Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Grimoald /Ferdinand/ Santamaria
Grimoaldus a Purificatione (Ferdinandus) Santamaria

18. listopadu, připomínka
Postavení:seminarista CP
Úmrtí:1902

ŽIVOTOPIS

Narodil se 4. 5. 1883 v Pontecorvo u Frosinone v Itálii jako první z pěti dětí Petra Pavla Santamaria a Cecilie roz. Ruscio. Ti mu dali jméno Ferdinand. Byl vychováván ve zbožnosti a rád chodil denně ministrovat. V devíti letech se stal členem dětského hnutí nazývaného „Kongregace Immaculaty“ a zpíval také ve farním sboru.

Již ve 13 letech toužil vstoupit k passionistům a svoji opakovanou žádost zdůvodňoval tím, že se chce stát svatým. Překážky ke vstupu do této kongregace se mu podařilo překonat až 15. 2. 1899 a 5. 3. oblékl hábit s přijetím řeholního jména Grimoald Purificatione. První jméno po místním mučedníku, patronu Ponte Corvo a druhé přidané, překládané jako od Očišťování, mu navždy mělo připomínat události svátku Uvedení Páně do chrámu, který se tehdy nazýval Očišťování Panny Marie.

Časné řeholní sliby složil 6. 3. 1900 a začal se připravovat na kněžství, jednak asketickým životem s prohlubováním života modlitby, kam patřil i sv. růženec, a pak horlivým studiem teologie. Navenek se podobal ostatním spolubratrům, ale v jeho chování bylo znát hluboké a opravdové spojení s Bohem a láska k Neposkvrněné. Ve styku s bratry hýřil humorem, byl dobrotivý a příjemný. Kypěl zdravím a vynikal svědomitostí.

Poslední říjnový den r. 1902 náhle onemocněl prudkým zánětem mozkových blan. Při vycházce ho přepadly bodavé bolesti hlavy doprovázené závratí a poruchou vidění. Po návratu musel ulehnout, druhý den se přemohl, aby se účastnil eucharistické slavnosti Všech svatých, po ní však musel na lůžko. Přivolaný lékař zjistil akutní meningitidu, k níž se přidaly další komplikace. Grimoald zůstával velmi trpělivý a často opakoval: „Ať se stane Boží vůle.“ S odevzdaností a překypujíce láskou 18. 11. při západu slunce tiše skonal.

Byl pohřben na místním hřbitově, kde v říjnu 1962 byly jeho ostatky exhumovány a přeneseny do kostela kláštera passionistů v Ceccano.

Blahořečený byl 29. 1. 1995 papežem Janem Pavlem II., který o něm při beatifikační slavnosti mimo jiné řekl: „Tento mladý passionista se během svého krátkého života řídil pevnými zásadami, které zůstávají v platnosti i pro nás: přiznat Bohu prvenství, neustále prokazovat ukřižovanému Ježíši vděčnost konkrétními skutky pokání a pokory, setrvávat v dobru i za cenu velkých obětí, žít skromně a těšit se ze všeho, být vždy připraven pomoci jiným. Shodně s charismatem passionistů, považoval za svou povinnost doplňovat na vlastním těle Kristovo utrpení pro dobro celého mystického těla.“ Papež také připomenul, že Grimoald opakoval větu: „Stále přemýšlím o Ježíši vystupujícím na Kalvárii a o jeho nejsvětější Matce, která jde za Ním, a toužím mít podíl na jejich utrpení.“


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

dedicatio basilicarum Sanctorum Petri et Pauli Apostolorum; Romanus, diaconus (303); Patroclus, presb. (asi 576); Maudetus (s. V.); Romacharius (s. VI.); Theofredus (asi 752); Oda, abbas (942); Leonardus Kimura, Andreas Murayama Tokuan, Cosmas Takeya, Ioannes Yoshida Shoun et Dominicus Jorge (1619); Philippina Duchesne (1852); Grimoaldus a Purificatione (Ferdinandus) Santamaria (1902); Carolina Kózka (1914); Maria a Refugio (Maria Gabriela) Hinojosa y Naveros et V socire: [Iosepha Maria (Maria del Carmen) Barrera y Izaguirre, Teresia Maria (Laura) Cavestány y Anduaga, Maria Angela (Martina) Olaizola y Garagarza, Maria Gratia (Iosepha Ioachima) Lecuona y Aramburú, Maria Agnes (Agnes) Zudaire y Galdeano] (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský