Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Alypius
Alypius, anachoreta

26. listopadu, připomínka
Postavení:poustevník
Úmrtí:po r. 610

ŽIVOTOPIS

Narodil se kolem roku 515. Žil v Adrianople v Paflagonii (historické oblasti Malé Asie na území dnešního Turecka). Ve třech letech ztratil otce a biskup Theodor, který se postaral o jeho vzdělání, jej později vysvětil na jáhna. Mimo jiné ho pověřil také službou pokladníka. Po třiceti letech Alypius odešel do samoty. Nejprve dva roky strávil rozjímáním v klášterní cele a potom 53 let za městem na sloupu. V té souvislosti bývá nazýván Alypius sloupovník či Alypio Stylita. Ze sloupu promlouval ke svým posluchačům, které přitahoval askezí i moudrostí. Příčinou jeho oběti byla láska, která zvláště vynikla později, kdy po 14 let zůstal ochrnutý ležet na boku. Předtím zvládl založit dva kláštery, mužský a ženský. Zemřel téměř stoletý za panování byzantského císaře Heraclia (610-641), proto je udávána doba úmrtí po císařově nástupu, nejčastěji r. 614.

POZNÁMKA

Často bývá spojován či zaměňován s dalším poustevníkem z Adrianople v Paflagonii, připomínaným v tento stejný den s názvem Stylita Adrianople, který údajně zemřel v r. 390. Jeho životopisy se zakládají na legendách, v nichž je někde označen jako Alypius s přidáním totožného vyobrazení. V umění je tak zobrazen jako starý muž s dítětem v zavinovačce. Jedna verze hovoří o tom, že přímluva tohoto světce měla vliv na těhotenství a podle druhé legendy, že malému dítěti vrátil život. Léčivá síla Boha se projevila uzdravením dítěte prostřednictvím Alypiovy paže, položené na jeho hlavu. Díky těmto legendám je matkami vzýván jako pomocník při onemocnění mladšího člena rodiny nebo při problémech s těhotenstvím.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

D.N.I.C. Universorum Regis Sollemnitas; Silvester Gozzolini (1267); Leonardus de Portu Mauritio (1751); Siricius, Pp (399); Alypius, anachoreta (po r. 610); Conradus, ep. Constantien. (975); Nicon (998); Bellinus (1147); Delphina (1358/1360); Hugo Taylor et Marmaducus Bowes (1585); Humilis (Lucas Antonius) Pirozzo (1637); Iacobus Alberione, fundator "Pauline familiæ" (1971); Caietani Sterni (1889)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský