Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Mariini bratři ze 498 španělských mučedníků
Fratres Maristae a Scholis ex CDXCVIII Martyribus Hispanis

6. listopadu, připomínka
Postavení:mučedníci FMS
Úmrtí:1936

ŽIVOTOPIS

Mezi 498 mučedníky občanské války bylo blahořečeno 47 mučedníků z kongregace Mariini bratři. Z nich 44 bylo zabito 8. 10. 1936 u zdi hřbitova v Montcada na severní straně Barcelony a 2 byli téhož dne zastřeleni na hřbitově ve čtvrti Les Corts. Pouze poslední uvedený spolubratr byl zabit již 6. 10. 1934. Ostatky mučedníků zastřelených v Montcada byly přeneseny do kostela kláštera maristů Santa María de Bellpuig de las Avellanas. Životopisy všech 47 Mariiných bratrů následují.

Beatifikační slavnost těchto mučedníků se uskutečnila 28. 10. 2007, kdy byli blahořečeni mezi 462 osobami řeholního stavu a dalšími 26 duchovními španělských diecézí. Zároveň byl jako datum společné památky všech 498 mučedníků stanoven 6. listopad. Více úvodních informací v první části.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

101 Vavřinec (Marián Alonso Fuente) - /šp: Laurentino

Narodil se 21. 11. 1881 v Castrecías, v provincii Burgos ve Španělsku. V roce 1897 začal noviciát školských bratrů P. Marie (kongregace maristů – FMS) nebo-li Mariiných bratří založených Marcelínem Champagnat (pam. 6. 6.) roku 1817 v La Valla. Fuente přijal řeholní jméno Vavřinec a v roce 1899 začal jako učitel své apoštolské působení v Cartagena. Z počátku se potýkal s neukázněností studentů, které však brzy získal svou dobrotou, upřímností i znalostmi a pevným charakterem. Poté co vynikl jako vychovatel, byl v roce 1905 jmenován ředitelem. V 31 letech byl poslán na školu v Burgos, která patřila mezi školy většího významu, a zde se představil jako bratr oddaný Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Později jako zástupce inspektora měl za úkol vizitace na 60 místech. V roce 1928 byl ustanoven provinciálem Španělska. V mariánské svatyni v Canet de Mar obnovil zasvěcení Panně Marii, do jejíchž rukou svěřil činnost kongregace.

Občanská válka ve Španělsku vypukla 18. 7. 1936 a druhý den se rozpoutala v Barceloně, kde začalo zapalování klášterů a kostelů. Bratr Vavřinec prý měl možnost sám se záchránit v Itálii, ale raději zůstal s pronásledovanými bratry. Některé se mu podařilo 5. 10. dostat přes hranice do Francie. Dále měl na 7. 10. domluvenou přepravu z Barcelony na lodi Cabo San Agustín do Marseille pro 117 bratrů. Došlo ale ke zradě a před vyplutím byl se 106 bratry na palubě přepaden. V poutech byli převezeni do barcelonského vězení u sv. Eliáše, k sídlu FAI. V nočních hodinách druhého dne bylo 44 spolubratrů i s bratrem Vavřincem postříleno u zdi hřbitova v Montcada.

102 Virgil (Trifón Lacunza Unzu) - /šp: Virgilio

Narodil se 3. 7. 1891 v Ciriza v provincii Navarra ve Španělsku. Do školy maristů ve Vic (uváděné jako juniorát*) jej 17. 3. 1903 dovedl jeho starší bratr Sixto. U maristů zůstal a 15. 8. 1912 složil řeholní sliby v Burgosu, kam ho představení poslali na vysokou školu už v říjnu 1908. V roce 1925 byl jmenován ředitelem této školy, která měla 683 studentů. Působil zde do konce roku 1935 a od ledna 1936 nastoupil na místo ředitele školy v Murcie. V létě vypukla občanská válka. Během září Virgil pomáhal provinčnímu bratru zajišťovat tajný přechod 117 mladých bratrů, kteří byli v období formace, do Francie. Po dlouhých a složitých jednáních se podařilo domluvit, že se zaplacením 100 tisíc francouzských franků celá komunita z Les Avellanes mohla přes Puigcerdu přejít do Francie. Za stejnou částku pak měli být ostatní bratři přepraveni lodí z přístavu v Barceloně. Tam se sešli na lodi Cabo San Agustín, ale pro zradu byli v poutech bratři převezeni do barcelonského vězení u sv. Eliáše, k sídlu FAI i s bratry Virgilem Trifónem a provinčním představeným Vavřincem Fuente. V nočních hodinách dalšího dne bylo 46 spolubratrů, včetně těchto dvou představených, u hřbitovní zdi v Montcada zastřeleno.

103 Albert (Nestor Vivar Valdivielso) - /šp: Alberto

Narodil se 4. 3. 1910 v Estépar v provincii Burgos ve Španělsku. V roce 1920 začal ve Vic školu maristů (uváděnou jako juniorát), která představuje přípravku na povolání s duchovním zaměřením. U maristů zůstal a 23. 8. 1931 složil řeholní sliby a stal se jedním z nich. Byl pozorný a obdivuhodně ukázněný, vynikal prostotou, upřímností i radostnými projevy s pozorností k druhým, které dovedl potěšit. Po studiu byl poslán na školu Valldemía v Mataró, kde brzy získal důvěru a sympatie u všech. V době vypuknutí občanské války v roce 1936 byl na návštěvě své rodiny. Přes vzniklé riziko byl přesvědčen, že zde nemůže zůstat, protože jeho místo je mezi marianisty a studenty. Vše svěřoval do Boží vůle a prohlásil, že kdyby měl být zabit, rád svou krev prolije pro Krista. S takovou bolestnou útěchou se rozloučil s rodiči. Se 43 svými druhy pak 8. 10. podstoupil mučednickou smrt v Montcada na severní straně Barcelony.

104 Angel Ondřej (Lucio Izquierdo López) - /šp: Andrés

Narodil se 4. 3. 1899 v Duenas v provincii Palencia ve Španělsku do rodiny prostých lidí, truhláře a švadleny. Ve 13 letech odešel do školy Mariiných bratrů v Artziniega a v této kongregaci 12. 4. 1914 začal noviciát. Věčné sliby složil 28 .9. 1920. S velkým zájmem pokračoval ve studiu, vynikal ve zbožnosti i jako spisovatel. Psal do časopisu Stella Maris a dalších. Patřilo mezi ně „Slavení liturgického roku“ a „Svatí na každý den.“ Při této činnosti vyučoval v různé době na školách v Burgos, Logroño a v Madridu. V období školních prázdnin se věnoval práci na přípravě publikací v domě Luis Vives. V ohrožení, které přinesla občanská válka, zapomínal na svou bezpečnost a myslel hlavně na to, jak pomoci svým bratům. Jeho horlivost neunikla pozornosti členů FAI. S ostatními spolubratry, nachystanými odplout z přístavu v Barceloně, byl zadržen na lodi Cabo San Agustín a po zastávce v sídle FAI byl 8. 10. u hřbitovní zdi ve čtvrti Les Corts zabit.

105 Anselm (Aniceto Falgueras Casellas) - /šp: Anselmo

Narodil se 16. 4. 1879 v Salt v provincii Girona ve Španělsku do rodiny pekařů. Do juniorátu ve škole Mariiných bratrů v Canet de Mar nastoupil 24. 7. 1893. První sliby skládal v roce 1895 a věčné sliby složil 5. 8. 1900. Byl zbožný, stydlivý a trochu strohý. Učil chudé děti katechismu a na procházky s nimi si pro ně odkládal v refektáři dezerty. Mezi malé romské děti docházel do přístavní čtvrti Barceloneta. Po nějakou dobu působil jako ekonom u komunity ve Vic. I když nebyla bohatá, nikdy nic nutného nechybělo. Na začátku občanské války dělal obezřetná opatření. Po návratu do Barcelony obdržel zprávu o možnosti přesunu do Marseille. Dle domluvy se dostavil na loď 7. 10. 1936, kde byl potom zajat s ostatními bratry, dopraven k sídlu FAI i na hřbitov v Montcada, kde byl zastřelen mezi 44 spolubratry.

106 Antolín (Antonín Roig Alibau)

Narodil se 6. 2. 1891 v Igualada v provincii Barcelona ve Španělsku. Jako třináctiletý přišel k Mariiným bratrům, aby začal juniorát na škole ve Vic. První sliby skládal 8. 9. 1907 a věčné složil až 15. 8. 1912. Představení ho ustanovili za kostelníka a pomocníka krejčímu. Svěřené úkoly plnil s pečlivostí a byl pro své povolání velmi šťastný. Pouze v roce 1909 zažil velké zděšení při anarchistickém povstání v Barceloně, kdy do kostela sv. Ondřeje vtrhl zfanatizovaný dav, před kterým se ukrýval celé hodiny ve zpovědnici s ciboriem plným konsekrovaných hostií, aby zabránil jejich znesvěcení. Tato úzkost prý způsobila, že mu zbělely vlasy. Po vypuknutí občanské války byl měsíc vězněn v barcelonské Girona a pak propuštěn na podmínku s povolením zdržovat se v rodné obci Igualada, 64 km SZ od Barcelony. Potom přijal pozvání k přepravě do Francie a 7. 10. 1936 přišel na loď Cabo San Agustín. Po krátkém věznění sv. Eliáše, kde bylo i sídlo FAI, byl druhého dne se svými spolubratry zastřelen u zdi hřbitova v Montcada na severní straně Barcelony.

107 Baudil (Petr Ciordia Hernández) - /šp: Baudillo

Narodil se 19. 5. 1888 v Carcar v provincii Navarra ve Španělsku. Ve třinácti letech vstoupil do juniorátu na škole Mariiných bratrů u San Andrés de Palomar v Barceloně, aby se později stal jedním z nich. První sliby skládal 2. 2. 1905 a věčné složil 30. 8. 1910. Baudil byl přesný a věrný při plnění úkolů. Záleželo mu na tom, aby vše bylo co nejlepší. V roce 1917 dokončil druhý noviciát v italském Grugliasco. Vypracoval také syntézu z asketické teologie a všechnu činnost konal pod vlivem svého vnitřního života. Tak to viděli i jeho spolubratři. V Canet de Mar, 50 km od Barcelony, byl ustanoven ředitelem školy. Později byl povolán k vedení školy v Sants v Barceloně. Uvádí se, že za jeho vedení panoval mezi učiteli i mezi studenty příkladný duch dobré pohody. V roce 1933 přišlo nařízení řídit se oficiálními příkazy a z Lyonu přišla skupina učitelů v civilním oblečení. V roce 1936, při zářijové přípravě přesunu komunity za úplatu FAI, zůstával velmi skeptický. Přesto přišel na loď, kde sdílel kajutu s provinčním bratrem Vavřincem. Byli ale podvedeni a dopraveni do San Elías, kde bylo i sídlo FAI, a druhého dne se svými spolubratry byl zastřelen u zdi hřbitova v Montcada na severní straně Barcelony.

108 Barnabáš (Casimiro Riba Pi) - /šp: Bernabé

Narodil se 14. 9. 1877 v Rubi v provincii Barcelona ve Španělsku do rodiny tesaře. Do školy k Mariiným bratrům v Canet de Mar přišel v létě 1893. Řeholní sliby složil 17. 9. 1899 a učitelské působení začal v Girona pod vedením bratra Hilária. Později působil v Lleida a v Barceloně na škole Neposkvrněné P.M. Pro studenty byl skvělou morální autoritou. V roce 1903 zakládal školu v La Garriga, necelých 40 km od Barcelony. Byl oblíben rodinami a byl uznáván i státními orgány jako velmi schopný učitel. Později byl ředitelem školy v Gironě, Igualadě a v Badaloně na okraji Barcelony. Po vypuknutí občanské války odešel do svého rodiště. Přijal pozvání k cestě do Marseille a 7. 10. byl v přístavu Barcelony na lodi zajat a po převezení do San Elías byl druhého dne mezi 46 spolubratry zastřelen v Montcada.

109 Karel Rafael (Karel Brengaret, Pujol) - /šp: Carlos

Narodil se 11. 7. 1917 v Sant Jordi Desvalls v provincii Girona ve Španělsku do rodiny zemědělců. Již v 11 letech odešel k Mariiným bratrům na školu ve Vic. První sliby zde složil 2. 7. 1934 a po skončení studií byl poslán do Mataró asi 30 km od Barcelony. Během roku působil mezi dětmi, vynikal prostotou, otevřeností i optimismem. Až nakažlivě dokázal rozdávat radost. Byl nadějí učitelské komunity. Vypukla ale občanská válka a on se dne 8. 10. stal nejmladší obětí ze 44 zastřelených Mariiných bratrů u zdi hřbitova v Montcada.

110 Dionýsius Martín (Josef Cesari Mercadal) - /šp: Dionisio

Narodil se 16. 1. 1903 v Puig - Reig v provincii Barcelona ve Španělsku. V roce 1916 se rozhodl pro kongregaci Mariiných bratrů, vstoupil do juniorátu a začal studia i přípravu na budoucí povolání v této kongregaci. V roce 1909 skládal první sliby a věčné složil 15. 8. 1924. Od roku 1919 působil jako učitel v Les Avellanes, dále od r. 1921 v Lleidě, od r. 1924 v Madridu, od r. 1925 v Larache, od r. 1928 ve Valencii, ale už další rok byl poslán do Vic. Od r. 1932 byl v Pamploně, r. 1934 v Zaragoze a r. 1935-1936 opět v Les Avellanes. Byl velmi dobrým učitelem, který učil studenty lásce, pracovitosti a radostnému studiu. Vedl je ke každodenní účasti na mši svaté s přijímáním eucharistie. Podle svědectví byl plný dobroty, horlivosti a příkladem ctnostného života lidem kolem sebe. Mimořádně mu záleželo na jeho studentech. Za občanské války se 7. 10. dostavil na loď, která mu měla se 106 bratry umožnit cestu do Marseille. Místo ve Francii skončil mezi 44 zastřelenými bratry u zdi hřbitova v Montcada na severní straně Barcelony.

111 Epifanius, (Ferdinand Suñer Estrach) - /šp: Epifanio

Narodil se 26. 3. 1874 v Tayalà v provincii Girona ve Španělsku do zemědělské rodiny. Do juniorátu kongregace Mariiných bratrů se dostal 21. 9. 1888 v Saint - Paul - Trois – Châteaux ve Francii. Po dvou letech se vrátil do Španělska, složil první sliby poslušnosti a o pět let později, 19. 9. 1895, složil věčné sliby. Jako velmi dobrý učitel získával rychle důvěru studentů. Působil na školách (i jako ředitel) v Lloret, Malgrat, Igualada, Logroño, Manresa, Lleida a na Lauria v Barceloně, kde ho zastihla občanská válka. Ubytoval se pak v jednom opuštěném domě, ale starost o věci, které museli bratři při rychlém odchodu ve škole zanechat, ho vedla k tomu, že se do školy vydal, aby je zachránil. Byl přitom zajat, dostal se do vězení, ale brzy byl propuštěn. Potom byl ještě jednou v rukou revolucionářů, ale opět propuštěn. Když se dozvěděl o plánu představených - po dohodě s Aureliem Fernandezem dostat se do Marseille po moři, nevěřil v úspěch, ale na loď Cabo San Agustín se 7. 10. 1936 dostavil. Po převezení do vězení u sv. Eliáše byl druhého dne zabit. Podle údaje na stránkách Hagiography Circle to bylo na hřbitově v Montcada, podle publikace k beatifikační slavnosti těchto 47 mučedníků FMS byl zabit na hřbitově Les Corts. Všeobecně se uvádí, že k mučednické smrti všech 47 bratrů došlo na hřbitovech Barcelony a sem patří obě místa.

112 Filip Josef (Fermín Latienda Azpilicueta) - /šp: Felipe

Narodil se v Iruñela v provincii Navarra ve Španělsku. Do školy kongregace Mariiných bratrů a juniorátu ve Vic vstoupil 8. 9. 1903. V roce 1907 skládal první sliby a 15. 8. 1913 složil sliby věčné. Po nějakou dobu studoval na univerzitě v Zaragoze a stal se mimo jiné schopným poradcem. Charakterizován byl jako ctnostný řeholní pedagog, který uměl žáka vést tak, že sám vyvodil příslušné vzorce a závěry. Byl upřímný, otevřený, plný humoru. V únoru 1936 byl povolán do Les Avellanes k nováčkům z neúplných rodin. Na začátku války odešel do Vilanova de la Sal i s učiteli a žáky, pro které si mnoho věcí odřekl. Když viděl, že jeho přítomnost začíná znamenat ohrožení druhých, odešel i s několika bratry hledat úkryt v jeskyních. K různým potížím se prý pak přidalo i částečné ochrnutí. Po pozvání na loď, která ho měla dopravit do bezpečí, a po zastávce ve vězení San Elías podstoupil mučednickou smrt u zdi hřbitova v Montcada.

113 Lev (Felíx Ayúcar Eraso) - /šp: Félix León

Narodil se 4. 12. 1911 v Estella v provincii Navarra ve Španělsku. Po smrti matky pomáhal pečovat o svého bratra Feliciána136, který byl o více než dva roky mladší a v roce 1924 odešel i s ním k Mariiným bratrům ve Villafranca de Navarra. Po juniorátu složil 8. 9. 1929 první sliby. Za formace byla chválena jeho zbožnost a mlčenlivost. Po studiích byl poslán na školu v Igualada. Do vypuknutí občanské války pak ještě učil v Mataró a v Barceloně. Po vypuknutí občanské války se skrýval v domě jednoho z bratrů. Později se připojil k ostatním bratrům na lodi Cabo San Agustín, dostal se do vězení San Elías a podstoupil mučednickou smrt u zdi hřbitova v Montcada.

114 Fortunát Ondřej (Fortunto Ruíz Peña) - /šp: Fortunato Andrés

Narodil se 2. 2. 1898 v La Piedra v provincii Burgos ve Španělsku. Ve 13 letech vstoupil do juniorátu školských bratrů P. Marie v Artziniega. První sliby skládal 8. 9. 1914 a věčné sliby složil 28. 9. 1920. Potom vyučoval v Artziniege, Cabezón de la Sal, Vallejo de Orbo, Zaragoze a v Les Avellanes. Vynikal v trpělivosti a laskavosti, byl i schopným a nadaným mechanikem a navíc uměl vařit. Velmi cítil s potřebnými a často pro ně u představených o něco prosil a chudým poskytoval. Jeho empatický způsob dobroty a ochoty měl snad vliv i na milicionáře, kteří po vypuknutí občanské války přišli likvidovat klášter. Radili mu, aby se zachránil. Odešel pak do 8 km vzdálené malé obce Os de Balaguer. Při pozvání na loď v barcelonském přístavu byl prý ve velmi dobré fyzické kondici. Sdílel však osud dalších 43 bratrů, s nimiž byl 8. 10. zastřelen u zdi hřbitova v Montcada.

115 Frumencius (Julius García Galarza) - /šp: Frumencio

Narodil se 28. 6. 1909 v Medina de Pomar v provincii Burgos ve Španělsku. V roce 1921 přišel na školu Mariiných bratří v Artziniega, kde se v juniorátu dostávalo první formace nejmladším uchazečům. Po pěti letech složil první sliby a 15. 8. 1932 složil sliby věčné. Vyučoval pak na školách v Artziniegu, ve Vic, v Sants, ve Valencii a v marockém Alcazarquivir. Při vypuknutí občanské války se zdržoval opět v Sants a pak si našel ubytování v Nueva de San Francisco a po něm v Tallers. V září 1936 byl ubytován se spolubratry Jakubem Sáiz a Rajmundem Ayúcar v jednom penzionu, který milice 20. 9. prohledávala, bratry zatkla, ale z vězení byli brzo propuštěni. Následně byli informováni, že se mají 7. 10. dostavit na loď Cabo San Agustín, která s nimi odpluje k břehům Francie. Cesta skončila v Barceloně dříve, než začala. Od lodi následovalo převezení všech 107 zadržených bratrů do San Elías a druhého dne se z nich 46 stalo mučedníky. Frumencius García byl mezi zabitými u hřbitovní zdi v Montcada.

116 Gabriel Eduard (Segismundo Hidalgo Martínez)

Narodil se 28. 4. 1913 v Tobes y Rahedo v provincii Burgos ve Španělsku do zemědělské rodiny. V roce 1924 přišel k Mariiným bratrům v Artziniega. Po juniorátu 8. 9. složil první sliby . Roku 1930 začal učit juniory ve Villafrancade, od r. 1933 učil po dva roky v Zaragoze a potom v Les Avellanes. Se začátkem občanské války milice obsadila budovy Mariiných bratří, kteří se museli rychle rozejít. Po čase byl od bratra Virgila informován, že i pro něj připravil odchod do Francie přes Puigcerdu. Gabrielovi se však kvůli zadržení nepodařilo přejít hranici a tak byl povolán na loď Cabo San Agustín. S ostatními byl pak do dalšího dne vězněn u sv. Eliáše a následně pro svou příslušnost k Mariiným bratřím a ke Kristu zabit u zdi hřbitova v Montcada.

117 Gaudentius (Radim) - /šp: (Jan Tubau Perello) - /šp: Gaudencio

Narodil se 10. 3. 1894 v Igualada v provincii Barcelona ve Španělsku. V roce 1907 přišel do juniorátu kongregace Mariiných bratrů na škole ve Vic. Po třech letech složil první sliby a 11. 8. 1915 složil sliby věčné. Od roku 1911 vyučoval v Lleida. Z dalších působišť, na které byl poslán, se jednalo o školy v Zaragoze (r. 1919), další rok v Alicante, r. 1923 v Barceloně, r. 1926 v Murcii, r. 1930 v Alicante, r. 1931 ve Valencii , r. 1934 v Girona a r. 1935 znovu ve Valencii. Nikdy neměl námitky proti službám, měl velké srdce, miloval společnou modlitbu, měl ve zvyku často se ptát a udržovat si pořadí toho, co je pro něj kdy důležitější. Když vypukla občanská válka, odešel k rodině v Igualada. V říjnu byl povolán k cestě lodí z přístavu v Barceloně, jenže s dalšími bratry, po uvěznění u sv. Eliáše, skončil druhý den mučednickou smrtí na hřbitově v Montcada.

118 Gil Filip (Filip Ruíz Peña)

Narodil se 23. 3. 1907 v Silleruelo de Bezana v provincii Burgos ve Španělsku do zemědělské rodiny. Juniorát Mariiných bratří začal v roce 1923 na jejich škole v Artziniega. První sliby skládal 8. 9. 1926 a věčné sliby 15. 8. 1932. Své apoštolské povolání učitele začal roku 1928 v Artziniega, r. 1931 pokračoval v Jaén a r. 1933 v Lleida. Zde ho v roce 1936 zastihlo vypuknutí občanské války. Dále byl pomáhat na škole Montserrat přeměněné v lazaret. Do Barcelony na palubu lodi Cabo San Agustín se dostavil 7. 10., jak mu bylo řečeno. Byl zde s ostatními bratry zajat a nakonec druhého dne zastřelen u hřbitovní zdi v Montcada.

119 Hermogenes (Antonín Badía Andalé)

Narodil se 13. 4. 1908 v Bellcaire d'Urgell v provincii Lleida ve Španělsku. K Mariiným bratrům mezi juniory ve Vic přišel v roce 1921. V roce 1925 skládal první sliby a 15. 8. 1930 složil sliby věčné. Své učitelské povolání Mariina bratra vykonával od r. 1926 v La Garriga, r. 1927 v Badaloně, r. 1929 ve Vic, r. 1931 v Palafrugell, r. 1932 v Sabadell, r. 1933 v Alcazarquivir a posledním místem bylo Torelló, ležící 88 km severně od Barcelony. Po vypuknutí občanské války opustil město a vydal se do Barcelony, kde pobýval ve čtvrti Barceloneta nedaleko přístavu. Odtud odešel za jedním bratrem do Sants a na 7. 10. se vrátil do barcelonského přístavu. Po zatčení na lodi a zastávce ve vězení San Elías byl pro svou příslušnost k Mariiným bratřím zastřelen u zdi hřbitova v Montcada.

120 Izaiáš Maria (Viktorín Martínez Martín) - /šp: Isaías

Narodil se 1. 3. 1899 ve Villalbilla de Villadiego v provincii Burgos ve Španělsku. Do školy maristů ve Vic vstoupil v roce 1912. První sliby konal v r. 1915 a věčné sliby 28. 9. 1920. Byl pevně smýšlejícím bojovníkem, upřímný a otevřený. Působil od r. 1917 na škole v Lleidě, v roce 1924 byl poslán do Madridu, v r. 1927 se jeho působištěm stala Málaga. Další rok se stěhoval k Lleidě, na školu Montserrat, potom r. 1929 do Mataró a posledním jeho místem byla škola San José Oriol v okrajové oblasti Barcelony. Na samém začátku občanské války byla škola zapálena a komunita řeholníků se musela rozejít. Žil pak v úkrytu, po nějakou dobu se setkával s provinčním bratrem. Nakonec byl pozván na loď Cabo San Agustín, zatčen a druhý den se 44 spolubratry zastřelen na hřbitově v Montcada.

121 Ismael (Mikuláš Ran Goñi) - /šp: Ismaelo Nicolás

Narodil se 6. 12. 1909 v Cirauqui v provincii Pamplona ve Španělsku do hluboce věřící rodiny. Už 7. 1. 1920 odešel do školy Mariiných bratrů v Artziniega, aby zde začal juniorát. Po 6 letech složil první sliby a 23. 8. 1931 složil sliby věčné. Měl chatrnější zdraví, po nějakou dobu byl na ošetřovně v Les Avellanes. Vynikal důvěrou v Boha, otevřeností, dobrou vůlí a láskou k žákům i k jejich rodičům. Učitelské povolání vykonával od r. 1927 v Burgos a dále přecházel kam ho představení poslali: r. 1929 na školu Villafrancade, r.1930 na internátní v Burgos , dále r. 1931 do Jaén, r. 1932 do Logroño, r. 1934 do Artziniega a 1934 se stěhoval k Lleidě, na školu Montserrat. Po začátku občanské války, kdy z ní byl lazaret, pomáhal zde ošetřovat raněné. Když mu proto, že je Mariiným bratrem, hrozila smrt, včas odešel. Nakonec přišel na loď, která ho měla dopravit do bezpečí a po zastávce ve vězení San Elías podstoupil mučednickou smrt u zdi hřbitova v Montcada.

122 Jakub Rajmund (Jakub Morella Bruguera) - /šp: Jaime Ramón

Narodil se 25. 11. 1898 v Sant Pere de Osor v provincii Girona ve Španělsku do zemědělské rodiny. Ve 14 letech vstoupil do juniorátu kongregace maristů ve Vic. První sliby složil v roce 1915 a věčné sliby 28. 9. 1920. Jako místa výkonu povolání byly pro něj zvoleny školy v Barceloně (mimo r. 1920, kdy působil ve Valencii), začínal učit r. 1916 v Sabadell, dále na Lauria a pak na škole San José Oriol, r. 1930 se vracel učit v Sabadell a r. 1934 na San Olegario. Na začátku občanské války se ubytoval u příbuzného na nám. Tetuan. Jednoho dne milice zjistila, že byl řádovým učitelem a zadržela ho. Později z vězení údajně sice vyšel, ale 8. 10. byl mezi 44 bratry, kteří byli z vězení v San Elías, přepraveni na hřbitov v Montcada, kde byli zastřeleni.

123 Josef Carmelo (Alfons Faci Molins) - /šp: José Gregorio

Narodil se 2. 3. 1908 v La Codoñera v provincii Teruel ve Španělsku. K Mariiným bratrům mezi juniory ve Vic přišel v roce 1919. Roku 1923 složil první sliby a 15. 8. 1929 sliby věčné. Místa, na která byl poslán, aby apoštolsky působil jako učitel školských bratrů P. Marie jsou: Cartagena (1925), Alicante (1929), Valencia (1929), Girona (1931), Mataró (1933), Sabadell (1935). Josef Carmelo byl zcela oddán Bohu a věrně opatroval poklad víry, kterou mu předali rodiče. Byl prostý, zbožný, pokorný, tiché povahy, s nadáním pro hru na housle, které velmi dobře ovládal. Hned na začátku války byla v Sabadell jejich škola zapálena a bratři z ní museli utéci. Josef Carmelo si uhlídal svobodu až do nástupu na loď Cabo San Agustín, odkud byl násilně dopraven do věznice San Elías. Druhého dne byl převezen k barcelonskému hřbitovu v Montcada, kde byl se 43 bratry zastřelen.

124 Josef Bedřich (Mikuláš Pereda Revuelta) - /šp: José Federico

Narodil se 20. 2. 1916 v Villanueva la Blanca v provincii Burgos ve Španělsku. K Mariiným bratrům mezi juniory v Artziniega přišel v roce 1927. První sliby složil 8. 9. 1932 a po dokončení studijní přípravy jej v dalším roce představení poslali na školu San José Oriol v okrajové oblasti Barcelony. V roce 1934 byl poslán do Canet de Mar a v listopadu 1935 na školu v Torelló. Podle svědectví spolubratrů byl od prvního období řeholního života plný touhy po dokonalosti, o které mluvil s nadšením. Podobně jako mnozí jiní spolubratři byl uchvácen domlouvanou cestou po moři k břehům Francie. Nikoho z nich nenapadlo, že by vstup na loď mohl být vstupem do pasti a cestou k mučednické smrti druhého dne v Montcada. Josefovi bylo 20 let a byl plný plánů.

125 Jan Chrysostom (Jan Pelfort Planell) - /šp: Juan Crisóstomo

Narodil se 21. 5. 1913 v Odena - Espelt v provincii Barcelona ve Španělsku. Ve věku šestnácti let se stal postulantem v kongregaci Mariiných bratrů v Les Avellanes. Po postulátu začal noviciát. Dočasné sliby složil 8. 9. 1930. První místo, na které byl jmenován učitelem, bylo Badalona. Druhé a zároveň poslední místo bylo v Mataró, kde škola maristů ve Valldemía byla na začátku občanské války zabavena a přeměněna na nemocnici pro oběti konfliktu. Bratr Jan Chrysostom pak odešel do míst, kde se narodil, do Odena 4 km od Igualada. Na 7. 10. byl povolán na loď do Barcelony a následovalo totéž, co se 45 dalšími bratry v čele s provinciálem. Svůj život završil mučednictvím na hřbitově v Montcada.

126 Jan de Mata (Jesús, Mechon Franco) - /šp: Juan de Mata

Narodil se 15. 6. 1898 v Puente Tocinos v Murcia. Život v kongregaci Mariiných bratrů začal v únoru 1926 postulátem v Les Avellanes. V následujícím roce složil první sliby a po pěti letech, 15. 8. 1932, složil sliby věčné. Pro mnohé bylo překvapením, jak se zvládl se svou povahou přizpůsobit náročnému životu v noviciátu. Podle svědků měl k mnohému výhrady, ale přizpůsobil se pro svou empatii, která mu vyzařovala z tváře. Měl v sobě radost z řeholního života a myslel na své poslání. Při čtení řeholních pravidel zakladatele Marcelína Champagnata, jeho odkazu i při některé jiné duchovní četbě se neubránil zřetelnému dojetí. Dovedl chápat význam hesla, pod kterým se Marcelínovo společenství rozšířilo: „Srdce bez hranic.“ Po vypuknutí občanské války se v Les Avellanes přihlásil jako pomocník na ošetřovnu a, jak se uvádí, vykonával zde činnost celou svou duší i celým svým srdcem. Na výzvu dostavit se 7. 10. na loď Cabo San Agustín reagoval kladně. Jeho srdce i vůle pak měly dost sil přijmout i následující hodiny, které byly prověrkou víry a lásky.

127 Vavřinec Karel (Petr Sitjes Puig) - /šp: Laureano Carlos

Narodil se 4. 5. 1889 v Parlavà v provincii Girona ve Španělsku. Do školy kongregace Mariiných bratrů v barcelonské čtvrti San Andrés de Palomar přišel v roce 1904. V roce 1906 po základní formaci složil první sliby a 20. 2. 1911 sliby věčné. Stal se vynikajícím učitelem, uměl získávat důvěru žáků i spolubratrů. Působil v Toledu, Badaloně, Sabadell a Igualada, kde vyučoval více let. Byl prostý, přívětivý, skromný, upřímný a plný lásky. Poslední školní rok před vypuknutím občanské války působil v Igualada s osmi spolubratry. Když museli bratři opustit svou budovu, někteří se ubytovali v penzionu. Na výzvu k cestě do Francie po moři se Vavřinec Karel dostavil 7. 10. do Barcelony, kde byl s bratry zajat a druhého dne zastřelen na hřbitově v Montcada.

128 Leonid (Jeroným Messegue Ribera) - /šp: Levides

Narodil se 27. 1. 1884 v Castello de Farfanya v provincii Lleida ve Španělsku do rodiny zemědělců. Ve 14 letech začal postulát ve Vic a v roce 1900 složil první sliby. Trvalé sliby skládal o pět let později, 27. 8. 1905. Byl velmi dobrým pedagogem a cestoval po vzdálenějších oblastech Španělska. Z Girony do Cartageny a z Madridu do Pamplony, nakonec do Mataró. Rád setrvával na kolenou před Nejsvětější svátostí nebo se modlil růženec před sochou Panny Marie. Jak se sám vyjádřil, cítil se dlužen za své povolání matce a chtěl se stát svatým. Život z víry mu pomáhal za všech okolností i po vypuknutí občanské války, kdy v Mataró jejich škola ve Valldemía byla zabavena a on se vydal hledat ubytování do Barcelony, při zatčení na lodi i při přepravě k zastřelení u hřbitovní zdi v Montcada.

129 Leopold Josef (Florentino Redondo Insausti) - /šp: Leopoldo

Narodil se 14. 3. 1885 v Carcar v provincii Navarra ve Španělsku. V roce 1898 vstoupil do juniorátu Mariiných bratrů v Canet de Mar. Složil zde první sliby a v září 1903 odešel do jižní Ameriky. V Lujánu v Argentině složil věčné sliby 15. 8. 1907. Během 12letého pobytu v Argentině působil v Mar del Plata, v Caseros a Lujánu. Roku 1915 se vracel přes Itálii, kde pět let působil na dvou místech, v Grugliasco a ve Vintimillea Mondovì. V roce 1920 se vrátil do Španělska a pracoval v Mataró ve Valldemía až do vypuknutí občanské války. Na výzvu zamířil 7. 10. k lodi Cabo San Agustín. Místo cesty do Francie byl s bratry zajat a druhého dne zastřelen na hřbitově v Montcada.

130 Linus Ferdinand (Victor Gutierrez Gómez) - /šp: Lino

Narodil se 23. 12. 1899 v Villegas v provincii Burgos ve Španělsku. Juniorát v kongregaci Mariiných bratrů v Artziniega začal v roce 1913. První sliby složil 8. 9. 1916 a věčné sliby 25. 8. 1925. Měl pověst mírumilovného člověka, dobře vycházel se všemi a zdálo se, že pokora a poslušnost jsou jeho přirozenými vlastnostmi. Téměř celý řeholní život působil v Les Avellanes, cestoval pouze v jednom roce, kdy vystřídal tři místa (Torrelagunu, Manzanares a Barruelo) a vrátil se do Les Avellanes. 7. 10. se dostavil do Barcelony na loď Cabo San Agustín, kterou se měl z míst zuřivého pronásledování dostat do Francie. Před vyplutím však byl se 106 bratry zadržen a převezen do San Elías. Druhého dne byl v Barceloně se 45 bratry zastřelen u zdi hřbitova.

131 Likarión (Ángel Roba Osorno)

Narodil se 27. 1. 1895 v Sasamón v provincii Burgos ve Španělsku. Juniorát Mariiných bratří začal v roce 1907 na jejich škole v Artziniega. První sliby skládal v roce 1911 a věčné sliby 15. 8. 1916. Své apoštolské povolání učitele vykonával v Barceloně, v Artziniega, v Pamplona, v Logroño, v Geroně, v Toledu, v Zaragoze, ve Valencii, v Lleida a na Alicante v Burgos. Likarión byl optimistický, nadšený pro práci se studenty, uměl rozdávat radost. Byl velmi aktivní a jako učitel a katecheta měl vynikající výsledky. Na posledním působišti ho v roce 1936 zastihlo vypuknutí občanské války. Internátní škola Mariiných bratrů byla zabavena a stala se z ní nemocnice pro zraněné bojovníky. Likarión zde setrval jako pomocný ošetřovatel. Na 7. 10. obdržel povolání na loď, která se stala pastí a s ostatními byl převezen do San Elías. Druhého dne byl zastřelen na hřbitově v Montcada.

132 Martinián (Izidor Serrano Fabón) - /šp: Martiniano

Narodil se 5. 8. 1901 v La Cañada de Verich v provincii Teruel ve Španělsku. Ve 14 letech začal u Mariiných bratrů na škole ve Vic juniorát. První sliby skládal v roce 1918 a věčné složil 15. 8. 1923. Představenými byl poslán postupně na školy ve městech: Barcelona, Girona, Lleida, Murcia, Cartagena a Valencia. Poté vypukla občanská válka a po marném pokusu vycestovat na lodi do Francie byl s dalšími spolubratry v Barceloně zadržen a 8. 10. na hřbitově v Montcada zastřelen.

133 Michael Irenej (Leocadio Roderik Nieto) - /šp: Miguel Ireneo

Narodil se 9. 12. 1899 v Calahorra de Boedo v provincii Palencia ve Španělsku. V roce 1912 vstoupil do juniorátu kongregace Mariiných bratrů na škole v Carrión de los Condes. Roku 1916 skládal první sliby a 28. 9. 1921 složil sliby věčné. Už před nimi, hned po skončení noviciátu, byl poslán do Mexika, ale pro tamní těžké poměry se brzy vrátil. Své poslání pak vykonával v Pamploně od roku 1917, potom r.1920 v Pontos a od dalšího způsobil opět v Pamploně. V roce 1933 přišel do Barcelony. Byl velmi nadaným, vyrovnaným a zbožným s pevnou vírou. Pro tu vše přijímal s vědomím Boží prozřetelnosti. Jeho vírou a láskou byla poznamenaná i cesta k mučednictví, která se dovršila 8. 10. na hřbitově v Montcada.

134 Porfirio (Leoncius Pérez Gómez)

Narodil se 6. 7. 1899 v Masa v provincii Burgos ve Španělsku. K Mariiným bratrům přišel ve 13 letech a začal juniorát na škole v Artziniega. První sliby skládal 2. 2. 1916 a věčné složil 6. 8.1925. Učitelské povolání začal vykonávat v Alcoy, pokračoval v Pamploně, Murcii, Mataró a končil v Barceloně na škole San José de Oriol po vypuknutí občanské války. Podle pověsti byl přísný hlavně sám k sobě, i v době onemocnění vedl asketický život. Vynikal milosrdnou láskou a zářil jako šťastný člověk. Po povolání na loď Cabo San Agustín byl s bratry převezen do vězení a druhého dne zastřelen na hřbitově v Montcada.

135 Priscilián (Josef Mir Pons)

Narodil se 1. 2. 1889 v Igualada v provincii Barcelona ve Španělsku do rodiny věnující se hudbě. V Madridu proto navštěvoval konzervatoř a později vynikl jako talentovaný pianista. V roce 1904 vstoupil rovnou do noviciátu kongregace Mariiných bratrů v San Andrés de Palomar. Po dvou letech složil první sliby a 20. 8. 1911 sliby věčné. Působil na školách v Manresa, Mataró, Sabadell, Azpeitia, Badalona, Valencia, Toledo, Lleida, Alicante, Murcia, Cartagena, Lucena a Barcelona. Byl výmluvný, laskavý, měl dobrou výchovu a usiloval o to, aby se jí dostalo i druhým. Vedle učitelského povolání byl aktivní i jako varhaník. Naposled ve farnosti San José Oriol. Po vypuknutí války nechtěl zůstávat u rodiny, aby se kvůli němu nedostala do problémů. Dne 7. 10. se dostavil na loď, která ho měla se spolubratry dopravit do Francie, ale došlo ke zrádnému zadržení a druhý den k popravě 47 bratrů ze zadržených na lodi. Byl umučen na hřbitově v Montcada.

136 Rajmund Albert (Feliciano Ayúcar Eraso) - /šp: Ramón Alberto

Narodil se 24. 1. 1914 v Estella v provincii Navarra ve Španělsku. V roce 1924 přišel do juniorátu Mariiných bratrů ve Villafranca de Navarra spolu se svým bratrem Felixem113, který byl o více než dva roky starší. První sliby týkající se poslušnosti složil 8. 9. 1930. Představení ho postupně poslali na školy kongregace ve Vic, Torelló, Vilafranca del Penedès a La Mercè. Nakonec působil v komunitě Sants, kde byl při vypuknutí občanské války. Následovalo nezbytné hledání vhodného ubytování. V září 1936 byl ubytován se spolubratry Jakubem Sáiz a Frumenciem García v jednom penzionu, který milice 20. 9. prohledávala, bratry zatkla, ale z vězení byli brzy propuštěni. Následně byli informováni, že se mají 7. 10. dostavit na loď Cabo San Agustín, která s nimi odpluje k břehům Francie. Cesta skončila v Barceloně dříve, než začala. Od lodi následovalo převezení všech 107 zadržených bratrů do San Elías a druhého dne se 47 z nich stalo mučedníky. Rajmund Ayúcar byl mezi zabitými u hřbitovní zdi v Montcada.

137 Silvius (Viktorín Gómez Gutierrez) - /šp: Salvio

Narodil se 8. 11. 1884 ve Villamorón v provincii Burgos ve Španělsku do zemědělské rodiny. Do juniorátu kongregace Mariiných bratrů vstoupil v roce 1896 v Burgos. První sliby skládal v roce 1902 a po pěti letech, 28. 8. 1907, složil sliby věčné. Postupně byl od představených poslán na tato působiště: Alella, San Andrés de Palomar (na okraji Barcelony), Pamplona, Artziniega a Les Avellanes, kde byl v době vypuknutí občanské války. Silvius se vyznačoval milým úsměvem, který jakoby vyjadřoval jeho vztah s Bohem a s lidmi. Nevymizel z jeho tváře ani po částečném ochrnutí. Slovy vyjevil svou touhu po milosti mučednictví. Jeho pozornost zaujala Terezie od Dítěte Ježíše a on si pak přál zemřít alespoň jako mučedník lásky. Od 3. 10. se připravoval na plavbu z Barcelony do Francie. Dne 7. 10. na lodi Cabo San Agustín zažil zradu a se 106 bratry byl dopraven do vězení San Elías a během ranních hodin ve skupině 44 spolubratrů na hřbitově v Montcada zastřelen.

138 Jakub (Serafín Zugaldía Lacruz) - /šp: Santiago

Narodil se 16. 4. 1894 v osadě Echálaz (patřící k obci Egües), asi 12 km od Pamplony, v provincii Navarra ve Španělsku. V 15 letech vstoupil do juniorátu kongregace maristů ve Vic a přešel do mezinárodního juniorátu v Grugliasco v Itálii. První sliby složil v roce 1914 a věčné sliby 27. 9. 1919. Jako učitel začal apoštolské působení doma v Pamploně r. 1915, ale už během roku byl poslán do Carrion de los Condes, dále pak do Vic, Les Avellanes, Villafranca de Navarra, Girony a naposled do Barcelony. Byl prostým a pracovitým bratrem, skladatelem, aktivní v oblasti liturgiky a velký ctitel eucharistie. V Les Avellanes, kde zůstal delší dobu, se osvědčil jako vynikající varhaník. Zde byl také na začátku občanské války a během srpna a září se ukrýval v okolí. Dne 7. 10. dorazil na loď v Barceloně a u San Elías se ocitl mezi vybranými k zastřelení u hřbitovní zdi v Montcada.

139 Jakub Maria (Jakub Sáiz Martínez) - /šp: Santiago

Narodil se 30. 12. 1912 v Castañares v provincii Burgos ve Španělsku. Do školy Mariiných bratrů ve Vic přišel v roce 1925. Po juniorátu složil první sliby 8. 9. 1930. Učitelské apoštolské působení začal dalšího roku v Lleidě, odkud v roce 1933 přešel do Barcelony. Občanská válka ho v roce 1936 zastihla na škole San José Oriol. Komunita maristů zde měla 17 bratrů a Jakub v ní byl nejmladší. Byl učitelem plným nadšení, oddaným svému povolání. Nyní se museli bratři rozejít, ale později se sešli na lodi. Mezi tím Jakub střídal ubytování. V září 1936 byl ubytován se spolubratry Rajmundem Ayúcar a Frumenciem García v jednom penzionu, který milice 20. 9. prohledávala, bratry zatkla, ale z vězení byli brzo propuštěni. Potom se dozvěděli, že mají být 7. 10. na lodi Cabo San Agustín, která s nimi odpluje k břehům Francie. Cesta skončila v Barceloně dříve, než začala. Od lodi následovalo převezení všech 107 zadržených bratrů do San Elías a druhého dne se z nich 46 stalo mučedníky. Jakub Sáiz byl mezi zabitými u hřbitovní zdi v Montcada.

140 Santos (Santos Escudero Michael)

Narodil se 30. 10. 1907 v Medinilla v provincii Burgos ve Španělsku. V roce 1919 vstoupil do juniorátu kongregace maristů v Artziniega. První sliby složil 8. 9.1924 v Les Avellanes a sliby věčné složil 15. 8. 1929. Jeho prvním místem byla škola v Lleida, na které zůstal pět let. Poté byl poslán na školu v Montserrat, kde ho zastihla občanská válka. Ve svém krátkém životě ukázal vlastnosti a ctnosti dobrého učitele. Také on byl povolán na loď Cabo San Agustín a k mučednické smrti, kterou 8. 10. 1936 završil svůj život v Montcada.

141 Teodul (Lucio Zudarie Aramendia) - /šp: Teódulo

Narodil se 23. 4. 1890 v Echavarri v provincii Navarra ve Španělsku do zemědělské rodiny. Ve 12 letech odešel k Mariiným bratrům do školy s juniorátem na St Andreu de Palomar v Barceloně. První sliby zde složil r. 1907 a věčné sliby složil 15. 8. 1912. Učitelskou a apoštolskou práci vykonával v Cabezónde la Sal, ve Valencii, Mataró a v Les Avellanes, kde byl ustanoven ředitelem školy. Se začátkem občanské války milice obsadila budovy Mariiných bratří, kteří se museli rychle rozejít. Na farmy v okolí odešli především žáci, bratři se odešli ukrýt do hor. Bratr Virgil zajišťoval dvě cesty úniku do Francie. Teodul se s ním vydal až na tu druhou - lodí. Nevypluli, ale z přístavu byli v Barceloně převezeni do San Elías. Z tohoto vězení bylo druhého dne 44 bratrů i s Teodulem dopraveno ke hřbitovu v Montcada, kde je milicionáři zastřelili.

142 Viktor Konrád (Josef Ambrós Dejuán) - /šp: Victor

Narodil se 26. 3. 1898 v Trago de Noguera v provincii Lleida ve Španělsku. V roce 1913 přišel do juniorátu kongregace Mariiných bratrů na škole ve Vic. První sliby složil v roce 1915 v Les Avellanes a věčné sliby 28. 9. 1920. Byl pak postupně poslán učit do těchto míst: Cullera, Les Avellanes, Torelló, Centelles, Canet de Mar a poslední škola do začátku občanské války byla v La Garriga. Dne 20. 7. 1936 zde skupina militantů zapálila kostel a začalo popravování. Mariini bratři byli varováni a svůj dům včas opustili. První úkryt jim byl nabídnut na farmě rodiny bratra Viktora Luise, ale dlouho zde nechtěli zůstat, aby neohrozili rodinu, proto se rozhodli jednotlivě odejít hledat ubytování v barcelonských penzionech. Na začátku října byli seznámeni s výzvou představených, aby se 7. 10. dostavili na loď, která je bude moci dopravit do Marseille. Na zakotvené lodi byli ovšem zajati a z přístavu dopraveni do vězení San Elías, odkud byl Viktor Konrád ve skupině 44 spolubratrů dopraven na hřbitov v Montcada a zastřelen.

143 Viktorín Josef (Josef Blanch Roca) - /šp: Victorino José

Narodil se 23. 2. 1908 v Torregrossa v provincii Lleida ve Španělsku. Již v 11 letech odešel k Mariiným bratrům do juniorátu na školu ve Vic. První sliby složil roku 1924 v Les Avellanes a 15. 8. 1929 složil sliby věčné. Jako učitel z kongregace Mariiných bratrů působil v Mataró, v Sabadell, v Alcoy, v Alicante , v Gironě , v Sants v Barceloně a v posledním roce před vypuknutím občanské války znovu v Mataró. Byl oddaný Panně Marii, nikdy se nepřetvařoval, měl prosté způsoby. Zároveň byl inteligentní, skromný a statečně obhajoval víru. Na začátku října 1936 počítal s cestou lodí do Marseille, ale místo toho byl s ostatními spolubratry dopraven do vězení San Elías. Druhého dne skupinu 44 bratrů milicionáři u hřbitovní zdi v Montcada postříleli. Viktorín Josef byl sice zasažen a padl, ale jednalo se prý jen o postřelení. Po odchodu vrahů se vydal na zpáteční cestu. Zraněný znovu padl militantům do rukou a mučednické smrti na hřbitově v Montcada neušel.

144 Vít Josef (Josef Michael Elola Arruti) - /šp: Vito

Narodil se 5. 3. 1893 v Errezil (na svahu hory Ernio) v provincii Guipúzcoa ve Španělsku. V roce 1907 vstoupil do juniorátu kongregace Mariiných bratrů ve Vic. První sliby skládal v roce 1909 v Manresa a věčné až 15. 8. 1914. Působil jako učitel a katecheta na školách v Santa Coloma de Querat, v Malgratde Mar, v Badalona v Barceloně, v Torrelaguna, v Melilla a v Barceloně. Potom ho představení v srpnu 1919 poslali do Les Avellanes, kde zůstal po 17 let. Mimo jiné působil jako ošetřovatel a v době vypuknutí občanské války byl registrován coby zdravotní pracovník. Byl velmi přívětivý a pacienty oblíben. Po zabavení domu provázel nemocné bratry do Balaguer. Před odchodem mu milicionáři pro jeho schopnosti nabízeli možnost zůstat. Marně, své rozhodnutí doplnil slovy: „Bude-li Bůh požadovat můj život, jsem připraven mu ho dát.“ Ve svém rozhodnutí vytrval a na hřbitově v Montcada jej odevzdal do Otcových rukou.

145 Vivencius (Jan Núñez Casado) - /šp: Vivencio Juan

Narodil se 10.ledna1908 v Covarrubias v provincii Burgos ve Španělsku. Do juniorátu Mariiných bratrů vstoupil roku 1920 v Artziniega. První sliby složil 8. 9. 1924 a 15. 8. 1930 složil sliby věčné. Povolání učitele kongregace Mariiných bratrů začal vykonávat v Sabadell a pokračoval v Badalona, Igualada, Zaragoza, na dvou místech v Barceloně, v Larache v Logroño a v Girona. Na tomto posledním místě ho zastihlo vypuknutí občanské války. Bratři této komunity pak přijali pozvání představených k cestě do Francie. Vivencius se připojil, protože netušil, že by 107 bratrů mohlo být na lodi zatčeno a převezeno do věznice San Elías. Odtud ještě za noci bylo 8. 10. 1936 od milicionářů 44 bratrů včetně Vivencia dopraveno na hřbitov v Montcada a tam zastřeleno. Další dva spolubratři byli zastřeleni na hřbitově ve čtvrti Les Corts.

146 Vulfram (Rajmund Mill Arán) - /šp: Vulfrano Ramón

Narodil se 3. 3. 1909 v Castellserà v provincii Lleida ve Španělsku do zemědělské rodiny. Již jako 11letý přišel k Mariiným bratrům, aby začal juniorát na škole ve Vic. První sliby skládal v roce 1925 a věčné složil 15. 8. 1930. Své učitelské a apoštolské povolání začal vykonávat v Centelles, pokračoval ve Vic, v Igualada, Sabadell, Mataró, Girona a v Alcazarquivir v Maroku. Jeho třídy vždy vynikaly disciplínou a pracovitostí. On sám byl velmi horlivý a s ochotou přijímal všechna rozhodnutí představených. Při vypuknutí občanské války byl opět v Girona. Po zatčení byl vybrán mezi ty, které milicionáři zastřelili na hřbitově v Montcada na severní straně Barcelony.

Ostatky těchto mučedníků byly přeneseny do kostela kláštera maristů Santa María de Bellpuig de las Avellanas. Blahořečeni byli 8. 10. 2007 ve skupině 498 mučedníků z doby občanské války ve Španělsku.

147 Bernard (Placidius Fábrega Juliá) - /šp: Bernardo

Narodil se 18. 2. 1889 v Camallera v provincii Girona ve Španělsku. Při křtu dostal jména Placidius Jan Josef. Do školy kongregace Mariiných bratrů a tzv. juniorátu vstoupil 9. 3. 1901. První sliby skládal 8. 9. 1905 a po pěti letech složil sliby věčné. Po absolvování potřebného vzdělání učil nejprve na škole v Igualada a od roku 1916 byl mezi prvními učiteli na škole San José College v Barceloně. Roku 1925 byl poslán do Vallejo de Orbó, aby učil syny horníků a vedl tamní školu. Rodiny v této hornické oblasti žily ve značné chudobě a byly ovlivněny myšlenkami marxismu. Bernard jim začal pomáhat s velkou láskou. Usiloval o vytvoření lepších šancí pro budoucnost jejich dětí. Byl výjimečným pedagogem s teologickými znalostmi, zvláště pro své zkušenosti s Bohem. Měl také silnou vůli, byl energický, ale také zdvořilý a příjemného vystupování. V roce 1931 mu byla svěřena škola v Barruelo Santillan, rovněž v hornickém kraji. V začátku měsíce října 1934 v této těžební oblasti vypukla vzpoura. Výzva ke vzpouře se objevila 4. 10. v novinách El Socialista. Druhého dne první útok směřoval prý na radnici, kde byli dva policisté a v nočních hodinách se vzpoura znovu rozhořela. Za zpěvu Internacionály byl zapálen farní kostel. Na objekty svěřené Mariiným bratrům někteří fanatici házeli tyčinky dynamitu a Molotovovy koktejly. Za této situace byl 6. 10. po čtvrté hodině ranní zabit Bernard Placidius Fábrega. Rozdivočená skupina se na něm vyřádila a jeho mrtvé tělo odtáhla za nohy na zahradu bratrů, kde zůstalo do druhého dne. Po čase byly Bernardovy ostatky uloženy v obnoveném farním kostele v Barruelo Santillan. Blahořečený byl 8. 10. 2007 se 46 dalšími Mariinými bratry ve skupině 498 mučedníků z doby občanské války ve Španělsku.

POZNÁMKA

* Juniorát, který se v životopisech mučedníků z kongregace Mariiných bratrů vyskytuje, je výrazně odlišný od juniorátu, se kterým se u nás můžeme setkat dnes. Především do juniorátu kongregace FMC přicházely děti ve věku kolem 13 let a juniorát ve známých kongregacích řeholnic začíná až po noviciátu, samozřejmě v dospělosti a jako další pokračování formace.

U juniorátu FMC, do kterého přicházeli i jedenáctiletí, mohlo tedy jít jen o formační školu, která byla přípravou na předpokládané povolání jako je tomu v přípravě u předchozí skupiny Školských bratrů (FSC), kde zájemci tohoto věku vstupují do juniorského noviciátu, po kterém teprve oblékají hábit a začínají noviciát ve vlastním slova smyslu, noviciát, pro jehož začátek je stanovena určitá věková hranice. V řeholních řádech mu předchází „postulát“, před nímž se ještě vyskytuje období kandidatury, která se zaměřuje vedle oblasti duchovní především na oblast lidské zralosti, mimo jiné je podmínkou i ukončené základní vzdělání. Zde, u kongregace FMC, je zmínka o postulátu kandidátů u studentů, kteří zřejmě pro svůj věk neabsolvovali juniorát.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Leonardus, eremita (asi s. VI.); Felix, m. Thinisæ (s. III.); Paulus, ep. Cpolitanus (asi 351); Melanius (po r. 511); Iltutus /Farchog/, Abate e fondatore (asi 540); Callinicus, Himerius, Theodorus, Stephanus, Petrus, Paulus, Theodorus alter, Ioannes, Ioannes alter et socii, m. Hierosolymæ (638); Severus, ep. Barcinonen (asi s. VII.); Protasius, ep. Lausannen (s. VII.); Winnocus (asi 716); Stephanus, ep. Apten (1046); Theobaldus, presb. (1070); Christina Stumbelensis (1312); CDXCVIII Spanish Martyrum (1936); Fratres S. Augustini ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Patres Praedicatores e CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Patres Salesiani ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Fratres Scholarum Christianarum ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Fratres Maristae a Scholis ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Fratres Carmelitani Discalceati ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Fratres Carmelitani et Sorores Carmelitanae Missionariae ex CDXCVIII Martyribus Hispanis (1936); Thomas Mkinstuba Jihyoe, m. Nagasakii (1637); DXXII Spanish Martyrum (1934 až 1937)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský