Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Vavřinec O'Toole
Laurentius O'Toole (Lorcan Ua Tuathail)

14. listopadu, připomínka
Postavení:opat a biskup
Úmrtí:1180

ŽIVOTOPIS

Narodil se asi r. 1128 jako syn Murtagha (dublinského knížete). Jako pravděpodobné místo je uváděn Castledermot v hrabství Kildare v Irsku. Ve svém dětství byl prý po nějakou dobu držen jako rukojmí u krále Dermota McMurrough Leinster. Později se stal mnichem kláštera v Glendalough, kde byl v roce 1154 zvolen opatem. Vedle zodpovědnosti za život v klášteře dbal o zmírnění hladu v okolí a snažil se zde všechny chránit proti tvořícím se násilnickým skupinám.

V roce 1162 přijal volbu za arcibiskupa se sídlem v Dublinu. Biskupské svěcení přijal v katedrále Nejsvětější Trojice. Připomíná se jeho péče o obnovu, týkající se především duchovních osob, a péče o chudé. Sám žil velice asketicky, s řádovými kanovníky se účastnil chórových modliteb, v postním období se vracel do Glendalough. Zasazoval se o církevní disciplínu, dával stavět kostely, byl horlivým kazatelem a nejednou i smírčím vyjednavatelem, prostředníkem mezi vladaři.

V roce 1171 šel v Canterbury sloužit mši sv. a byl před oltářem napaden šílencem, který z něj chtěl udělat druhého Tomáše Becketa a zasadil mu silnou ránu do hlavy, kterou ho srazil k zemi. Vavřinec si prý zranění nechal omýt vodou, kterou předtím požehnal a po zastavení krvácení došel k oltáři slavit eucharistii. Král chtěl násilníka potrestat, ale arcibiskup mu vyprosil milost.

Vavřinec O'Toole se v roce 1179 s pěti dalšími irskými biskupy zúčastnil 3. lateránského koncilu v Římě. Papeže seznámil se stavem církve v Irsku a požádal ho o souhlas k účinným opatřením proti nemocem v církvi a na obranu jejích práv. Alexander III. ho pak jmenoval papežským legátem v Irsku.

V roce 1180 byl Vavřinec jednat o míru s Rory O'Connor a král mu pak zabránil v návratu do Irska. Po třech týdnech čekání se Vavřinec vydal za Jindřichem II. do Normandie. Překročil kanál a přistál v místě Le Tréport (pozdějším Saint-Laurent). Svolení k návratu do své země od krále sice dostal, ale zasažen nemocí zemřel ještě v Normandii v klášteře Eu.

Svatořečený byl 5. 12. 1225 papežem Honoriem III. pro mnohé zázraky.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nicolaus Tavelic, Deodatus Aribert, Stephanus de Cuneo et Petrus de Narbona (1391); Theodotus, m. Hearacleæ (asi s. III.); Hypatius, ep. Gangren (s. IV.); Rufus, ep. Avenionen (s. IV.); Dubricius (s. VI.); Ioannes, ep. Tragurien (asi 1111); Ioannes de Tupharia, eremita (1170); Laurentius O'Toole (Lorcan Ua Tuathail) (1180); Siardus (1230); Serapion, m. Algariæ (1240); (1511); Gaspar Nishi Genka, Ursula et Ioannes, mm. Ikitsuki (1609); Stephanus Theodorus Cuénot (1861); Maria Luisa Merkert (1872); Maria Teresa di Gesù /Maria Scrilli/ (1889 )

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský