Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Kasián
Cassianus, m. in Mauretania

3. prosince, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí:asi 298-300
Patron:stenografů
Atributy:kříž, svitek, úředník císařské armády

ŽIVOTOPIS

Zde připomínaný Kasián sloužil v roce 298 jako zapisovatel, písař (zřejmě znalý tzv. tironských not - těsnopisného značení) asi ve funkci sekretáře či tajemníka u císařské armády pobývající v Tingis (dnešní Tanger) v Mauretánii v severní Africe. Při oslavě císařových narozenin byl jeden setník jménem Marcel (pam. 30. 10.) na příkaz velitele Fortunáta zajat a čekal na rozsudek císařského náměstka Agrikolana. Zápisy se zpracováním do protokolu byl pověřen Kasián. Ten byl překvapen statečností a odvahou setníka Marcela, který o slavnosti veřejně odmítl obětovat pohanskému božstvu a více si cenil své víry v Krista než vlastního života.

Při Agrikolanově rozsudku neochvějná víra odsouzeného i jeho zřetelná duchovní převaha nad soudcem provázená klidem ovlivnily Kasiána natolik, že se Marcela proti všem pravidlům zastal a soudci vytkl nespravedlnost. Kasián současně obdržel milost víry a prohlásil se rovněž křesťanem. Odhodil prý psací potřeby na důkaz své rozhodnosti a nesouhlasu s rozsudkem i své rozhodnosti a ze zapisovatele u vojenského soudu se rázem stal vězeň pro víru v Krista.

Za pevnost v této víře i přes podstoupená muka byl nakonec v Tingis v Mauretánii 3. 12. popraven. Dřívější předpoklad, že byl umučen v témž roce jako Marcel, je zpochybňován a martyrologium 2001 uvádí jeho smrt až v dalším roce. Mučednická smrt obou spadá do období pronásledování za císaře Diokleciána.

Papež Pius XII. v roce 1952 prohlásil sv. Kasiána za patrona stenografů.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Franciscus Xavier (1552); Sophonias (7. - 6. stol. př. Kr.); Cassianus, m. in Mauretania (asi 298-300); Birinus (asi 650); Lucius, eremita (s. VI./VII.); Galganus Guidotti (asi 1181); Eduardus Coleman (1678); (1860)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský