Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Maxim
Maximus, ep. Regien.

27. listopadu, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:po r. 455

ŽIVOTOPIS

Narodil se kolem roku 388 do křesťanské rodiny v Châteauredon (tehdy Decomer) v Provence ve Francii. V 18 letech udělal v tajnosti soukromý slib čistoty a chudoby. Začal pak vést velmi prostý, zbožný a asketický život studenta. Podle Fausta, který se později stal jeho nástupcem na biskupském stolci, byl Maxim od mládí přátelský, liberální, odvážný a velmi rozumný.

Kolem roku 401 odešel z domova do kláštera na Lérinský ostrov. Zde, po odchodu Honoráta (pam. 16. 1.) na biskupský stolec v Arles, se stal asi koncem roku 426 opatem. Při jeho sedmiletém vedení, podle Sidonia, vynikal moudrým rozhodováním a zářným příkladem. Mniši ho poslouchali s radostí a nestěžovali si na přísnost života, ukládanou řeholí. Také jich dost přibývalo, údajně snad pro pověst, kterou Maxim měl. V roce 430 ho chtěli jmenovat biskupem, ale on odmítal.

Když se asi o tři roky později uvolnil biskupský stolec v Riez a padl návrh, aby tam byl dosazen, chtěl se tomu vyhnout útěkem na pobřeží Itálie. Byl však vysledován a přiveden zpět. V roce 434 byl nakonec vysvěcen od Hilaria a jmenován biskupem v Riez.

Podle životopisců měl Maxim léčivou moc, konal zázraky a vyháněl démony. Uvádí se, že se v letech 439 až 451 účastnil čtyř synod, poslední v Arles, která se věnovala církevní disciplíně. Poslední zpráva o něm se týká roku 455.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Virgilius, ep. Salisburgen. (784); Facundus et Primitivus, m. prope Cæam (s. IV.); Laverius (s. IV.); Valerianus, ep. Aquileien. (388); Iacobus Intercisus (asi 420); Maximus, ep. Regien. (po r. 455); Eusicius (542); Siffridus (s. VI.); Acharius (asi 640); Bilhildis (s. VIII. in.); Fergustus (po r. 721); Gulstanus (asi 1040); Bernardinus de Fossa (1503); Thomas Koteda Kiuni et X socii: Antonius Kimura, Bartholomæus Seki, Ioannes Iwanaga, Alexius Nakamura, Leo Nakanishi, Michael Takeshita, Matthias Kozasa, Romanus Matsuoka Miota, Matthias Nakano Miota et Ioannes Motoyama (1619); Bronislaus Kostowski (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský