Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






sv. Anežka
Agnes, virgo

16. listopadu, připomínka
Postavení:panna
Úmrtí:1253

ŽIVOTOPIS

Narodila se asi roku 1197 v Assisi do italské šlechtické rodiny Favarone Offreduccio. Byla o čtyři roky mladší sestrou známé sv. Kláry. Její křestní jméno bylo pravděpodobně Kateřina. V 15 letech se rozhodla následovat Kláru a pro nesouhlas rodiny, která ji chtěla provdat, utekla z domu, aby se připojila ke své sestře u sv. Damiána. Odpor rodiny po dvou týdnech vyústil v pokus o únos vedený strýcem Monaldem, který by ji prý raději viděl mrtvou než v klášteře. Podle legendy při pokusu o únos ozbrojenou družinou se Kateřina (řehol. jm. Anežka) náhle stala natolik těžkou, že s ní nemohli pohnout a jejímu strýci pro náhlou bolest v paži vypadla zbraň z ruky. Po této příhodě v dubnu 1212 se část rodiny smířila s jejím rozhodnutím.

Anežka, která přijala řeholní jméno po římské mučednici, se usilovně snažila žít podle své sestry a veškerý svůj volný čas věnovala modlitbě a rozjímání. Vedla strohý život o chlebu a vodě oděna v hrubý hábit. Po nějakou dobu, z rozhodnutí sv. Františka, žila Anežka v klášteře v Monticelli nedaleko Florencie. Sem také byla vybrána, aby asi od r. 1221 vedla klášter následovnic sestry Kláry jako abatyše.

Ke své milované sestře Kláře byla povolána za její těžké nemoci a ke konci jejího života o ni pečovala. Klára zemřela 11. 8. 1253 a Anežka o tři měsíce později. Svatořečená byla v roce 1753 papežem Benediktem XIV.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Margarita de Hungaria (1093); Gertrudis Magna, virgo (asi 1302); Augustinus et Felicitas, m. Capuæ (asi 250); Leocadius et Lusor (s. IV.); Eucherius, ep. Lugdunen (449); Othmarus (759); Æmilianus, eremita (asi 767); Simeon, abbas (1141); Edmundus Rich (1240); Agnes, virgo (1253); Eduardus Osbaldeston (1594)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský