Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Magnus
Magnus, ep. Venetiarum

6. října, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:asi 670

ŽIVOTOPIS

Pocházel z oblasti Benátek, kde se později stal v Oderzo biskupem. Pro kněžské povolání se rozhodoval a na ně připravoval jako poustevník na jednom ostrově v laguně. V duchovní správě se v Oderzo potýkal se zbytky pohanství i s ariánskými bludy v severní části diecéze, kde v Cenedě byli Langobardi.

Za invaze Lombardů biskup Magnus musel hledat útočiště na okolních ostrovech benátské laguny. V roce 638 své sídlo přestěhoval do Citta Nuova a nové město nazval Heraclea, podle císaře Heraklia I. V Benátkách mimo chrámu sv. Petra postavil ještě osm kostelů.

Zemřel v pokročilém věku a byl pohřben ve své katedrále.

Asi v roce 1563 byly jeho ostatky přeneseny do chrámu sv. Marka, kde zůstaly ve stříbrném relikviáři. Do Heracley se vrátily r. 1956 a jsou uloženy v chrámu Panny Marie Neposkvrněné.

Je označován za patrona pastoračních pracovníků a ochránce stavitelského umění.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Bruno, eremita (1101); Sagar (asi 170); Fides (s. IV); Renatus, episcopus (s. V.); Romanus, ep. Autissiodoren. (asi 564); Magnus, ep. Venetiarum (asi 670); Ywius (asi 704); Pardulphus (737); Ioannes Xenus, monachus (s. XI); Adalbero (1090); Artholdus (1206); Ioannes Hashimoto Tahyōe, Thecla et L socii m. Kyōto (1619); Maria Francisca a Vulneribus Domini nostri Iesu Christi /Anna Maria/ Gallo (1791); Franciscus Hunot (1794); Maria Rosa /Eulalia/ Durocher (1849); Isidorus a Sancto Ioseph de Loor (1916)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský