Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Markéta
Margarita de Lotharingia

2. listopadu, připomínka
Postavení:řeholnice OSC
Úmrtí:1521

ŽIVOTOPIS

Narodila se v roce 1463 na hradě Vaudémont u Nancy ve Francii. Byla dcerou vévody Bedřicha Lorraine a Jolandy Anjou. V mládí si oblíbila četbu ze životopisů svatých. Jejím vzorem se stala sv. Alžběta Durynská, která byla její vzdálenou příbuznou.

V roce 1488 se provdala za vévodu Ireneje z Alençon a měli spolu syna Karla a dcery Markétu a Jolandu. Po 4 letech od svatby ovdověla, pečlivě vychovávala děti a vládla přes 20 let jako dobrotivá a spravedlivá panovnice. Lid ji miloval a vážil si jí. Markéta značnou část svého jmění rozdávala mezi chudé a zakládala kostely. Přesto, když svému synu předávala vládu, bylo prý dědictví v mnohem lepším stavu, než když jeho otec zemřel. Z dcer se první provdala za anglického krále Jindřicha VI. a druhá za vévodu Ferri.

Markéta po zaopatření svých tří dětí prý odešla na hrad Essai, který připodobnila klášteru. Už po smrti svého manžela začala pod vlivem Františka z Paoly žít asketickým způsobem a nyní vstoupila do třetího řádu sv. Františka, pečujíce o chudé a nemocné.

V roce 1513 založila klášter v Montagne, ležícím asi 80 km západně od Chartres, kde nějakou dobu žila. Později založila další klášter v Argentan - s řádovými pravidly klarisek. Postavení abatyše však odmítla. Řeholní sliby klarisek složila 11. 10. 1520 v Argentan, kde po roce (2. 11.) zemřela ve věku 58 let.

Markétin hrob byl za Francouzské revoluce zničen, ale z jejích ostatků zůstalo ve farním kostele v Argentanu uchováváno srdce.

Blahořečená byla 20. 3. 1921 papežem Benediktem XV.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Commemorátio ómnium fidélium defunctórum; Victorinus, ep. Petabionen (asi 303); Iustus, m. Tergeste (asi s. IV.); Carterius, Styriacus, Tobias, Eudoxius, Agapius et socii (320); Acindynus, Pegasius, Aphthonius, Elpidiphorus, Anempodistus et socii (s. IV.); Marcianus, eremita (s. IV. ex); Ambrosius, abbas (asi 520); Winefrida (asi s. VII.); Georgius, ep. Viennen (asi 670); Malachias, ep. Viennen (1148); Margarita de Lotharingia (1521); Ioannes Bodey (1583); Pius a Sancto Aloysio Campidelli (1889)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský