Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle






sv. Josef Mkasa Balikuddembé
Iosephus Mkasa Balikuddembé

15. listopadu, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí:1885

ŽIVOTOPIS

Narodil se v roce 1859 v Mawokota v Ugandě. Na královském dvoře, kam přišel sloužit v 16 letech, se setkal s Ondřejem Kaggwa a ten ho přivedl ke křesťanské víře. Křest přijal 30. 4. 1882 a začal přivádět mnoho mladých ke Kristu. Tou dobou byl králem Mwengy už povýšen na přední místo u jeho dvora. Josef Mkasa měl poznání pravého smyslu života a proto chránil děti před královými neřestmi. Josefova láska k Bohu a vyučování evangelia rozhněvalo krále, jehož nenávist proti křesťanům podporoval Katikkiro. Ten krále také přesvědčil, aby Josefa dal zabít. Zatkli ho a sťali ve věku 25 let jako první oběť pronásledování, kterou proti křesťanům rozpoutal tento tyran.

Josef Mkasa byl 6. 6. 1920 blahořečený spolu s 21 dalšími ugandskými mučedníky papežem Benediktem XV. a 8. 10. 1964 svatořečený papežem Pavlem VI. v Římě.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Albertus Magnus, ep. Ratisbonen. et doctor Eccl. (1280); martyres Hippone XX (s. III./IV.); Gurias et Samonas (306); Felix de Nola (s. IV./V.); Maclovius seu Machutus (asi 640); Desiderius, ep. Cadurcen (655); Marinus et Anianus, m. in Bavaria (s. VII./VIII.); Sidonius, abbas (po r. 684); Fintanus, reclusus (asi 878); Leopoldus Pius (1136); Hugo Faringdon seu Cook, Ioannes Eynon et Ioannes Rugg (1539); Richardus Whiting, Rogerius James et Ioannes Thorne (1539); Lucia Broccadelli (1544); Caius Coreanus (1624); Rochus González et Alphonsus Rodríguez, presb. Soc. Iesu (1628); Iosephus Pignatelli (1811); Iosephus Mkasa Balikuddembé (1885); Maria a Passione /Helena/ de Chappotin de Neuville, virgo (1904); Raphael a Sancto Ioseph (Iosephus) Kalinowski (1907)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský