Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Bertrand
Bertrandus, ep. Convenarum

16. října, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:asi 1123

ŽIVOTOPIS

Narodil se v L'Isle-Jourdain v Gaskoňsku ve Francii jako syn hraběte Raimunda Aton, který byl vojenským důstojníkem. Bertrand odmítl nabídku vojenské kariéry a rozhodl se stát knězem. Po studiích v Toulouse byl vysvěcen a později se zde stal kanovníkem katedrály Saint-Etienne. V roce 1083, po smrti biskupa Augera, byl zvolen na jeho místo v Comminges, které se nachází 50 km jihovýchodně od Tarbes na úpatí Pyrenejí. Zasloužil se o obnovu města poničeného v minulých stoletích. Zbudoval také katedrálu, kterou zasvětil Panně Marii.

Ve své diecézi začal na výzvu papeže Řehoře VII. s reformou, setkával se ale s jistým odporem. Při vizitacích kázal, vysvětloval. Navštěvoval i odlehlé venkovské a horské oblasti své diecéze, nehledě na obtíže a možná rizika. Vynikal odvahou i duchovní silou. K jeho charakteristice patří uvést také pomoc nejchudším.

Během života i po smrti mu bylo přičítáno mnoho zázraků, které jsou popisované v legendách a je jim věnovaná i samostatná publikace.

Lidem byl uctíván už od své smrti a svatořečený byl buď kolem r. 1222 - 1225 od papeže Honoria III., který nařídil vyšetřování všech okolností jeho života, nebo papežem Klementem V. v roce 1309, ve kterém byly jeho ostatky přeneseny do katedrály.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Hedwigis, ducissa Polonorum (1243); Margarita Maria Alacoque (1690); Longinus, miles (s. I); Eliphius (s. IV.); Martinianus et Saturianus (s. V.); Amandus et Iunianus (s. VI.); Gallus, presb. (asi 645); Mummolinus (asi 686); Lullus (786); Vitalis, eremita (s. VIII.); Gaudericus (asi 900); Bonita (s. IX./XI.); Anastasius, monachus in Pyrenæis (asi 1085); Bertrandus, ep. Convenarum (asi 1123); Gerardus Claravallensis (1177); Gerardus Majella (1755); Anicetus Kopliński et Iosephus Jankowski (1941); Augustinus Thevarparampil (1973)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský