Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






blah. Petr Capucci
Petrus Capucci

21. října, připomínka
Postavení:kněz OP
Úmrtí:1445

ŽIVOTOPIS

Narodil se roku 1390 v Citta di Castello, označované za staré Tifernum, (asi 100 km JV od Florencie) v oblasti Umbrie v Itálii. V 15 letech vstoupil do dominikánského řádu (Ordo Fratrum Praedicatorum) s o rok starším Antonínem. Z Florencie byl Petr Capucci poslán do noviciátu v Cortoně. Po dvou letech údajně přivedl do řádu malíře Jana Fasulana (zv. Beatus Angelicus; s pam. 18. 2.). Sám zůstal v Cortoně, kde působil po přijetí kněžského svěcení.

Byl velmi důsledný, trpělivý a pokorný. Nikdy nedbal na šlechtický původ. Stal se sběračem almužen. Z doby jeho života se traduje více zázraků, mezi nimi uzdravení odumřelé ruky jedné ženy, i zázrak s vinnými sudy ve sklepě bohatého obchodníka. Přičítána je mu také zázračná záchrana nespravedlivě odsouzených mužů před jejich popravou.

Petr také prorokoval notoricky známému muži, že během jednoho dne zemře, a to se také stalo po zaopatření svátostmi. Někde je označován za kazatele smrti, jelikož nejednou držel při kázání lebku v ruce. Podle některých lidí uměl číst v srdcích a poukazoval i na nepříjemné pravdy.

Zemřel po krátké nemoci ve věku 55 let v klášteře sv. Dominika v Cortoně. U jeho hrobu se pak začaly dít zázraky. Zvláště je připomínán po tři roky ochrnutý muž, který za své uzdravení zaplatil výroční oslavy tohoto světce. V roce 1597 došlo k přenesení Petrových ostatků a 11. 5. 1816 byl blahořečen papežem Piem VII.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Wendelinus (s. VII.); Dasius, Zoticus et Caius (303); Ursula et martyres Coloniæ Agrippinæ virgines (asi s. IV); Malchus, monachus (s. IV.); Severinus, ep. Burdigalen. (s. V.); Cilinia (po r. 458); Viator, lector (po roce 481); AC (asi 780); Petrus Capucci (1445); Iulianus Nakaura, m. Nagasaki (1633); Carolus Primus (1922); Laura a Sancta Catharina Senensi Montoya y Upeguí, virgo (1949)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský