Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Uto
Uttow

3. října, připomínka
Postavení:opat OSB
Úmrtí:802
Patron:dřevorubců mýtících lesy
Atributy:sekera, poustevník

ŽIVOTOPIS

Pocházel ze severní Itálie. Přičiněním Gamelberta se stal knězem a nějakou dobu žil v Podunají poustevnickým životem. V Meten v Bavorsku založil klášter a do konce života v něm působil jako opat.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

Moudrost, pocházející z cesty askeze a lásky

Narodil se pravděpodobně před rokem 750 v Miláně v regionu Lombardie v Itálii. O jeho křest se zasloužil Gamelbert, který ho později přivedl na cestu ke kněžství. Po nějakou dobu působil ve farnosti Michaelsbuch. Zhoršující se situace ve světě ho přivedla k rozhodnutí pro kající poustevnický život v podunajské oblasti poblíž Mettenu. Zbudoval si malou poustevnu, v níž žil tvrdým asketickým životem propojeným s vytrvalou modlitbou. Občas se setkával s vesničany, kterým hlásal evangelium a vykládal Boží slovo.

Legendy hovoří o tom, že jej zde objevil císař Karel Veliký, buď na honu nebo při výpravě proti Avarům. Na tomto setkání došlo k zázraku se sekerou. Uto pak dostal povolení k postavení kláštera na pozemku, který mu byl rovněž darován. Dostávalo se mu pomoci i později.

Uto část lesa vymýtil a vybudoval s dalšími pomocníky v bavorském Metten benediktinský klášter, jehož založení je datováno rokem 766. V něm působil jako opat až do smrti. O jeho potvrzení v úřadě zažádal u papeže v Římě sám císař Karel a Uto poté asi r. 800 obdržel od papeže Lva III. berlu ze slonové kosti s latinským nápisem: "Co Pán dal Petrovi, Petr dal tobě, Utto!"

Své řeholníky vedl Uto s velkou moudrostí a příkladnou zbožností. Zemřel 3. října a udávaný rok se často o 20 let liší s tvrzením, že byl pokročilejšího věku.

Blahořečený byl 25. 8. 1909 papežem Piem X.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zde se zamyslím nad slovy : askeze, vztahy a láska. Mají jistou spojitost. Láska je nejvyšší hodnotou a dává smysl každé činnosti. V duchu evangelia se často stává askezí, protože při zapomínání na sebe, děláme násilí svému "já". Askeze bez lásky a modlitby nemá smysl. Nesmí utlačovat ducha modlitby, ale podporovat a povznášet. Pak snadno pochopím druhé a bez nesnází přijmu každého jaký je, což se už rovná apoštolátu, k němuž jsem povolán.

Bože, Tys vedl svatého opata Uto, aby nám svým příkladem ukázal, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a pomáhej nám, abychom uprostřed proměn tohoto světa žili podle pravé moudrosti. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Dionysius Areopagita (s. I); Candida, m. Romć (století neznámé); Maximianus, ep. Bagaiensis (asi 410); Cyprianus, ep. Telonien (po r. 543); Ewaldus Nigrus et Ewaldus Albus (695); Uttow (802); Gerardus, abbas (959); Adalgottusw (1160); Ambrosius Franciscus Ferro et XXVII sociiw - Matthćus Moreiraw, Emmanuel Rodrigues Moura et coniunx eiusw (1645); Crescentius García Pobow (1936); Euphrasius Maria Raga Nadalw (1936); Szilárd Ignatius Bogdánffy, ep. Mare et Oradea (1953); Hesychius, monachus (s. IV); Faustus, Caius, Petrus, Paulus, Eusebius, Chæremon, Lucius et II socii (s. III/IV)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský