Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

Obr.: vyřezaná socha ze 17. stol. v kostele sv. Austremona v Issoire
Obr.: vyřezaná socha ze 17. stol. v kostele sv. Austremona v Issoire




sv. Austremon
Austremonius

1. listopadu, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:s. III.

ŽIVOTOPIS

Za císaře Decia a konzula Grata papež Fabián vyslal z Říma do Galie (asi v r. 249) sedm biskupů, aby tam hlásali evangelium, jak v „Historia Francorum“ ( I.30 ) zaznamenal biskup a historik Řehoř z Tours. S Austremonem, nazývaným také Stremonius, se vydali na misijní cestu Saturnin (pozdější muč. v Toulouse - s pam. 29. 11.), Dionýsius (sťat v Paříži - tehdejší Lutetii – pam. 9. 10.), Pavel (pam. 22. 3.), který působil v Narbonne, Trofim (pam. 29. 12.) pak působil v Arles, Gacian (pam. 18.12) působil v Tours a Marcial (pam. 30.6), jenž působil v Limoges.

Austremon byl misijním biskupem pro obyvatele Clermont-Ferrand, které je městem v dnešní střední části Francie v regionu Auvergne. Místo svou polohou ve Francouzském středohoří na spojnici Francie a střední Evropy získalo nezanedbatelný význam.

Legendy o Austremonovi jsou vyobrazeny ve vitrážích (z r.1897) v jemu zasvěceném kostele v Issoire. Zpráva o jeho životě je v martyrologiu velmi skromná. Legendy o tomto světci pocházejí až ze 6. století a některé neodpovídají pravdě. Pohřbený byl v Issoire.

Jeho život, společně se životy jeho druhů, hovoří k nám o skutečnosti, že úspěch při hlásání evangelia úzce souvisí se svatostí hlasatele. Věrohodná svědectví jsou ta, která jsou provázena svědectvím vlastního života.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Sollémnitas ómnium Sanctórum; Cæsarius, m. Tarracinæ (století neznámé); Benignus, m. Divione (století neznámé); Austremonius (s. III.); Ioannes et Iacobus (344); Marellus (s. IV. ex.); Romulus, abbas (s. V.); Severinus, monachus (asi s. VI.); Magnus, ep. Mediolanen (s. VI.); Vigor (před r. 538); Licinius (asi 606); Maturinus, presb. (asi s. VII.); Audomarus (asi 670); Rainerius Aretinus (1304); Nonius Alvarez Pereira (1431); Petrus Paulus Navarro, Dionysius Fujishima, Petrus Onizuka Sadayu et Clemens Kyuemon (1622); Rupertus Mayer (1945); Theodorus Georgius Romzsa (1947)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský