Abercius
| 22. října, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | s. II. – III. |
ŽIVOTOPIS
Narodil se ve 2. století. Podle svého předsevzetí se stal horlivým učedníkem Krista a dobrým pastýřem jeho stáda. Působil v Hierapole ve Frýgii, v dnešním Turecku, jako biskup. Víru šířil v jihozápadní Anatolii i do okolních krajů.Aberciovy spisy pojednávající o křtu a o eucharistii byly nejspíše při překládání do řečtiny nemálo přikrášleny, což vedlo později k jistým pochybnostem. Zmínky o nich jsou však i v původním textu. Podle legendy byl Abercius, když v 72 letech navštívil Řím, císařem Markem Aureliem (161–192) požádán o uzdravení Lucille, jeho příbuzné, z níž pak vyhnal démona.
Aberciův životopis byl údajně sepsán až ve 4. století na základě tradovaného legendárního podání. V roce 1882 archeolog William Ramsay objevil fragmenty epitafu, který je dokladem Aberciova života, jeho cesty do Říma v záležitostech víry a pak do Sýrie a Mezopotámie. Do Hieropolis se vrátil s listy sv. Pavla. Text, který byl napsán na desku asi r. 216, se od předání papeži Lvu XIII. nachází v Lateránské muzejní galerii v Římě.
Abercius, podle údajů martyrologia, zemřel až ve 3. století i když je udáván i rok 167. Jeho památka v minulosti připomínaná 18. 12. byla přeřazena na 22. 10.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Ioannes Paulus II., Pp (2005); Donatus Scotus (asi 875); Marcus, ep. Hierosolymtan (s. II.); Abercius (s. II. – III.); Philippus et Hermes (303); Mallonus (s. IV.); Valerius, diaconus (s. IV.); Lupentius (asi 684); Leotadius (s. VII.); Moderanus (asi po r. 720); Benedictus, eremita in Britannia (s. IX.); Nunilo et Alodia (851); Michael Ludovicus Ferrer♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský