Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Guriáš a Samonas
Gurias et Samonas

15. listopadu, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:306
Patron:Edessy (Urfa/Şanlıurfa); vzýváni při manželských nesnázích

ŽIVOTOPIS

Martyrologium nám zde představuje dva mučedníky z Edessy ve starověké Sýrii (dnešní Urfa /Şanlıurfa v jihovýchodním Turecku), kteří v roce 306, za vlády císaře Diokleciána, podstoupili pro svou víru dlouhodobé a kruté týrání, a nakonec byli prefektem Misianem odsouzeni k smrti a sťati.

Legendy zdůrazňují jejich asketický život a vliv na obrácení většího počtu lidí. Zda měli kněžské svěcení, není jisté. Samonas bývá uváděn jako laik a přítel askety Guriáše. Za pronásledování, kterým byl pověřen prefekt Misianus, byli oba zadrženi a mučeni, mezi jiným prý i svazováním do kozelce. Prefekt chtěl jejich mučením dosáhnout, aby se vzdali Krista, ale oni svou věrností dosvědčili hodnotu toho, co svým životem hlásali, čím a pro koho žili. Poslední tři dny byli podle legendy zavěšeni za nohy, hlavou dolů a potom sťati.

Do poslední revize martyrologia byli oslavováni společně ještě s jáhnem Habibem (pam. 2. 9.), který rovněž byl v Edesse umučen (upálen za panování Liciniána), ale v jiný den, asi o 16 let později. Proto jsou také často zobrazováni společně a úcta k těmto třem je také dokládána zázraky.

Nad jejich hroby byl v Edesse postaven kostel a z tradovaných zázraků je nejvíce připomínán příběh Eufémie. Tato zbožná dívka se zde údajně provdala za Góta, vojáka z řecké armády, který ji oklamal tvrzením, že je svobodný a nikdy ji nepřestane milovat. To vše v kostele nad hroby zde připomínaných mučedníků odpřísáhl. Ve skutečnosti měl už ve své zemi manželku a po návratu učinil z Eufémie svou otrokyni. Vyprávění se od tohoto bodu po zázračnou pomoc mučedníků liší. Ve východním podání se udává, že po čase mu první manželka zemřela a on rozhodl, aby s ní byla jako otrokyně zaživa pohřbena i Eufémie. Ta v modlitbě úpěnlivě prosila o pomoc trojici mučedníků z Edessy, kteří se přičinili o to, že se zázračně ocitla v jejich chrámu v rodné Edesse. Zde ji po otevření kostela našli věřící u schránky s ostatky mučedníků. Jiné podání říká, že se sem zázrakem vrátila i se svým dítětem, které žárlivá první manželka chtěla otrávit. Tyto legendy jsou vysvětlením toho, proč jsou vzýváni jako ochránci a pomocníci v manželských nesnázích, zvláště jde-li o křivdy. Původní životopis od Teofila z Edessy se ztratil a po dlouhou dobu zůstala jen tradovaná podání, která tvrdí, že zázraků na přímluvu těchto mučedníků nebylo málo. Zmínky o jejich životech byly objeveny i ve spisech Eusebia z Cesareje.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Albertus Magnus, ep. Ratisbonen. et doctor Eccl. (1280); martyres Hippone XX (s. III./IV.); Gurias et Samonas (306); Felix de Nola (s. IV./V.); Maclovius seu Machutus (asi 640); Desiderius, ep. Cadurcen (655); Marinus et Anianus, m. in Bavaria (s. VII./VIII.); Sidonius, abbas (po r. 684); Fintanus, reclusus (asi 878); Leopoldus Pius (1136); Hugo Faringdon seu Cook, Ioannes Eynon et Ioannes Rugg (1539); Richardus Whiting, Rogerius James et Ioannes Thorne (1539); Lucia Broccadelli (1544); Caius Coreanus (1624); Rochus González et Alphonsus Rodríguez, presb. Soc. Iesu (1628); Iosephus Pignatelli (1811); Iosephus Mkasa Balikuddembé (1885); Maria a Passione /Helena/ de Chappotin de Neuville, virgo (1904); Raphael a Sancto Ioseph (Iosephus) Kalinowski (1907)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský