Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Agerik
Agericus

1. prosince, připomínka
Úmrtí:588

ŽIVOTOPIS

Narodil se mamince při práci na poli a to dalo podnět pro jeho jméno (lat. ager = pole). V datu narození není shoda, ale udávají se léta 517 až 530. Místem byla oblast Harville u diecézního města Verdun v dnešní Francii. Rodiče byli prostí zemědělci, jako bezdětní se dlouho za narození syna modlili. Jejich modlitby se později odrazily i na růstu Agerika, v jeho ctnostech a zbožném životě. Uvádí se, že asi ve 30 letech byl ve Verdunu vysvěcen biskupem Desideratem, který zemřel v r. 554. Agerik se potom stal jeho nástupcem, desátým biskupem Verdunu.

Je uváděný také jako kmotr krále Childeberta II. a přítel biskupa Řehoře z Toursu. Stavěl nové kostely, u některých starších zajistil rekonstrukci, do chrámů zařizoval křtitelnice. Jsou mu připisovány mnohé zázraky a je nazýván patronem chudých. Horlivě kázal, učil úctě k Bohu a s velkou láskou také léčil. V Laonu zázračně zachránil muže, odsouzeného svými příbuznými k smrti. Hodně od krále vytrpěl za to, že jeho chrám se stal místem azylu pro uprchlíky. Jako svůj nezdar bolestně prožíval to, že v roce před jeho smrtí se mu nakonec nepodařilo ochránit odsouzence (Duke Boson; Dukes Ursione a Bertefrido), kteří si u něj chtěli zachránit život.

Agerik byl pohřben v kostele sv. Ondřeje a sv. Martina postaveném v místě domu rodičů.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Edmundus Campion, Radulphus Sherwin et Alexander Briant (1581); Nahum, propheta ; Castritianus (s. III.); Florentia (s. IV.); Leontius, ep. Foroiulien (asi 433); Domnolus (581); Agericus (588); Eligius, ep. Noviomen (660); Antonius Bonfadini (1482); Ioannes Beche (1539); Richardus Langley (1586); Maria Clara a Iesu Infante Libania Carmo (1899); Carolus Foucauld (1916); Casimirus Sykulski (1941); Lidvina (Angela Elisa) Meneguzzi, virgo (1941); Maria Rosa a Iesu Pellesi (1972); Maria Clementina Nengapeta Anuarite (1964)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský