Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






sv. Herkulán
Herculanus, ep. Catalaunen

7. listopadu, připomínka
Postavení:biskup a mučedník
Úmrtí:548

ŽIVOTOPIS

Podle Řehoře Velikého žil Herkulán v klášteře řeholních kanovníků sv. Augustina a odtud byl povolán na biskupský stolec v Perugii (v Umbrii) v Itálii jako nástupce zesnulého biskupa Maximiana.

V roce 548 král Ostrogótů Totila obléhal toto město a biskup Herkulán, vida, že ho nemohou odrazit, ani dlouho vydržet obléhání, uchýlil se ke lstivému předstírání hojných zásob. S modlitbou před branami otevřel poslední pytel obilí a rozhazoval je jehňatům. Totilu to však od vyčkávání neodradilo a vyhladovělým obyvatelům Perugie nezbývalo než o několik dní později se vzdát. Totila nařídil ze zajatého biskupa Herkulána stáhnout kůži a pak popravit. Uvádí se, že byl sťat a jeho ostatky pohozeny za hradbami. Legenda dále popisuje, že s nimi věřící nalezli také mrtvé dítě a oba pohřbili do narychlo připraveného hrobu. Uprchlíci se po 40 dnech do města vrátili a vzpomněli si, že by měli ostatky svého biskupa vykopat a přenést do starého chrámu sv. Petra. Když jeho hrob otevřeli, shledali, že zatímco s ním pohřbené dítě podléhalo rozkladu, biskupovo tělo nalezli neporušené. Zázrakem byla hlava připojena k tělu a zmizely i následky krutého mučení.

Podle historických údajů byl umučen 7. 11. Z chrámu sv. Petra byl později přenesen do nové katedrály sv. Štěpána a pak v roce 1326 do nově postaveného a jemu zasvěcenému kostela. Slavil se také den 1. 3. jako svátek přenesení jeho těla.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Willibrordus (739); Prosdocimus (s. III.); Athenodorus, ep. Neocæsarien. in Ponto (s. III.); Amaranthus (asi s. III.); Hieron et socii (s. IV.); Herculanus, ep. Catalaunen (548); Baldus (asi 552); Cungarus (s. VI.); Florentius, ep. Argentoraten (před r. 614); Lazarus, stylita in monte Galesio (1054); Engelbertus, ep. Colonien. (1225); Antonius Baldinucci (1717); Vincentius Grossi (1917)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský