Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






sv. David
David, rex et propheta

29. prosince, připomínka
Postavení:král a prorok SZ
Patron:hudebníků, pěveckých sborů, básníků, horníků
Atributy:archa, harfa, hlava, obr, prak

ŽIVOTOPIS

Žil v Judeji kolem r. 1000 př. Kr. Nejprve jako pastýř, pak bojovník a dvorní zpěvák, později král, svůdce žen a kající ctitel Hospodinův. Již jako mladík byl pomazán na krále, později sklízel mnohá vítězství a bylo mu předpovězeno, že z jeho potomstva vzejde ten, jehož království potrvá navěky (-Mesiáš). David smířil všechny izraelské kmeny a zformoval izraelský národ. Těžce také zhřešil, ale za svá provinění konal veřejné pokání. Prvním následníkem trůnu se po něm stal syn Šalomoun.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

KRÁLOVSKÝ PŘEDEK MESIÁŠE

Narodil se v Betlémě v Judsku jako osmý syn Jišaje, Efratajce z Judova kmene (Juda zn. Ten, kdo vzdává chválu) a byl jako mladík od Samuela, kterého poslal Hospodin, pomazán za krále Izraele (1 Sam 16, 6—13), protože původní král Saul zklamal a po provinění ještě hledal pomoc u věštkyně.

David, po pomazání od proroka Samuela, byl povolán k Saulovu dvoru do Gibeje jako vynikající hudebník a hráč na citeru. (1 Sam 16, 18—23) Z Gibeje se David vrátil ke svému stádu ovcí. Tehdy Izraelité byli nuceni bojovat proti Filištíncům (Pelištejcům), kteří vtrhli do západní části judské pahorkatiny. Saul a jeho lidé se děsili jejich Goliáše, který vyzýval, aby zástupce Izraele s ním svedl souboj, po kterém se strana padlého stane otroky vítězů. David se dostal na bojiště jako posel a dodavatel potravin pro bratry a velitele. Byl skutečně příliš mladý na bojovníka, ale byl zvyklý chránit ovce před divokou zvěří. Viděl, že se každý bojí postavit proti Filištínci (Pelištejci), který tupil "řady živého Boha", proto se přihlásil a tohoto mohutného ozbrojence přemohl pomocí praku a kamene. Jeho vlastním mečem mu pak uťal hlavu, načež se nepřátelé Izraele dali na útěk.

Saul vzal Davida k sobě, ale již při návratu, sotva uslyšel chvalozpěv na Davidovo vítězství, začal na něj žárlit. Podle příslibu se David stal královým zetěm, když se oženil s Míkal, ale Saul si přál jeho smrt. Jónatan pak na otci Saulovi vymohl přísahu, že Davida nezabije, přesto po dalším Davidově vítězství nad Filištínci (Pelištejci) hodil po něm Saul kopím, ve snaze přibodnout ho ke stěně a když mu unikl, nařídil služebníkům, aby ho zabili. Přestože byl Saulem opětovně ohrožován, nevztáhl na něj David ruku ani když ho měl v moci. Další Davidovou ženou se stala po Nábalově smrti prozíravá Abígajil.

Saul po návštěvě věštkyně utrpěl porážku a jeho synové, včetně Jónatana, byli pobiti. Neunesl svou prohru a zprávu, že Bůh dá trůn Davidovi a spáchal sebevraždu. Všechny izraelské kmeny pak přišly k třicetiletému Davidovi a prohlásily ho králem. V Chebrónu kraloval nad Judou 7 let a šest měsíců a po dobytí Jeruzaléma zde vládl nad celým Izraelem 33 let.

David nejprve dobyl skalní pevnost Sijón, nazval ji "Město Davidovo" a začal budovat hradby. Vzal si další ženy z Jeruzaléma, s nimiž měl syny i dcery. Skrze proroka Nátana mu mimo jiné Hospodin přislíbil: "Až se naplní tvé dny a ty ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království. Ten vybuduje dům pro mé jméno a já upevním jeho královský trůn navěky." (2 Sam 7,12-13) Dále přislíbil, že Davidovi své milosrdenství neodejme, jak naopak učinil Saulovi.

V Bibli nejde jen o Davida, ale o "následnictví Davidova trůnu", o Boží milosrdenství a o příslib Mesiáše, skrze kterého království jeho předka Davida potrvá na věky.

David dosáhl mnoha vítězství a obdařen mnoha milostmi měl množství žen a to nejen židovských. Z jeho synů jsou nejvýznamnější dva. Šalomoun, druhý syn Batšeby, bývalé ženy Chetity Uriáše, na jehož smrti David nesl vinu a s jehož ženou se dopustil cizoložství. Ke svému hříchu se však přiznal, litoval ho a konal veřejné pokání a tak získal opět milost.

Absolon, kterého měl David s Maakou, proslul vzpourou proti otci. Lstivě získával náklonnost izraelských mužů a v Efrajimském lese došlo k boji mezi nimi a služebníky Davida, jehož služebníci měli příkaz šetřit Absolona. Ten, když před nimi prchal na mezku, vlasy a hlavou se zachytil na stromě a Jóab ho zabil oštěpy. David pro jeho smrt plakal.

Po čtyřiceti letech kralování, ve věku 70 let, když se přiblížil den jeho smrti, svému synu Šalomounovi důrazně řekl, aby byl rozhodný a mužný, aby dbal na to, co mu Bůh svěřil a neuchyloval se od jeho nařízení a přikázání. Utvrzoval ho v důvěře v Hospodinovo slovo a povzbuzoval k věrnosti celým srdcem i duší. Jeho památka ať slouží k tomu i nám.

Tradiční názor připisuje Davidovi knihu žalmů.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Přečtu si Davidův mesiánský žalm (č.110), jehož rozjímání by mi mělo poodhalit spojitost a význam předobrazu Mesiáše.

Věčný Bože, příchodem "Davidova Syna" - Tvého Syna, zazářilo v temnotách světa Tvé světlo; obrať k nám svou jasnou tvář a dej nám poznat velikost své lásky, jako Davidovi své milosrdenství, abychom Tě za jeho narození chválili celým srdcem. Neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Thomas Becket (1170); David, rex et propheta

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský