Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Alois Maria Monti
Aloysius Maria Monti, religiosus

1. října, připomínka
Postavení:řeholník CFIC
Úmrtí:1900

ŽIVOTOPIS

Narodil se v severní Itálii. V mládí začal organizovat modlitební skupinu mladých dělníků. Pro svou laickou angažovanost byl i ve vězení. Přestože se stal zakladatelem kongregace a jejím generálním představeným, zůstal celý život laikem. S velkou horlivostí sloužil nemocným a sirotkům, starajíce se o jejich duše i těla. Do konce života byl představeným své kongregace Synů Neposkvrněného početí (Filiorum Immaculatae Conceptionis) - CFIC.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

VZOR ODEVZDANOSTI P. MARII A SOLIDÁRNOSTI S POTŘEBNÝMI

Pocházel z Bovis, ležícího severně od Milána v regionu Lombardie. Narodil se 24. 7. 1825 jako osmý z jedenácti dětí. Před dovršením dvanácti let mu zemřel otec a pro bídu v rodině začal pak Alois pracovat při zpracovávání dřeva. Po nějaké době si zřídil vlastní dílnu a po pracovní době z ní dělal oratoř. Sezval sem pracující mládež a dokázal s ní vytvářet modlitební společenství. Z těch, kteří se s ním po nedělích scházeli, vznikla časem "Společnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova". Její členové apoštolsky působili jak mezi vrstevníky, kteří přestali navštěvovat kostel, tak také charitativně.

V 21 letech Alois Monti složil před svým duchovním vůdcem soukromé sliby čistoty, poslušnosti a života podle evangelních rad. Některé lidi to vedlo k zamyšlení, jiné to pobuřovalo, včetně místního faráře, který byl přesvědčen, že laikům nemůže příslušet žádná pastorační činnost.

Část severní Itálie byla obsazená Rakouskem a někdo v r. 1851 podal rakouským úřadům udání na Montiho společnost, že je politického rázu a chystá ozbrojené povstání proti Rakousku. Následkem toho se Monti se svými druhy dostal na 72 dnů do vězení, než se objasnilo, že na udání nebylo nic pravdivého. Po propuštění Alois Monti se svým duchovním vůdcem vstoupil do kongregace Synů Neposkvrněného početí. Ta byla založena Ludvíkem Pavoni (pam. 1. 4.) r. 1843, povolení rakouského císaře získal r. 1846 a o tři roky později L. Pavoni zemřel. V této nové kongregaci v Brescii byl Monti šest let novicem a v roce 1855, za epidemie cholery, horlivě pečoval o záchranu postižených, bez ohledu na riziko a zůstával s nimi v izolaci. Opakováním časných slibů oddaloval složení věčných pro vnitřní nejistotu. V roce 1858 přišel do Říma a založil laickou kongregaci z ošetřovatelů a lékařů. Současně vznikal kapucínský institut terciářů, kteří jako kněží pracovali v nemocnici Ducha svatého a Alois Monti k nim přešel. V roce 1877 se zde stal představeným. Přičinil se, aby se ze dvou institutů stala jedna kongregace Synů Neposkvrněného početí, v níž pracovali laici společně s kněžími. Ač každý měl jiné úkoly, práva a povinnosti měli stejné. Alois Maria Monti je udáván jako spoluzakladatel, který ve funkci představeného upravil stanovy. Po nějaké době se kongregace začala starat i o sirotky a v Saronne poblíž Bovisie pro ně otevřela středisko. K potvrzení kongregace došlo až 4 roky po Montiho smrti. Zemřel v 75 letech zcela vyčerpán službou o těla i duše nemocných a sirotků. Vzorem mu byla Panna Maria, její život stálé modlitby, spojené s obětující se láskou.

Blahořečený byl 9. 11. 2003 v Římě papežem Janem Pavlem II.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

U blah. Aloise Maria Monti vidíme příklad - co znamená milovat bližního jako sám sebe. (Mt 22,39) Jde o druhé největší přikázání. Zamyslím se nad tím, jak ho budu sám ve svém životě uskutečňovat.

Bože, Tys nám zjevil, že láska k Tobě a k bližnímu je naplněním všech Tvých přikázání; pomáhej nám, abychom jako blahoslavený Alois M. Monti ochotně prokazovali milosrdenství, a tak patřili mezi ty, kdo vejdou do Tvého království. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Teresia a Iesu Infante, virgo et doctor Eccl. (1897); Piaton (s. III/IV); Verissimus, Maxima et Iulia (s. III/IV); Nicetius, ep. Treviren. (561); Romanus Melodus (asi 500); Bavo (před r. 659); Wasnulphus (s. VII); Geraldus Edwards, Robertus Wilcox, Christophorus Buxton et Robertus Widmerpool (1588); Radulphus Crockett et Eduardus James (1588); Ioannes Robinson (1588); Gaspar Hikojiro et Andreas Yoshida (1617); Ioannes de Palafox Mendoza, ep. Osma (1659); Aloysius Maria Monti, religiosus (1900); Cæcilia, virgo (1928); Florentia Caerols Martínez (1936); Alvarus Sanjuán Canet (1936); Antonius Rewera (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský