Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční
Domenica Resurrectionis Domini

16. dubna, slavnost

ŽIVOTOPIS

Toto je den, jejž učinil Pán, plesejme a radujme se v něm, neboť Pán vpravdě vstal z mrtvých. Svou mocí znovu postavil zbořený chrám svého těla. On svou smrtí naši smrt zničil, svým vzkříšením nám vrátil život.

V jeho zmrtvýchvstání se splnila přislíbení Starého zákona a naděje Izraele. Bůh byl pro Izrael od začátku Pánem nad životem a smrtí a "Pramenem života" (Ž 36, 10). Je pramenem a zdrojem života pro všechny, kteří mu důvěřují. Jsou to ti, kteří se cítí v jeho blízkosti doma a jsou schopni se jej ptát jako Otce: "Co si přeješ? Bude se ti líbit to, co chci udělat? Udělal jsem chybu?"

Opravdoví křesťané velikonoce nejen slaví, oni je žijí a žijí je stále. Žijí z milostí, které jim Kristus svou smrtí a vzkříšením vyzískal.

Těmito milostmi je sedm svátostí. Podrobné informace mezi dalšími publikacemi autora přes úvodní informace nebo přímo na http://sancti.catholica.cz/?a=41: Jak vítězit nad všemi problémy aneb život ze svátostí.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

JEŠTĚ NEROZUMĚLI PÍSMU

Děj nedělního rána Zmrtvýchvstání Páně nám přibližuje nejlépe evangelium dnešní slavnosti:

"Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: ,Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.´ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých." (Jan 20,1-9)

Apoštol Jan zde píše sám o sobě. Byl rychlejší, ale pro důstojnost Petrova postavení chtěl mu dát přednost ve vstupu a ohledání tohoto posvátného místa. Všechna fakta hovoří o zmrtvýchvstání, včetně plátna, do kterého byl Ježíš zabalen. Toto plátno (vzhledem k uchovávání v Turínu je nazýváno Turínské)* bývá označováno jako páté evangelium. Ježíš je při zmrtvýchvstání opustil, zanechávaje na něm obraz svého umučení. Na jeho vytvoření se podílela Ježíšova zranění a určitou roli zde snad hrála i směs aloe a myrhy, kterými bylo tělo narychlo ošetřeno. Na tradiční ošetření těla s omytím a pomazáním nebyl v pátek čas, jelikož v 6 hodin večer začínal sváteční klid před sobotou.

Mezi Židy se šířila zpráva, že bylo Ježíšovo tělo ukradeno apoštoly. To lze lehce vyvrátit tím, že bylo nemožné, aby stráže před hrobem usnuly, už vzhledem k jim hrozícímu trestu. Mimo jiné je logické, že v případě takové akce by únosci tělo nevybalovali, ale odnesli je i s plátny a obraz by se při manipulaci rozmazal. Další zprávy evangelistů ukazují, že zdrcení apoštolé a Ježíšovi učedníci vůbec nepomysleli na to, co Ježíš hovořil o svém zmrtvýchvstání. Ty zmínky ale neunikly farizeům, kteří usilovali o potření Ježíšova učení, proto byla zajištěna k hrobu stráž. Ježíš s oslaveným tělem opustil hrob aniž to kdo pozoroval. Teprve pak sestoupil anděl a otevřel hrob, aby ukázal, že je prázdný.

Mezi důkazy o Zmrtvýchvstání Pána můžeme řadit proměnu, která se stala s bázlivými apoštoly, kteří své svědectví o Ježíši stvrdili mučednickou smrtí i předchozími výkony, k nimž by se bez Zmrtvýchvstalého nedopracovali.

Porozumění Písmu vede k utvrzení ve víře, ale mnohem větší význam má pro víru zkušenost.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Z výše uvedené nabídky si přečtu o svátosti, o které nejvíce potřebuji vědět.

Bože, Tvůj jednorozený Syn slavně přemohl smrt a otevřel nám nebe; prosíme Tě, dej, ať ve světle jeho vzkříšení vstaneme k novému životu, a obnov nás svým Duchem, abychom směřovali k Tobě do nebeské slávy. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

POZNÁMKA

*Zmíněné pohřební plátno není sice vyzdvihováno jako přesvědčivý důkaz o Kristově zmrtvýchvstání, ale posiluje vědomí věřících svým nadpřirozeným charakterem, i když se stále vyskytují snahy vyvracet jeho věrohodnost. Plátno na sobě nese stopy z míst, kterými prošlo. Např. analýza prokázala, že pylová zrnka v plátně dosvědčují, že plátno bylo v Palestině, v Oděse a v Konstantinopoli, takže svědčí i o jeho existenci v prvním tisíciletí. Plátno bylo nejvíce ohroženo požárem r. 1532 ve francouzském Chambéry a žár, při kterém se začala tavit stříbrná skříňka, zanechal na něm své stopy. Tím byly ovlivněny výsledky uhlíkové metody a došlo k šíření názoru, že plátno, nesoucí na sobě stopy ran shodných s popisem Ježíšových muk v evangeliích, je mladší.

(K významu dnešního žehnání pokrmů, o velikonočních symbolech a tradici - viz poznámka velikonočního pondělí.)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Domenica Resurrectionis Domini; Maria Bernarda Soubirous (1879); Benedictus Iosephus Labre (1783); Engratia (s. IV); Magnus, m. in Scotia (1116); Leonides et VII soci, m. in Achaia (s. III/IV); Optatus et XVII socii, Apodemius, C, , m. Cæsaraugustæ (s. IV); Caius et Crescens (s. IV); Turibius, ep. Asturicen (s. V); Fructuosus, ep. Tarraconen (ca. 665); Drogo (ca. 1186); Contardus, peregrinus (1249); Petru s Delépine, Ioannes Ménard et XXIV soci (1794); Maria Genovefa Poulain de la Forestrie, Maria Gingueneau, Maria Lardeux, Maria Piou, Maria Rochard, Maria Roger, Martha Poulain de la Forestrie, Petrina Bourigault, Petrina Laurent, Petrina Pottier, Renata Bourgeais, Renata Rigault, Renata Séchet (1794); Ioachim de Senis, religiosus (1305)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský