Bonifatius, asceta
19. února, připomínka | |
Postavení: | asketa |
Úmrtí: | 1260 |
Atributy: | biskupské insignie a obraz Panny Marie s dítětem na knize |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1181 v Bruselu v Belgii. Byl vychováván řeholními osobami z cisterciáckého opatství při jižně straně města. Vystudoval teologii v Paříži na univerzitě a tam také v letech 1222 až 1229 jako profesor teologie působil. Potom, co někteří místní studenti byli ozbrojenou skupinou zabiti a další se rozhodli stávkovat, odešel z Paříže do Kolína nad Rýnem, aby tam pokračoval ve vyučování teologie.V březnu 1231 ho papež Řehoř IX. dosadil za biskupa v Lausanne v dnešním Švýcarsku. Bonifác se s velkou horlivostí ujal všech úkolů, které na něj byly vloženy k nelibosti mnohých bohatých kanovníků. Sám nadále vedl strohý život a svou pastorační péčí a láskou k chudým byl prostým lidem milován.
V té době byl mezi papežem a císařem Fridrichem II. konflikt. Bonifác se věrně držel učení církve a tím i papeže. Jejich obhajoba mu vynesla to, že na něj byl v roce 1238 podniknut útok s úmyslem ho zabít, ale on prý zázračně smrti unikl. Těžko říci, zda za tím útokem byl pokyn či rozkaz císaře, jak bývá někde uvedeno, nebo jak se píše jinde, zda šlo o zorganizování některými nehodnými členy z duchovenstva, které Bonifác jako biskup důsledně pokáral pro jejich skandální chování. Jednoduše by se dalo říci, že se to stalo z popudu zlého nepřítele.
Bonifác pak odjel za papežem do Říma s rozhodnutím rezignovat a nechtěl od papeže přijmout ani jiný biskupský stolec. Místo toho měl přání žít cisterciánským životem. Souhlas s odstoupením z dosavadního úřadu mu papež udělil 15. 7. 1239. Bonifác se potom vrátil do opatství La Cambre v Bruselu, ale snad se prý předtím jako biskup účastnil koncilu konaném v roce 1245. Neuvádí se, že by chodil v cisterciánském hábitu, ale že konal služby pomocného biskupa jako svěcení kostelů v diecézích Lutych a Utrecht.
Zemřel v cisterciánském opatství La Cambre a jeho kult byl v roce 1702 uznán pro cisterciácký řád. Od vyzdvižení jeho ostatků v roce 1935 jsou tyto uloženy u Maria Kammern v opatství v Bruselu v Belgii.
Quodvultdeus (439 (nebo 454)); martyres in Palæstina monachi et alii sub Alamanduro* (507); Mansuetus, ep. Mediolanen (asi 680); Barbatus (682); Georgius, monachus in Aquitania (asi 877); Proclus de Bisiniano, monachus (asi 970 ); Bonifatius, asceta (1260); Godeschalcus♦ (1184); Conradus Confalonieri de Placentia♦ (1351); Alvarus de Zamora♦ (asi 1430); Elisabeth Picenardi♦ (1468); Lucia Yi Zhenmei (1862); Ioannes Sullivan♦ (1933); Iosephus Zaplata♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský