Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Magdalena od Vtělení /Kateřina/ Sordini
Maria Magdalena a Incarnatione Catharina Sordini

29. listopadu, připomínka
Postavení:zakladatelka řádu Ctitelek Nejsvětější svátosti
Úmrtí:1824

ŽIVOTOPIS

Narodila se 16. 4. 1770 v Porto Santo Stefano v italské provincii Grosseto jako čtvrtá z devíti dětí Vavřince Sordini a Terezie roz. Moizzo. Pokřtěna byla jmény Kateřina, Marie, Františka, Antonína. Pozvolna vyrůstala v inteligentní, temperamentní a zbožnou dívku. V 17 letech dostala návrh provdat se za bohatého a mladého Alfonse, který ji zahrnul dárky a nebyl k ní lhostejný. Jednou v neděli, když se krášlila před zrcadlem, uviděla v něm tvář ukřižovaného Ježíše, který k ní promluvil, a to ji vedlo k rozhodnutí patřit pouze jemu.

V únoru 1788 odešla do kláštera františkánských terciářek v Ischia di Castro v provincii Viterbo a regionu Lazio. V témže roce oblékla 26. 10. řeholní hábit a přijala jméno Marie Magdalena od Vtělení. Asi po roce, 19. 2. po mši svaté, zde měla vizi Ježíše Krista sedícího na trůnu milosti v Nejsvětější svátosti obklopené pannami. Tato vize se už vztahovala k pozdějšímu založení řeholního společenství Ustavičných ctitelek Nejsvětější svátosti.

Magdalena od Vtělení složila 28. 10. 1789 terciářské řeholní sliby. Již 20. 4. 1802 byla ve 32 letech zvolena abatyší františkánského kláštera sv. Filipa a Jakuba v Istrie Castro. To odložilo úvahy o založení řádu na základě vize, kterou měla před třemi roky. Nyní bylo jejím úkolem vedení sester a zodpovědnost za klášter.

V červnu 1802 se objevil nedostatek mouky a v klášteře vedeném abatyší Magdalenou zbyla k pečení chleba v den Božího těla pouze hrst mouky. Sestry jí přednesly problém a ona nařídila použít tu hrst a přilít obvyklé množství vody, mísit a hníst. Sestry poslechly a před jejich očima se začalo tvořit těsto. Zázrak byl zdokumentován kurií a diecézním biskupem a trval údajně od 16. do 29. 6. Magdalenu pak provázela i v souvislosti se zakládáním nového řádu náklonnost i těžkosti ze strany lidí.

Magdalena se souhlasem o. biskupa Baldeschi Acquapendente a Msgr. Pierleone vypracovala pravidla pro nový institut, k jehož otevření došlo 8. 7. 1807 v bývalém karmelitánském klášteře v Římě s podporou papeže Pia VII. Schválení pravidel ji 2. 2. 1808 dal papežský vikář kardinál Somaglia.

V dalším roce došlo k deportaci papeže do Francie, kterou matka Magdalena předpověděla i s jeho návratem. Papež Pius VII. byl zajat francouzskými vojáky v noci z 5. na 6. 7. 1809 a převezen do Francie. O dva roky později komisař Milanesi oznámil matce Magdaleně, že musí opustit Řím. Z důvodu uzavření kláštera odešla do Toskánska. Po porážce Napoleona se matka představená 19. 3. 1814 vrátila do kláštera sv. Anny v Quirinale v Římě. Do Říma se 24. 5. téhož roku vrátil i papež.

Matka Magdalena a tři její sestry za přítomnosti biskupa Menocchio skládaly 12. 5. 1818 slavnostní sliby nového institutu Ustavičné adorace Nejsvětější svátosti. Jejich život v klášteře je spojen s charismatem stálého klanění se Nejsvětější Svátosti po celých 24 hodin denně. Sestry nosí světle červený škapulíř na bílém řeholním hábitu. Dnes se nacházejí na čtyřech kontinentech a mají více než 90 klášterů v Evropě, Asii, Africe a Jižní Americe. V roce 2007 byl uváděn počet sester kolem 2000.

Zakladatelka řádu, Kateřina Sordini, řeholním jménem M. Magdalena zemřela ve věku 54 let. O své smrti v listopadu se již 22. 7. svěřila svým sestrám.

Blahořečená byla 29. 4. 2007 papežem Benediktem XVI. Beatifikační slavnosti konané v bazilice sv. Jana v Lateráně předsedal kard. Jose Saraiva Martins, prefekt Kongregace pro svatořečení. Připomněl zde, že blah. Maria Magdalena, zakladatelka Ustavičné adorace Nejsvětější svátosti svým životem dosvědčila, že v Ježíšově eucharistickém srdci tajemně pramení nový život a obnova křesťanů.

Postulátor beatifikačního procesu o. Ernesto Piacentini pak mimo jiné řekl: „Adorace Nejsvětější svátosti je základní charisma katolické církve. V dějinách církve mohou být všechny pobožnosti důležité, ale žádná nebude tak důležitá jako je právě ustavičná adorace. Sestry řádu Ctitelek Nejsvětější svátosti, založené blahoslavenou Marií Magdalenou od Vtělení, adorují eucharistického Krista ve dne v noci a tím ukazují, že je zapotřebí, aby lidé přistupovali k eucharistii s maximální vážností.“


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Saturninus, ep. Tolosan. (asi 250); Saturninus Carthaginensis (asi 250); Philomenus, m. Ancyræ (s. III.); Illuminata (asi s. IV.); Radbodus (917); Eduardus Burden (1588); Georgius Errington, Gulielmus Gibson et Gulielmus Knight (1596); Dionysius a Nativitate (Petrus) Berthelot et Redemptus a Cruce (Thomas) Rodriguez (1638); Bernardo Francisco de Hoyos Seña (1735); Franciscus Antonius Fasani (1742); Maria Magdalena a Incarnatione Catharina Sordini (1824); Alaphridus Simón Colomina (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský