Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Řehoř Dekapolitanský
Gregorius Decapolitanus

20. listopadu, připomínka
Postavení:mnich
Úmrtí:842

ŽIVOTOPIS

Narodil se po roce 750 (podle kard. Baronio r. 762) v Irenopolis, které patřilo do skupiny deseti měst tzv. Decapolis Isauria v Malé Asii. S tímto názvem souvisí Řehořovo pojmenování Dekapolitanský.

V mládí se věnoval studiu Písma a potom službě církvi. V dospělosti se rozhodl pro mnišský život, a proto tajně opustil rodný dům, aby unikl urputné snaze jej oženit. Snad měl představu poutnického života, nechtěl se prý vázat ke konkrétnímu místu. V rodné zemi však začal žít nejprve v klášteře jako cenobita. První klášter mu nevyhovoval, a proto ho asi po roce opustil. Podle jedné verze odešel žít do jeskyně jako poustevník (anachoreta) a podle druhé verze přešel do kláštera, který vedl jeho strýc Simeon, u nějž zůstal 14 let a teprve potom začal žít jako poustevník. Uvádí se mnoho míst, která potom procestoval, a jejich pořadí není vždy jednoznačné.

Určitou dobu prý strávil v klášteře u Efezu a pak také v Konstantinopoli. Odtud údajně putoval přes Thrákii a Makedonii. Od roku 831 žil nějaký čas v klášteře sv. Menase v Soluni. Jedno podání uvádí, že odtud navštívil Řím. Po návratu se v Soluni setkal s Josefem Hymnographusem (pam. 3. 4.). Tento baziliánský mnich byl jeho přítelem a spolubojovníkem proti obrazoborectví už v Konstantinopoli. Protože císař Teofil (829 - 842) pokračoval v boji proti svatým obrazům, Řehoř poslal Josefa H. do Říma, aby informoval papeže Řehoře IV. (828-844) o tomto velkém nebezpečí a požádal jej o pomoc. Josef však byl zajat piráty, proto se vrátil do Konstantinopole až asi 8 let po Řehořově smrti. Ten zde zemřel 20. 11. 842.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Edmundus, m. in Anglia (869); Basilius, m. Antiochiæ (s. III.); Crispinus, ep. Astigitan (s. III.); Dasius, m. in Mœsia (asi s. IV.); Octavius, Solutor et Adventor (asi s. IV.); Theonestus (před rokem 313); Dorus (s. V.); Silvester, ep. Cabillonen (asi mezi 520-530); Gregorius Decapolitanus (842); Bernwardus (1022 ); Cyprianus, abbas Calamiten (asi 1190); Maria Fortunata (Anna Felix) Viti (1922); Angela a Sancto Ioseph (Francisca) Lloret Martí et XIV sociæ: [Cor Iesu (Maria a Purificatione) Gómez Vives, Elisabeth Ferrer Sabriá, Ignatia a Sanctissimo Sacramento (Iosepha) Pascual Pallardó, Marcella a Sancto Thomas (Aurea) Navarro, Maria a Conceptione (Æmilia) Martí Lacal, Maria a Doloribus (Gertrudis) Surís Brusola, Maria a Doloribus (Maria de Monserrato) Llimona Planas, Maria a Pace (Maria Isabella) López García, Maria a Rosario (Catharina) Calpe Ibáñez, Maria a Succúrsu (Teresia) Jiménez Baldoví, Maria a Suffragio (Antonia Maria) Orts Baldó, Maria ab Assumptione (Iosepha) Mongoche Homs, Maria Gratia (Paula) a Sancto Antonio et Teresia a Sancto Ioseph (Ascensio) Duart y Roig] (1936); Maria a Miraculis Ortells Gimeno (1936); Anna Colesár (1944)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský