Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-







sv. Emerik (neboli Jindřich, syn sv. Štěpána)
Emericus seu Henricus, filius s. Stephani regis Hungariæ

4. listopadu, připomínka
Postavení:laik
Úmrtí:1031
Patron:maďarské mládeže
Atributy:meč a lilie

ŽIVOTOPIS

Narodil se ve Székesfehérváru někde na samém začátku 2. tisíciletí jako syn maďarského krále Štěpána (s pam. 16. 8.) a Gisely (s pam. 7. 5.). Píše se, že tito manželé, kteří se později stali světci, kralovali společně. Emerikova matka se narodila kolem r. 985 a vdávala se r. 997 (podle některých životopisů už 995), proto jí mohlo být v době sňatku 12 let. Starší dva Emerikovi bratři i sestry velmi brzy zemřeli, pouze on se dožil dospělého věku. Od roku 1015 o jeho výchovu a vzdělávání pečoval benediktinský opat Gerard (s pam. 24. 9.). Všichni tito čtyři světci mají zásluhy o křesťanství v uherském národě na území dnešního Maďarska.

Emerika nejvíce ovlivnil příklad života z víry u jeho rodičů i u vychovatele. Zřejmě pod jeho vlivem učinil závazek k zachovávání mravní čistoty. Po předčasné smrti staršího bratra, kdy bylo samozřejmé, že bude dědicem trůnu, vstoupil do manželství s byzantskou princeznou, s níž se údajně domluvil na zdrženlivém životě.

Roku 1031, ve věku asi 24 let, se zúčastnil lovu na divočáka, při němž došlo k nehodě a tragickému napadení prince rozběsněným zvířetem, kterému podlehl.

Zásluhou krále Ladislava I. brzy proběhl kanonizační proces a v roce 1083 ho papež Řehoř VII. prohlásil Emerika za svatého společně s jeho otcem Štěpánem I. a biskupem Gerardem.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Carolus Borromeo (1584); Vitalis et Agricola, m. Bononiæ (304); Nicandrus et Hermes (asi s. IV.); s. IV. in.; Amantius, ep. Ruthenen (s. V.); Perpetuus, ep. Traiecten (asi 620); Modesta, abbatissa (s. VII.); Emericus seu Henricus, filius s. Stephani regis Hungariæ (1031); Helena Enselmini (1231/1242); Felix de Valois (s. XIII.); Francisca de Ambosia (1485); Teresa /Maria Ludovica/ Manganiello (1876)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský