Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle






sv. Štěpán Teodor Cuénot
Stephanus Theodorus Cuénot

14. listopadu, připomínka
Postavení:misijní biskup a mučedník
Úmrtí:1861

ŽIVOTOPIS

Narodil se 8. 2. 1802 v Le Bélieu v departementu Doubs ve Francii. Studoval v Besancon, v Aix, v roce 1825 byl vysvěcen na kněze a přípravu na své povolání dokončil ve společnosti zahraničních misí v Paříži.

V roce 1829 přijel do Annamu ve Vietnamu, kde o čtyři roky později vypuklo tvrdé náboženské pronásledování. P. Cuenot byl proto poslán do Siamu, kde se domorodí seminaristé připravovali na kněžské povolání. V roce 1835 byl v Singapuru vysvěcen na pomocného biskupa a vrátil se do Annamu, kde ještě zuřilo pronásledování. Měl však odvahu a houževnatost. Od r. 1840 byl v Kočinčíně (Cochinchine) apoštolským vikářem. Ač musel žít skrytě, dokázal reorganizovat rozptýlené křesťany a podporovat kněze i asijské katechety. Založil tři apoštolské vikariáty přibližně po 20 kněžích. Dříve jich v regionu byla sotva polovina, převážně velmi starých.

Biskup Štěpán Teodor Cuénot po létech obtížného apoštolátu za pronásledování císařem Tu-Duca se v době svého onemocnění ukrýval ve dvojité stěně domu, který měli pronásledovatelé v podezření, a proto v něm zůstávali hlídkovat. Po dvou dnech vyčerpaný biskup nemohl déle vydržet žízeň a vyšel z úkrytu. Pronásledovatelé ho ihned zajali a dopravili do Binh Dinh, kde ho potom vsadili do sloní klece. Biskup zde utrpěným zraněním podlehl.

Blahořečený byl 2. 5. 1909 od papeže Pia X. a kanonizován 19. 6. 1988 papežem Janem Pavlem II.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nicolaus Tavelic, Deodatus Aribert, Stephanus de Cuneo et Petrus de Narbona (1391); Theodotus, m. Hearacleæ (asi s. III.); Hypatius, ep. Gangren (s. IV.); Rufus, ep. Avenionen (s. IV.); Dubricius (s. VI.); Ioannes, ep. Tragurien (asi 1111); Ioannes de Tupharia, eremita (1170); Laurentius O'Toole (Lorcan Ua Tuathail) (1180); Siardus (1230); Serapion, m. Algariæ (1240); Ioannes Liccio (1511); Gaspar Nishi Genka, Ursula et Ioannes, mm. Ikitsuki (1609); Stephanus Theodorus Cuénot (1861); Maria Luisa Merkert (1872); Maria Teresa di Gesù /Maria Scrilli/ (1889 )

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský