Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Kašpar Nishi Genka s manž. Voršilou a Janem
Gaspar Nishi Genka, Ursula et Ioannes, mm. Ikitsuki

14. listopadu, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:1609

ŽIVOTOPIS

Kašpar se narodil se v roce 1556 na japonském ostrově Ikitsuki, spadajícím pod prefekturu Nagasaki. Ve dvou letech byl pokřtěn společně se svým otcem, který byl soudcem. Kašpar se v dospělosti oženil s ovdovělou Voršilou, která měla syna téhož jména jako on. Voršile s Kašparem Nishi Genka se v manželství narodily ještě čtyři děti: Jan, Tomáš, Michael a Maria. Nejstarší dva, Jan a Tomáš, se později stali kněžími. Jan se stal mučedníkem společně s matkou a Tomáš s Michaelem se stali mučedníky o 25 let později. Michael byl za živa upálen v Hirošimě i s manželkou a synem za poskytnutí úkrytu svému bratru. (Tomáš byl blahořečený už r. 1981 a kanonizován 18. 10. 1987 s dalšími 15 muč. z Nagasaki, viz pam. 28. 9.)

Jeroným, starší bratr samuraje Kašpara Nishi Genka, byl vládní zmocněnec na ostrově a v roce 1599 se rozhodl spolu s bratrancem a dašími 600 poddanými opustit ostrov a uchýlit se do Nagasaki, aby si uchovali víru. Jeronýma v jeho funkci pak nahradil otevřený nepřítel křesťanů, který sesadil Kašpara z jeho postavení a zabavil mu majetek. Kašpar Nishi se přesto rozhodl zůstat na ostrově, aby zde pomáhal zbývajícím křesťanům.

První syn Voršily po dokončení studií v Arimě se stal jezuitou. Tomáš, který byl s ním ve stejném semináři, se stal dominikánem v Manile, kde přijal také kněžské svěcení. Michael se zapojil do služby církvi v Hirošimě a vydržoval rodinu.

Marie si vzala za muže syna soudce, který dostal za úkol vypátrat a pozatýkat křesťany. Tento soudce po dva roky marně usiloval o to, aby se Marie zřekla víry. Místo toho Marie nakonec opustila dům manžela, kterého upřímně milovala. Soudce, za přispění udavače Hirada, udal Kašpara daimyovi. Ten se proto, co uslyšel o jeho činnosti, rozzuřil a odsoudil ho ke smrti. Kašpar vždy byl dalek toho, aby zapřel víru, a nejenže podporoval křesťany, ale křtil i nové.

Po odsouzení si přál, aby byl ukřižován, ale nebylo mu to splněno. Za místo popravy se mu alespoň podařilo vyžádal rozcestí v Kurose. Jednalo se o místo, kde P. Cosme de Torres dal r. 1563 postavit velký kříž.

Kašparovým stětím byl pověřen jeho přítel. Před popravou mu Kašpar ve snaze o ulehčení jeho situace řekl: „Prosím tě, netrap se tím, co musíš vykonat. Já jsem se rozhodl zemřít. Vroucně jsem po tom toužil, protože to je cesta křesťanů. Budu ti nesmírně vděčný za to, co vykonáš.”

Ve stejný den, jen o něco dál, byla podobně popravena jeho žena i 24letý syn Jan.

Titulu blahoslavení mučedníci se těmto třem dostalo 24. 11. 2008 za pontifikátu Benedikta XVI.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nicolaus Tavelic, Deodatus Aribert, Stephanus de Cuneo et Petrus de Narbona (1391); Theodotus, m. Hearacleæ (asi s. III.); Hypatius, ep. Gangren (s. IV.); Rufus, ep. Avenionen (s. IV.); Dubricius (s. VI.); Ioannes, ep. Tragurien (asi 1111); Ioannes de Tupharia, eremita (1170); Laurentius O'Toole (Lorcan Ua Tuathail) (1180); Siardus (1230); Serapion, m. Algariæ (1240); (1511); Gaspar Nishi Genka, Ursula et Ioannes, mm. Ikitsuki (1609); Stephanus Theodorus Cuénot (1861); Maria Luisa Merkert (1872); Maria Teresa di Gesù /Maria Scrilli/ (1889 )

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský