Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Chrysogon
Chrysogonus

24. listopadu, připomínka
Postavení:laik, mučedník
Úmrtí:s. IV. in.
Atributy:mladá postava v rytířské zbroji, štít s nápisem IHS

ŽIVOTOPIS

Tento mučedník je připomínán v I. kánonu mše svaté. Podle legendy žil v Římě, kde se stal křesťanem a mnoho dalších osob přivedl k víře v Krista. Uvádí se, že mezi nimi byla i Anastasie (pam. 25.12), dcera vznešeného Praetextata.

Za svědectví o víře byl Chrysogon zajat a uvězněn. Mluví se o dvouletém vězení i jeho velkém utrpení. Ke stětí Chrysogona došlo za Diokleciánova pronásledování v Gradu u Akvileje. Jeho tělo, které bylo vhozeno do moře, kněz Zoilus zachránil. Papež Silvestr už v první polovině IV. století dal postavit nad Chrysogonovým hrobem kostel.

Římský chrám, v němž je uložena Chrysogonova lebka a jedna paže, je zmiňován již v r. 499 a jako „Titulus S. Crisogoni“ veden r. 521. Od té doby prošel nejednou přestavbou a úpravou. Nachází se na Piazza Sonnino ve čtvrti Trastevere.

Ostatky měly být také uloženy v Zara (dnešním Zadaru) v Dalmácii. Část ostatků se dostala do Verony i do kláštera Tegernsee v horním Bavorsku.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Andreas Dũng Lac et CXVI socii (1625-1886); Chrysogonus (s. IV. in.); Firmina (asi s. IV.); Protasius, ep. Mediolanen. (asi 356); Romanus, presb. (asi 380); Colmanus, ep. Cloynen. (604-608); (po r. 532); Flora et Maria, m. Cordubæ (851); Albertus Lovaniensis (1192); Balsamus (1232); Maria Anna Sala (1891)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský