Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. František Antonín Jan Fasani
Franciscus Antonius Fasani

29. listopadu, připomínka
Postavení:řeholník
Úmrtí:1742

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Lucery u Foggie v Itálii. V rodné obci se stal františkánem a vynikl ve studiu i později jako kazatel, zpovědník a provinciál řádu. Zemřel ve službě církvi po 35 letech působení v rodné obci.

Atributy: kázající františkán, kniha evangelia a Neposkvrněná P. Maria

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

CO JE ROZHODUJÍCÍ PRO SVATOST ČLOVĚKA

Narodil se 6. 8. 1681 v obci Lucera u italského města Foggia v oblasti Apulie. Při křtu dostal jméno Jan. V útlém dětství ztratil otce a matka se znovu vdala. Vzdělávat se začal v místním konventu františkánů a doma se pilně učil latinu a gramatiku. Ve 14 letech se rozhodl pro vstup do řádu. O něco později spolu s černým hábitem obdržel řeholní jméno František Antonín. Po noviciátu na Monte Sant Angelo složil 13. 8. 1696 řeholní sliby a začal být posílán do různých domů řádu (Venagre, Montello, Neapoli, Aversa a Foggii), aby se vzdělával humanistickými a filosofickými studiemi. Teologii začal studovat v Agnone a dokončil ji v Assisi, kde byl 19. 9. 1705 vysvěcen na kněze. Pak odešel na magisterské studium teologie do Říma, které v dalším roce dokončil.

Pastorační činnost začal na předměstí Assisi, kde se brzy stal oblíbeným a milovaným kazatelem. Odtud byl v roce 1707 povolán zpět do Lucera, kde byl ustanoven za lektora filosofie. Vedle této a dalších kněžských povinností, které s horlivostí konal, byl postupně zvolen kvardiánem, novicmistrem a provinciálem. V této funkci začal s opravami řádových kostelů a zároveň usiloval o vnitřní budování řádové provincie. Svou laskavostí získával srdce mnohých bratří k obnově duchovního života.

Pro svůj apoštolát, který byl plně v duchu evangelia, byl svými současníky označován za druhého sv. Františka úslovím: „Chceš-li vidět, jak vypadal za svého života svatý František, podívej se na otce magistra!“

František Fasani také prý u klášterní brány denně rozděloval chléb nuzným a chudé vyzýval, aby s důvěrou hledali útočiště u Matky Boží a modlili se. Ke cti Neposkvrněné Panny a Matky Boží složil dokonce píseň, kterou věřící v Apulii zpívají až dodneška.

Po mnoho let František Fasani trpěl nevyléčitelnou nemocí, o níž skoro nikdo nevěděl a své utrpení překrýval úsměvem a vlídností. Svůj odchod na věčnost předpověděl pět dní předem a v den své smrti prohlásil, že je šťastný, že může jít tam, kde Boha nelze urazit.

Blahořečený byl 15. 4. 1951 papežem Piem XII. a kanonizován od papeže Jana Pavla II., který v homilii řekl: „Láska úplně rozhoduje o svatosti člověka. … František Antonín Fasani, kterého dnes církev přijímá do kruhu svatých, se vyznačoval láskou: láskou, kterou bezpříkladně dokázal. Lásku, které nás učil Kristus, udělal základním měřítkem svého bytí, zásadou svého myšlení i jednání a cílem svého úsilí. ... Láska otce Františka Antonína Fasani byla láskou úplného směřování k Pánu. Svým životem ukazoval, že Boha je třeba poslouchat více než lidi i za cenu utrpení a pokoření, jichž nebyl ušetřen ani vedle úcty, které se těšil u svých současníků... Byl autentickým služebníkem svátosti smíření, neúnavným apoštolem zpovědnice, ve které denně trávil několik hodin, aby s velkou dávkou trpělivosti a dobrosrdečnosti byl k dispozici příslušníkům všech vrstev…“

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Opětovně si připomenu ctnosti sv. Františka Fasani, zvláště ty, které jsou v mém životě v nedostatečné míře, zamyslím se nad tím, jak by můj život měl s nimi vypadat a s prosbou o přímluvu tohoto světce, s jeho pomocí začnu o ně usilovat.

Bože, ty jsi ze svatého Františka Antonína Fasani učinil vzorného Menšího bratra a vynikajícího kazatele. Na jeho přímluvu dej nám horlivost v lásce: ať je účinná v našem konání a vede nás do věčného života. O to prosíme skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

(závěrečná modlitba z františkánského Propria)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Saturninus, ep. Tolosan. (asi 250); Saturninus Carthaginensis (asi 250); Philomenus, m. Ancyræ (s. III.); Illuminata (asi s. IV.); Radbodus (917); Eduardus Burden (1588); Georgius Errington, Gulielmus Gibson et Gulielmus Knight (1596); Dionysius a Nativitate (Petrus) Berthelot et Redemptus a Cruce (Thomas) Rodriguez (1638); Bernardo Francisco de Hoyos Seña (1735); Franciscus Antonius Fasani (1742); Maria Magdalena a Incarnatione Catharina Sordini (1824); Alaphridus Simón Colomina (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský