Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





sv. Tomáš Mkinstuba Jihyoe
Thomas Mkinstuba Jihyoe, m. Nagasakii

6. listopadu, připomínka
Postavení:mučedník OSA
Úmrtí:1637

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Omura v Japonsku. Stal se katechetou, ale když za pronásledování viděl, jak je potřebné posilovat věřící svátostmi, stal se v Manile augustiniánským knězem. Do Japonska se vrátil v přestrojení za samuraje v roce 1631 a přes pět let neúnavně, v denních i nočních hodinách sloužil pronásledovaným Božím slovem a zvláště svátostmi. Pohyboval se jakoby nepolapitelný hrdina skrývající se často v jeskyních. A když byl 1. 11. 1636 zadržen, pokračoval v podávání pravého svědectví o Kristu i svým mučednictvím, které je považováno za nejkrutější.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

„KNĚZ NINJA“

Narodil se v roce 1602 v Omura v provincii Nagasaki v Japonsku manželům Lvu a Kláře Ochia Okia, kteří později pro svou křesťanskou víru prolili krev. Ke svému prvnímu jménu Jihyoe o několik dní později dostal při křtu jméno Tomáš. Výjimečně byl jako dítě školního věku přijat do semináře v Arimě, asi 50 km JV od Nagasaki. Jeho přání stát se katechetou mu narušil edikt z roku 1614, týkající se pronásledování křesťanů. Odešel sice do Macaa, aby ve studiu pokračoval, ale i tam bylo studium znemožněno. V roce 1620 se ilegálně vrátil do Japonska a začal katechetické působení v jedné komunitě, ale brzy mu velmi chyběly svátosti, v nichž viděl sílu potřebnou pro víru za pronásledování. V touze zprostředkovat lidem tento zdroj odplul do Manily, vstoupil k augustiniánům a již roku 1628 tam přijal kněžské svěcení. Manilského superiora pak požádal o dovolení k návratu do rodné země, ale neúspěšně. Obrátil se proto dopisem na generála řádu v Římě. Než však stačila dojít odpověď, r. 1631 vyplul ke své zemi na jedné japonské lodi v přestrojení za samuraje.

Po přistání v Nagasaki začal mimořádně horlivé působení. Za dne jako guvernérův podkoní se dostával do vězení, aby v nich posílil svátostmi misionáře. Za noci vstupoval do příbytků křesťanů, zpovídal, sloužil mši svatou. Jeho činnost však nezůstala utajena. Guvernér z Nagasaki rozšířil jeho popis a rozpoutal stíhání i s příslibem odměny. Tomáš v době pátrání vedeného v Nagasaki už působil v Tokiu, kde se dostal i do císařského paláce a připravoval tam zájemce na sv. křest. Často pobýval v přírodních jeskyních.

Protože se dokázal v mžiku objevit a zase zmizet, říkalo se mu „kněz ninja“, ale jeho významnější přezdívkou je „Kintsuba“ – v překladu „zlatý meč-gardu“, kterou dostal kvůli pozlacené rukověti ozdobného malého meče, který nosil po boku s vyrytým křížem, když se pohyboval v samurajském převleku.

Šógun Iemitsu zuřil. V rodné Omuře P. Tomáše bylo odhaleno a zatčeno 71 věřících. Na Tomáše pak 1. 11. 1636 narazila tajná policie ve chvíli, kdy opouštěl svůj jeskynní úkryt v Tomachi (jde o část dnešního Nagasaki City). Při výslechu k obdivu přítomných rovnou přiznal „jsem otec Tomáš Jihyoe z řádu sv. Augustina“. Guvernér naplánoval velkou řadu muk, která měl Tomáš během celého roku v tvrdém žaláři prožívat, aby prozradil jména všech, kteří mu pomáhali. V té věci však Tomáš vytrvale mlčel.

Během více jak půlročního vyslýchání bylo s ním prováděno „vodní mučení“ (tzv. „mizneme“), při němž byl nucen spolknout velké množství vody, k jejímu násilnému vpravení mučitelé používali trychtýř. Pak jej položili na záda a do vodou hodně zvětšeného břicha vráželi bambusové tyče, až voda s krví vystřikovala ze všech otvorů v hlavě a mučený ztratil vědomí. Potom mučitelé Tomáše odtáhli do cely a oživovali. Až se dostal z nejhoršího stavu, začali s tímto mučením znovu a třikrát je opakovali. Dalším druhem mučení, které na Tomášovi střídali, bylo vrážení ostrých kovových částí za nehty a do kloubů. Opět tak dlouho až omdlel od krutých bolestí a i to bylo opakováno. Marně se však mučením snažili o to, aby řekl něčí jména a odřekl se své víry. Zlomení odsouzence na duchu s jeho odstoupením od víry, to byl hlavní úkol mučitelů. Ti pro svůj neúspěch byli vzteklí a k dalšímu mučení Tomáše připevnili na své bambusové tyče harpunovité špice, vráželi je do jeho těla a vytrhovali ven i s kousky masa. Za nejbolestnější mučení je považováno „anazuri“ (v japonštině zní „ana-tsurushi“), při kterém je odsouzenec spoutaný provazy (jenž zpomalí krevní oběh) zavěšen za nohy hlavou do jámy částečně naplněné odpadem, přičemž silný tlak na mozek působí kruté několikadenní umírání s krvácením. Tomuto mučení byl Tomáš podroben 21. 8.. 1637 se 12 dalšími odsouzenými. Po dvou dnech, když už 7 z nich zemřelo a Tomáš ztratil vědomí, jej vytáhli a na zotavení dopravili zpět do vězení. Tomášova duchovní síla byla ohromná. Znovu ho vedli jako odsouzence k smrti v jámě 6. 11. a on po cestě hlasitě volal: „Víra v Krista trvá na věky!“ „Jdu na smrt za to, že miluji Ježíše a věřím v něj!“ Když nepřestával, umlčeli ho roubíkem a hlasatel před ním provolával: „Tomáš se vzdal víry!“ Ale ten důrazným pohybem hlavy vyjadřoval, že tomu tak není. Zmučený Tomášův organismus téhož dne ukončil v jámě svou činnost. Bylo mu 35 let.

Blahořečený byl 24. 11. 2008.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

V souvislosti s mukami, která Tomáš vytrpěl, se budu snažit pochopit jak cenná je víra, jak důležité je žít ze svátostí, žít s Ježíšem. Získat celý svět a ztratit přitom pravou víru, by bylo vzhledem k věčnosti nezměrnou ztrátou (srov. Mt 16,26).

Bože, Tys posiloval japonského mučedníka svatého Tomáše, aby skrze krutou smrt vešel do věčného života; na jeho přímluvu dej sílu i nám, abychom svoji víru statečně zachovali až do smrti. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Leonardus, eremita (asi s. VI.); Felix, m. Thinisæ (s. III.); Paulus, ep. Cpolitanus (asi 351); Melanius (po r. 511); Iltutus /Farchog/, Abate e fondatore (asi 540); Callinicus, Himerius, Theodorus, Stephanus, Petrus, Paulus, Theodorus alter, Ioannes, Ioannes alter et socii, m. Hierosolymæ (638); Severus, ep. Barcinonen (asi s. VII.); Protasius, ep. Lausannen (s. VII.); Winnocus (asi 716); Stephanus, ep. Apten (1046); Theobaldus, presb. (1070); Christina Stumbelensis (1312); CDXCVIII Spanish Martyrum (1936); Fratres S. Augustini ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Patres Praedicatores e CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Patres Salesiani ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Fratres Scholarum Christianarum ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Fratres Maristae a Scholis ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Fratres Carmelitani Discalceati ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Fratres Carmelitani et Sorores Carmelitanae Missionariae ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Thomas Mkinstuba Jihyoe, m. Nagasakii (1637); DXXII Spanish Martyrum (1934 až 1937)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský