farní kostel. Po nejdůležitějších opravách se pustil do lidových misií, rekolekcí a příležitostných kázání. Začal s vytvářením útulku pro sirotky a přivedl sem novou kongregaci vincentek, aby se tyto sestry o sirotky staraly. Dalším jeho činem bylo vytvoření chlapecké školy, kterou svěřil schopnostem Jana Bosko.

Federikova moudrost, obezřetnost, oddanost chudým a cit s porozuměním pro každého způsobily, že se o něm mluvilo i za hranicí diecéze a papež Pius IX. se r. 1873 rozhodl jmenovat jej biskupem v Pinerole. Federik ale před něj předstoupil s pokornou prosbou o anulování dekretu a se slzami v očích. Papež mu nedokázal nevyhovět a Federik pokračoval ve své farnosti s budováním nového typu zemědělského učiliště. Jednalo se o institut, kombinující rolnickou školu s praxí ve venkovském hospodářství. V komplexu institutu zřizovali též kapli. Při její výstavbě se jeden z učňů dostal do nebezpečné situace. Frederik Albert se mu na vysokém lešení snažil rychle pomoci, jenže ztratil přitom rovnováhu a pak dva dny bojoval o život než skonal.

Papež Jan Pavel II. ho 30. 9. 1984 blahořečil.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Hieronymus, presb. et doctor Eccl (420); Ursus et Victor (asi 320); Gregorius Illuminatorca (asi 326); Honorius (653); Franciscus de Borja (1572); Fridericus Albert (1876); Antoninus, m. Placentiæ (s. inc.); Eusebia, virgo massilien. (ca.497); Simon, monachus (1082); Amatus, ep. Nuscan. (1093); Ismidon (1115); Felicia Meda (1444); Ioannes Nicolaus Cordier (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský